Smsky o smutku

Dívám se na nebe plné hvězd. Kolik věcí na světě je tak krásných? Pouze několik. Jednou z nich je láska. Znám ji díky tobě. Ty jsi mě naučil milovat a brát život takový, jaký je. Ukázal jsi mi ale také, jak láska bolí a kolik umí vzít slz. Já ale již nechci cítit slanou chuť mých rtů, a proto Tě prosím - lásko, vrať se mi! Nemůžu bez Tebe žít.

Jsi můj Brouček, nádherný Miláček, jsi můj Medvídek, překrásný Andílek, jsi moje Pusinka, překrásná Květinka a já jsem jenom Tvůj. Strašně mi chybíš, Lásko!

Den je delší a noc se táhne! Ty a já už nejsme my! Je mi smutno, stále vzpomínám, ale tebe tu nevnímám! Byl jsi mým andělem a najednou jsi zmizel! Kde hledat mám lásku svou teď? Nikde, protože byla a bude v mém srdci na věky...

Každým dnem mě samota stále více ubíjí.
Představuji si Tě stále po svém boku...
Ale už jednou pro vždy:
Nechci mít jen představy,
jež vstupují mi do hlavy.
Chci, abys to byl Ty,
kdo ochutná mé rty!

Stýská se mi po Tvém hlase,
chybí mi Tvůj krásný smích,
chtěla bych Tě slyšet zase
a nemít slzy ve dlaních...

Jsi pro mě celý svět,
jsi pro mě jediný květ.
Jsi mé slunko na obloze,
věř, že miluji Tě tuze.
Cítím Tě všude, v hlavě, v srdci...
stýská se mi strašně a bolí to v srdci.
Přeji si být už s Tebou, každý den, každou noc...
protože Tě miluji a stýská se mi MOC!

Lituju dne, kdy jsem tě poznala, a lituju, že jsem tě kdy milovala. Jsi pro mě míň než vzduch, ty srabe.

Udělala jsem velkou chybu, já vím, ale každý člověk chybuje... Moc tě miluji a prosím o odpuštění... Potřebuju tě! Napiš mi!

Já už tě nikdy nechci v náruči svý obejmout,
už nikdy nebudu chtít zpátky se ohlédnout,
pro mě to končí, já chci svou cestou jít,
na vše zapomenout a znovu začít žít.
Vždyť taky já mám právo šťastná být
a ne jen ve zklamání žít...

Nevím, co bude dál... možná, že to ani nechci vědět... ale jedno vím jistě, nikdy nebudu litovat toho, co se stalo... NIKDY!