Smsky o smutku

Všechno už skončilo...
už nejsi můj a já nejsem tvá,
však všechno do mého života se počítá...
všechno, co bylo, bylo krásné
a mě to donutilo psát tyhle básně...
Ty jsi mi dal navždy sbohem,
už nikdy nebudeš mým bohem...
Co jsi chtěl, máš mít,
a já bohužel musím dál žít :(

S nocí vyhrál válku.
Vstoupil další den.
Smutno je mu v srdci,
sám tu sedí jen.
Zlíbat by Tě chtěl,
však nezvládne to na tu dálku...

Byla jsem naivní, myslela jsem si, že mě miluješ, potom se něco stalo, a já nevím co. Začal ses mi vyhýbat. Proč? Našel sis jinou. Teď s jinou jseš, směješ se s ní, spíš s ní! Proč jsi mi nic neřekl? Ale musím ti poděkovat. Díky tobě vím, že vašemu pohlaví se nedá věřit. Nikdy jsem Ti... neměla věřit. Tak ti píšu SBOHEM.

Miláčku, do té doby, než jsem tě poznala, neuměla jsem opravdu MILOVAT! Tys mě to naučil, ale zároveň jsi mi ukázal, jak láska bolí, a to mě TRÁPÍ!

Hvězdičky pomalu blednou,
posílám pusinku něžnou,
ať se Ti krásně vstává,
ať víš, že Tě mám ráda.
K tomu něžné pohlazení,
od té, co teď s Tebou není.

Ty víš, že mě srdce bolí, když na tebe myslím. Lásko, vrať se mi zpátky sem. Já vím, své chyby napravím, všechno ti vysvětlím, nenech mě trápit tím...

Pořád si říkám, že na Tebe nebudu myslet! Ale jak to mám k sakru udělat, když nemůžu bez Tebe být...

Až teprve teď jsem si uvědomila, co pro mě znamenáš. Miluji Tě, moc mi chybíš a teď už vím, že svůj život si bez Tebe neumím představit. Škoda, že tu teď nejsi se mnou!

Tři věci by měl mít člověk stále u sebe: 1. vodu, 2. vzduch, 3. svého miláčka! Vodu, vzduch mám, ale jak to udělám s Tebou, to opravdu netuším!

Ani ta největší fyzická bolest, kterou jsem kdy utrpěl, se nemůže srovnávat s tou psychickou, kterou jsi mi způsobila Ty... Moc mi chybíš.