Smsky o smutku

Jseš pro mě tím nejúžasnějším, co mě v životě potkalo! Jen nevím, proč mi tě ten život teď tak moc bere :( Potřebuju Tě, ale už nemám asi dost sil. Udělej s tím něco.

Ty jsi tam a já tady, ani tisíce slovy nejde vyjádřit, jak se mi po tobě stýská. Vrať se mi prosím.

Já udělala spoustu chyb. A teď už je nejspíš pozdě. Dovolíš mi bojovat za nás? Protože MY tam fakt nebyli. Chtěla bych zapomenout, ale stačí jeden tvůj úsměv a já vím, že je to nemožné. Nedokázala jsem ti říct, co opravdu cítím. Tak pro příště: MILOVALA JSEM TĚ, MILUJU TĚ A BUDU TĚ MILOVAT... Teď už to víš. Ale uvěříš a odpustíš?

Tvá slova něžná jako vánek
hladí mě jemně po duši.
Tvá náruč konejší můj spánek,
Tvůj hlas mě vždycky rozruší.
Každý den čekám na Tvé zprávy
jak poutník v poušti na vodu.
Tak už mě, prosím, přestaň trápit.
Já už Tě zlobit nebudu :o)

Temný je tvůj pohled, když se na mě díváš,
temný musí být tvůj sen, když o mně sníváš,
temné musí být noční nebe,
temná je pro mě chvíle, když jsem bez tebe.
Chybíš mi... MTR.

Miluješ mě? Nenávidíš mě? Tak proč mi po roce pořád ještě nedokážeš říct pravdu? Začni přemejšlet nad tím, co vlastně chceš!

Co léto mi dalo,
podzim si zpátky vzal,
bylo toho málo,
však Ty jsi mi za to stál.
Prožili jsme hezké chvíle,
špatných bylo míň,
ušla bych i celé míle,
jen být chvíli zase s ním.

Jsem ráda, že jsem Tě potkala, nikdy toho nebudu litovat, mám Tě moc ráda a nikdy na Tebe nezapomenu. Přeji Ti vše jen dobré... život půjde stejně dál a bude krásný.

Kdyby... to zrádné slůvko, zdánlivě nevinné, ale přece může nadělat takových škod a takového smutku! :-(( Kdyby to jen bylo trochu jinak... :-(

Loučení, shledání a opět loučení...
jen to u nás dvou znám...
pak nastane v srdci mém smutek a žal.
Čas byl náš pán,
minuty jsem počítala,
na rozloučenou polibek jsi mi dal...
byl poslední a já chtěla jít dál...
Už je tomu rok a já nenalézám cestičku
k jinému srdíčku...
Proč, ptám se každý den,
odpověď je však v srdci mém...
MILUJI TĚ.

Až všechny hvězdy z nebe spadnou,
země s měsícem se srazí
a slunce nebude už svítit nad mou hlavou,
to teprve bude konec našeho přátelství!

Sebrali mi srdce, ale pořád miluji. Sebrali mi duši, ale pořád je mi smutno. Sebrali mi úsměv, ale pořád se směju. Sebrali mi všechno, ale pořád jsem tady. PROČ?

Jsi mé ranní probuzení,
jsi můj noční sen,
v němž cítím tvé pohlazení,
v němž pouze s tebou jsem.
Kruté dny jsou bez tvé něhy,
mrazí jako zimní sněhy,
chci už roztát, miláčku,
s tebou na letním obláčku.
Přijď už pro mě, varuju tě,
chci ti říct, že MILUJU TĚ!

Moc a moc se mi po Tobě stýská a hlavně po Tvých krásných očích.

Říkali mi, že sis mě stejně nezasloužil, žes byl blud a že jsem s tebou neměla ztrácet čas. Říkali toho spoustu, ale já je neposlouchala, protože kdyby to byla pravda, tak bych tě už smazala z mysli, jenže mý srdce stále buší pro tebe, protože ví, že jsi ten nejbáječnější člověk, jakýho jsem poznala.

