Smsky o smutku

Říkal jsi, ať si na tebe taky někdy vzpomenu. Ale, lásko, nemůžu vzpomínat na to, na co myslím neustále...

Z jakého jsi světa, že umíš tak ublížit pouhou větou? Ráda bych ti odpustila, ale ty mě už nechceš...

Snad mi to všechno dokážeš jednou odpustit... Mám Tě moc ráda...

Miluju Tě čím dál víc,
osud mi ale nechce vyjít vstříc.
Osud je léčka nastražená,
lásko moje odvržená.
S osudem nechce se mi žít,
chci vedle sebe tebe pořád mít!

Všude je ticho a já mám strach. Je to veliký strach, který se nedá překonat. Mám strach, že už nikdy neuslyším Tvůj hlas a neuvidím Tvůj obličej. Strach, který je tichý a přesto řve a drásá ve mně každý nerv. Řve a křičí a děsí mě všude, všude, kde nejsi Ty, kde jsem jen já, strach a ticho.

Dny bez Tebe jsou hrozně dlouhé,
sny o Tobě jsou jen pouhé
myšlenky na krásný život
bez trápení a zlých příhod.

Uchopím srdce a jako list
spálím tu touhu, nenávist.
Zbyde jen pocit, že už jsi pryč,
zmizely dveře, zmizí i klíč!

Má lásko, toužím po Tobě jak nikdy víc, tak bolestně mi scházíš a nevím, jak dál žít? Tvá vášeň mě změnila! Jen pověz, kdy budu Tě zas mít?

Chci Tě svádět, chci být sveden
- dej mi duši, budem jeden.
Jedny ruce, jedna ústa,
jedny oči, prosím, zůstaň!
Jeden člověk, sami v sobě,
já pro Tebe a Ty pro mě!

Ty jsi má láska největší, ty naplňuješ mě rozkoší
a svět se se mnou v přítomnosti tebe zatočí.
Jsi má láska jediná,
co na ni má pusinka vzpomíná.

Myšlenkou srdce je láska. Ty jsi mého srdce myšlenka, lásko! Vzpomínám na Tebe!

Vrať se mi, zlatíčko, moc Tě potřebuju!

Škoda, že se nesnažíš pochopit to, co k Tobě cítím. Věř, že na první lásku se nezapomíná a já nezapomenu. Nikdy!

Usínám... je tma. Něco mi chybí... špatně se usíná... včera byli jsme spolu a dnes je všechno jiné. Už aby byl zítřek, čas bez Tebe pomalu plyne!

Dnes je zima, prší, ale ani to se nevyrovná chladu v mém srdci, když nejsi u mě. Tak už prosím přijď za mnou, abys zahřál moje srdíčko tak, jak to dovedeš jen Ty.

Za lásku Ti bolest dávám. Přece tě tak ráda mám, vím, že už nevěříš a že mnou už pohrdáš.

Mám Tě rád a ty to víš, snad mi někdy odpustíš. Odpouštět je lidské.

Chybíš mi, jako rybě chybí voda. Chybíš mi, jako lidstvu chybí vzduch. Chybíš mi tak moc, že ani v noci spát mi nejde.

Pláču pro Tebe, i když nevím proč a na světě je tolik tváří, ale já pláču pro Tebe. Stále cítím Tvé polibky na mé tváři a jak Tvé oči z dálky na mě září a nyní já pláču pro Tebe. Mé srdce buší při vzpomínce na Tebe. Má lásko, vrať se! Já pláču pro Tebe.

Chci být zase s Tebou
a líbat Tvou tvář,
rozplývat se něhou,
v tvých očích vidět zář.
Miluji tě strašně moc,
ať je den, anebo noc!