Smsky o smutku

Ty jsi pro mě jeden člověk ze sta,
ten s nejkrásnějšími vášněmi.
Miláčku, proč je cesta k Tobě tolik těžká!
A tak vše řeším básněmi.
Vždyť já to, lásko, dobře vím, že mi moc nepomohou,
ale odlehčí snad moji duši.
Proč ale neumím zapomenout
na Tvé krásné oči...

Kapky oblohou klouží, sdružují se do velkých louží, slzy po tvářích mi stékají, mé oči marně Tě hledají... Vrať se mi. Miluju Tě.

I Buddha dělá chyby,
chtěla jsem ryby
a dostala moře.
I Buddha to občas zvoře.
Chtěla jsem hvězdy a dostala nebe.
Chtěla jsem chlapa a dostala Tebe.

Sedím tu zoufalá a myslím na tebe,
nevím co psát a doufám, že to zabere.
Prosím dej mi ještě šanci,
mě mrzí všechno, co ublížilo tvému srdci.
Koukám na kalendář s daty
a vidím, že je už dlouho, co nejsi tady.
Já vím, že chyba to byla moje,
ale chci se polepšit a to pravda je.

Sedím na zemi,
o Tobě zdá se mi
- o čase společně stráveném,
o hoře fernetů společně vypité,
o Tvém výrazu pobaveném,
o lásce společně prožité.
Vrať se.

Když měsíc vychází,
když osvítí nebe.
Jsem sama, teď mi dochází,
když nemám tu Tebe!
Miluji Tě!

Ty tam a já tady. To není fér!

Až jednou budeš ležet ve své postýlce a ptát se sám sebe, co bylo v tvém životě nejkrásnější, budu moc ráda, když si na mě aspoň vzpomeneš...

Když nemůžu spát,
vzpomenu si na Tebe, jestli na mě myslíš,
zda mě máš rád?
Tvé krásné oči vidím před sebou,
když do nich pohlédnu, cítím, že jsem s Tebou.
Cítím Tvé dotyky, slyším Tvůj dech,
po tváři, po vlasech rukou mi jeď.
Pořád já vzpomínám, jaký Ty jsi,
proto Ti chci říct - lásko, já Tě chci!

Moc mi chybí chvíle, kdy ses dotýkal mého těla, kdy má ústa vracela tvým spoustu polibků. Chybí mi tvůj pohled i každičký úsměv a nejvíc mi chybíš ty, lásko moje.