Smsky o smutku

Miláčku? Sněží! Vyjdi ven, natáhni ruku, každá vločka je jeden polibek ode mě. Tajou Ti v rukách stejně jako já. Chybíš mi, moc Tě miluju.

Těžší je žít bez tebe, než zemřít... Miluju tě...

Dnes v noci mi ňadra voněla javorem... Tesknota, lokálka z prázdnin, v mlhách se plouží... Alejí kaštanů pěšinka od Tebe vzpomínku dlouží... Vrať se mi, lásko... Čekám...

Vždy, když kouknu na nebe,
zahlídnu kousek tebe,
když mě slunce pohladí paprskem,
vím, že mě máš ráda celým srdíčkem.
Dnes svítí pořád,
už bych se chtěl u tebe ohřát,
dívat se na západ slunce
a držet tvé něžné ruce.
Pod peřinku si s tebou vlézt
a něžňounce tě svést,
mazlit se a milovat
a sebe ti darovat.

Sněhová vločka na zem se snesla. Je první, první z mnoha set. Slaná slza, kapka citu, po tváři stéká. Je první, první, co má hojivý účinek. Sladká láska už není sladká. Je první, první, co hořce chutná. Milovaný člověk už není. Je ale první, první, co byl můj...

Miláčku, cítím každý Tvůj dotyk a Tvé polibky mne hřejí na místech, kde se mne Tvé jemné rty dotkly. Zavřu oči a jsi tu se mnou. Toužím být s Tebou, lásko!

K čemu dál žít,
když nemůžu s tebou být?
Brala jsi má slova na lehkou váhu,
mé srdce je teď plné žalu...
Jak jen to vydržet mám,
když v srdci zůstalo mi tisíce ran?
Víš, jak se léčí žal?
Ne? Tak to tě proklínám...

Nikdy se nemrač, i když jsi smutný, protože nikdy nevíš, kdo se může zamilovat do Tvého úsměvu.

Nemohu už vůbec spát,
kdybych si jen o Tobě mohl nechat zdát.
Teď už myslím na Tebe,
jak Tě chci mít u sebe.

Listí žloutne, obloha ztmavla - blíží se podzim. A já marně hledám důvod k jedinému úsměvu. A jakmile prší, pláče obloha nad mojí bolavou duší, nad srdcem plným prázdnoty.