Smsky o smutku

Pospíchám, ani nevím proč,
však něco mě táhne a říká, skoč!
Nemám kam jít, nemám koho milovat,
jen jedno nesmím, a to toho litovat.
Lítost? Vždyť to slovo bolí
a je horší než tisíc ran holí.
Příležitostí je spousta a možná za to stojí,
já však nechápu,
proč se dvě srdce tak náhle spojí...
A pak náhle rozdělí.
Chybou? Možná...
Ale čí? Mou? Ne, Tvojí...

Lásko, jsi mi vzdálený jako ta hvězdička na nebi. Chtěla bych být měsíčkem a být Ti nablízku. Tak blizoučko, až bych se Tě mohla dotýkat a cítit Tě.

Asi už ke mně necítíš, co jsi cítil dřív. Já ale ano! Možná i víc! Tak složila jsem pro Tebe ten nejhezčí rým: Miluji Tě, lásko, buď mi vším!

Znám dívku... oči rozpadlé má pláčem. Zná lásku... zná stesk... zná trápení... zná procházku rájem... ale neví, proč jsi jí tak ublížil.

Doufám, že v Tvém srdci zůstanu dlouho. Dýl než ty ostatní, cos měl. Miluju Tě a Ty to víš, tak už mne netrap, chci jen s Tebou být. Miláčku.

Chtěla bych, abys mě zase pohladil, políbil a sevřel ve svém náručí. Toužím slyšet ta něžná slůvka, která umíš říkat tak sladce jenom Ty, má lásko. Jsi můj život a protože jsme od sebe tak vzdáleni, mám pocit, že nežiju!

Nevím, kdy tohle budeš číst, ale věř, že tě z celého srdíčka moc MILUJI a POTŘEBUJI. Je mi bez tebe hrozně smutno a nechci, aby jsi ode mne odešel. Myško moje, zůstaň. Miluji Tě. Tvá kočička.

Jsi pro mě květina v rozkvetlé zahrádce,
jsi pro mě princezna v nádherné pohádce.
Stýská se mi, je mi smutno, chci jen s tebou být,
jsi mé všechno, miluju tě, pro tebe chci žít.

Umírám, když stojím vedle tebe a vím, že už tě nemohu políbit... Vrať se ke mně, lásko.

Bolí to... Bolí ztratit lásku a úctu toho, koho milujeme... Vím, že už nemůžeme být spolu, trápila bych se stejně jako teď... Chybíš mi a jsou chvíle, kdy bych dala všechno za to, usnout vedle tebe... Ale pak si vybavím ty hádky a všechny špatný věci, co se staly... Nejde to, nemůžeme být spolu...