Říkal jsi mi, že jsem tvoje jediná, tvůj osud. Proč máš tedy tucet jediných a dvacet osudů?!

Láska se hříchu podobá,
je jeho něžná obdoba.
Že největší jsem hříšnicí,
poví Ti mé srdce bušící.
Tou příčinou jsi lásko TY,
mou bolest nezahojí čas.
TY a jenom TY,
modlím se, ať zřím Tě zas...
MILUJI TĚ!

Byl jsi můj sen, mé slunce, patřilo Ti mé srdce, ale všechno musí skončit, lásko... Jak pustý les tiše šumí, myslím já na Tebe a Ty na mě, milujeme se, ale nesmíme vzhlédnout na sebe, jelikož... dálka mezi námi je velká :(

Milovala jsem tě, ty jsi mě zradil,
srdce jsi mi ranil.
Já teď sama budu žíti,
a o tobě jen sníti.
Už tě nemiluji, a o tobě už nechci snít!

Chybíš mi, bez tebe jsem jen mlha,
ve které bloudí mé srdce a přestává bít.
Každý něco hledáme,
a já v tobě našel smysl, proč mám žít.
Tak nediv se, že jsem jen odraz svého stínu,
když nemůžu s tebou být.
Každá buňka v mém těle stoná,
přeje si tě u sebe zase mít.

Myšlenka za myšlenkou utíká, čas je proti nám, když jsme spolu, kvapí, když se blíží chvíle shledání, náhle se zastaví... Těším se na Tebe, lásenko moje.

Je krásná temná noc a já myslím na Tebe, co teď asi děláš a proč nemůžu být u Tebe.

Zahřej mě, tak jak to dovedeš jen ty,
otevři okno z mé temnoty.

Miláčku, svírá se mi srdíčko, když pomyslím na to, že ještě máme před sebou tolik měsíců, kdy nebudeme moci být spolu tolikrát, kolikrát bychom chtěli.

Závidím Tvému zrcadlu, že Tě vidí každý den. Závidím Tvým rodičům, že s Tebou mohou mluvit. Závidím šatům, že se dotýkají Tvého těla. Závidím rtěnce, která zná chuť Tvých rtů. Závidím hřebenu, že projíždí Tvé vlásky. Závidím kapkám deště, co Tě můžou hladit bez přestání... Miláčku, stýská se mi.

Marný je pláč,
marné jsou slzy,
stojím a šeptám:
Vrať se mi brzy!

A tak už pojď a řekni, moc mi chybíš, tak už pojď, ať ústa všechno slíbí, tak už pojď a dej mi kytku poupat, tak už pojď, jak rosa k nebi stoupá, tak už pojď...

Chybíš mi jak nebi slunce,
jako zlatá rybka modré tůňce.
Chci líbat Tě a objímat,
každou noc v Tvé náruči usínat.
Počítám už jen ty dny,
kdy budem zase spolu, jen JÁ a TY!

Miláčku, mně se tak stýská,
jsi osoba mému srdci blízká,
avšak čára mezi náma
vede až do neznáma...
Přesto chci si přát,
abys mě měl zase rád!

Stále si říkám, co jsem kdy udělal, že už nemůžu být s Tebou... Hladit Tě, líbat a dělat všechny ty krásný věci, co se dělají, když se dva opravdu milují.

Vím, že se mnou nechceš nic mít, ale... chybí mi tvá přítomnost, tvé něžné pusinky. Nemůžu a nechci na Tebe zapomenout. Noc co noc jako malá holka bulím do polštáře - prosím vrať se mi! Šíleně moc Tě MILUJU!

Ty jsi mě šťastnou udělal,
když ses na mě podíval.
Úsměv jsi mi věnoval
a nakonec i polibek mi dal.
Pak jsem ti ale ublížila,
opravdu jsem hloupá byla.
Snad mi někdy odpustíš
a budeš mě milovat znovu,
z mých snů se nikdy neztratíš,
v nich budeme pořád spolu.

