Smsky o smutku

Prodám se, zradím, zabiju, odhodím zásady. Šílím, a vidíš, už nežiju. Teď a tady, stačí jen naznačit, pokleknu a duši si roztluču na hadry...

Představuju si svá ústa na tvých a ty je NECÍTÍŠ! Kdybych křičela, tak mě NESLYŠÍŠ! Kdybych byla nahá, tak mě NEVIDÍŠ! Miluju tě a ty o tom nevíš... Lásko, kdy se probudíš?

V srdci bolavém
vzpomínky na naši lásku,
dnem nocí přemítám
- kde jsi, konipásku?

Jen si vzpomeň, lásko moje,
co si přálo srdce moje.
Chtěl jsi po mně jednu noc,
já chtěla toho asi moc.
Chtěla jsem jen s Tebou být,
více týdnů v roce mít,
na čas s Tebou strávený,
v jedno tělo spojený.

Lásko, stýská se mi po Tobě, po Tvých rtech a hebké pleti...

Chtěl jsem ti poslat srdíčko,
ale nejde napsat,
chtěl jsem si o tobě nechat zdát,
ale nemůžu zaspat,
chtěl jsem se podívat do tvých hezkých očí,
ale já jsem tady a ty tam,
a tak dál tu sedím a steskem umírám.
Proto, abys věděla, píšu tuhle zprávu,
že i když básnit neumím, mám tě plnou hlavu.

Chybíš mi! Chybíš mi víc, než by mi mohlo chybět srdce! Moc se mi po tobě stýská, už se nemůžu dočkat těch chvil, kdy se spolu budeme mazlit... Miluju tě, lásko moje.

Kačenka kváká, Macek vrní,
milý Honzík tady není.
Je mi smutno, dálka velká,
chci ti říci - mám tě ráda...

Moje hvězdičko bezesných nocí,
jsem zcela v tvojí moci.
Lásko, prosím měj mě rád,
svoje srdce chci ti dát.
Neodcházej, nenech mě tu stát,
bez tebe budu se tu bát.
Podej mi ruku a pojď se mnou tmou,
polibek ti dám a všechnu lásku svou.
Tak mi neutíkej...

Když se probouzím, na Tebe vzpomínám,
jak jsi mě hřála, když jsem Tě objímal.
Bylo to jak v ráji, tak neříkej, když víš,
když stejně zas s ránem odletíš...
Odletíš a neřekneš slova půl,
já můžu říct jen: Prosím zůstaň... No tak, stůj.