Slyším z dálky rytmus Tvého dechu,
chci se Ti přiblížit.
Ve snech vrátit se do noci plné vzdechů
a neumět ublížit.
Chtěla bych vnímat vůni Tvého těla,
v Tvých dlaních se rozpouštět,
abych hýčkat Tě ještě dlouho směla
a ty zkoušel jsi mi odpouštět...

Proč mě stále trápíš, necháváš mě v nadějích, já už nemyslím na nic jiného než na tebe! Otáčíš se k lásce zády, nebo už nic necítíš?

Ráno vstávám a slzy si utírám, oběd odmítám a slzy si utírám, večer jen těžko usínám a slzy si utírám. Přišla jsem o tebe... a srdíčko bolí mě.

Že láska bolí, to jsem dávno věděla. Ale s tebou se vše změnilo. A i když jsi teď tak daleko, chci Ti jen říct: Chybíš mi! I když já Ti to nikdy nepřiznám...

Chtěl bych s Tebou sedět na lavičce v parku, chtěl bych Ti dávat nekonečně mnoho dárku, chtěl bych Ti dávat nekonečně mnoho pusinek a zaplavovat Tě láskou. Pak chtěl bych jen slunce zhasnout a při měsíčku chtěl bych Ti šeptat, jak moc po Tobě toužím.

Kocourku, poslouchám naši oblíbenou písničku a je mi hrozně smutno... nejsi vedle mě, ale to se brzy změní! Už se nemůžu dočkat, až budu zase s Tebou! Miluju Tě! Tvůj andílek.

Jsem na pustém ostrově sám,
jen sám, komu já své srdce dám?!
Miluju dvě věci,
první jsi ty a ta druhá je nebe přeci.

Slunce zapadá, stíny přichází,
chmurná nálada mě bez Tebe provází.
Moc mi chybíš!

Byl jsi pro mě motýlem s barevnými křídly, byl jsi pro mě pramínkem, co dodával mi síly. Teď slza má padá mi pouze po tváři.

Tvůj polibek mi sílu dává,
Tvůj teplý dotyk se mnou mává.
I Tvůj pohled se mnou hází,
Tvůj horký dech hrozně mi schází

Miluji Tě, tolik a tolik Tě miluji, slova na to nestačí... Jsem jako kolotoč, když se jak perpetuum mobile roztočí.

Ležím, koukám do zdi a přemýšlím... proč jedna chyba může ukončit to, co bylo tak krásný... Mám spoustu slov, která bych ti chtěla říct, ale chci říct jedno: Pořád tě miluju :( Dej mi šanci prosím...

Jsi moje zlatíčko,
jsi moje srdíčko,
nemůžu si pomoct,
miluji Tě strašně moc.
Pořád mi všude scházíš
a tím mé srdce trápíš.
Již nemůžu bez Tebe být,
nevím už, jak Ti to mám říct.

Je krásný den, začal padat sníh,
venku je slyšet vánoční dětský smích.
Lidé chodí městem v ulicích,
mají hřejivé pocity v srdcích.
Všude svítí vánoční výzdoba,
po roce je tu zas krásná doba.
Blíží se nám Štědrý den
a mé přání je být blízko Tebe jen.
Každá vločka spadlá k zemi
píše můj pocit - stýská se mi.

Umírám na lásku! Na to, že jsem ti věřila a tys toho tak sprostě využíval. Teď se ptám proč? Proč mi tak ubližuješ? Proč jsi se tak moc změnil, vždyť nám bylo spolu hezky, tak proč jsi to zkazil?! Už za mnou nelez!

Miláčku, proč mi vůbec neodpovídáš na mé SMS, ani mě neprozváníš? Moc dobře víš, že tě strašně miluji. Pořád čekám na zprávu od Tebe.

Nevím, proč mi nenapíšeš. Nevím ani, proč mě neprozvoníš. To opravdu nevím. Jediné, co vím, je, že TĚ MILUJI...

Chci se Ti do očí dívat
a pod měsícem Tě stále líbat.
Jsi jak hvězda zářící,
jsi jak panenka chodící.
Mám Tě strašně rád,
chci Ti pořád psát.
Scházíš mi...