Smsky o smutku

Tuhle básničku chtěl bych Ti, lásko, dát,
i když už to mezi námi skončilo,
já nikdy nezapomenu, jak měl jsem Tě rád,
mé srdce nikdy tak nebilo.

Jsi jako déšť... jednou mé tělo pohladíš a povzbudíš a podruhé na něm zanecháš nepříjemné pocity, které se dlouho vstřebávají...

Lásko má, proč trápíš mě,
vždyť Ty víš, že chybíš mně.
Když Tvé rty jsou proti mým,
celá se hned rozhořím.
Lásko má, tím chci Ti říct
- miluji Tě čím dál víc.

Když jsem s Tebou, přemýšlím o tom, co je to láska. Láska jsou vřelá objetí. Láska jsou naše ruce, za které se držíme, když jdeme po ulici. Láska jsou pohledy Tvých a mých očí. Láska je radost z Tvé přítomnosti a žal, když se mnou nejsi... Láska jsi TY a JÁ, my DVA. Miluji Tě.

Tak ráda jsem Tě líbala, tolik jsem milovala, když ses mě dotýkal, milovala jsem Tvoje oči, Tvoje pohledy... Nepochopím, proč nejde zapomenout... Lepší nemilovat!

Když jdu lesem, nevidím stromy, když jdu loukou, nevidím květiny a když koukám na nebe, myslím jen na Tebe. Chybíš mi jako voda loďce, která uvízla na mělčině a čeká, až se voda vrátí, aby mohla v poklidné plavbě pokračovat. Mám Tě ráda.

Proč teď ležím sama a vedle sebe lásku svou nemám!
Jsi ode mě daleko a já Tě šíleně ráda mám!
Jsi můj medvídek, jsi moje zlatíčko,
toužím po Tobě a ne maličko!

Není lehké najít lásku
a odpovědět na otázku:
Miluješ mě, máš mě rád?
U toho nikdy není možné lhát.
Když pro lásku budeme se rozplývat,
pak si budem blíže, SNAD!

Bylo to krásné, bylo to fajn,
být tenkrát s Tebou a cítit tvou dlaň.

Jsi pro mne slunce mého života, miluju Tě víc než sebe. Každou minutu myslím na to, jak jsme byli spolu, chybí mi Tvé dotyky, Tvůj smích. Prosím, vrať se, lásko.

Ahojky Myšáčku, mám Tě moc, moc ráda! Chtěla bych se dotýkat Tvé kůže, chtěla bych se dotýkat Tvých rtů a posílám Ti velikou pusinku. Tvoje Beruška.

Potkávám Tě. Toto město je jako stvořené pro lásku. Ty jsi jako stvořený pro mé tělo. Měla jsem hlad, hlad po nevěrách, lžích a umírání. Odedávna. Dobře jsem věděla, že jednoho dne přijdeš. Čekala jsem na tebe s bezmeznou trpělivostí. Znič mě. Znetvoř mě k svému obrazu, aby nikdo jiný po tobě nepochopil tuto touhu.

Žít život bez tebe
je jak láska bez štěstí.
Žít život a nemít tě
znamená žít život v neštěstí.

Zranil jsi mě, zranil jsi mě a to moc,
už ani nemůžu volat o pomoc.
Zranil jsi mě a hrozně to bolí,
kdyby jsi byl alespoň ten, co za to stojí!

Neodvážím se Ti to říct, vím, že máš jinou, ale už to musíš vědět. Miluji Tě!

Umírám bez tebe a ty jsi jediný lék, co mohou mi dát! Prosím tě, nenech mě umřít, na to jsem ještě moc mladá!

I když jsi tam a já tady,
i když nejsme dohromady,
ve svém srdci mám Tě stále,
myslím na Tebe neustále.

Kdybych Tě nikdy nepotkala, nemohla bych Tě mít ráda, kdybych Tě neměla ráda, nebyli bychom teď spolu, kdybychom teď nebyli spolu, nestýskalo by se mi, ale já jsem to udělala, dělám a budu dělat... Miluju Tě...

Chybíš mi, ale přesto tě už nikdy ve svém životě nechci vidět!

Ahojky sluníčko, jak se dnes máš? Já špatně - schází mi jeden miloučký andílek, který mi dává radost a lásku. Je krásný, miluje mě a je opravdu miloučký. Znamená pro mne velmi mnoho a já ho za to všechno z celého svého srdce strašně miluji. Tak moc, jako on miluje mě. A ten andílek jsi TY!

Proč jsi zradil svět?
Co Ti k tomu pomohlo?
Život jsme měli jako med,
proč to tak dopadlo?
Proč jsi mě nechal být
a dál v pláči snít?

Měla jsem všechno, štěstí, lásku a TEBE. Už nemám nic. Nemám štěstí, lásku a hlavně nemám TEBE...

Jsi pro mě to nejcennější a potřebuji Tě čím dál víc a víc. Miluji Tě a nechci Tě ztratit.

Láska může být fajn, láska může být zlá, někdy jsi šťastná, někdy smutná! Ale může ti to zlomit srdce, když miluješ někoho, kdo nemiluje tebe! Já stále věřím, že to moje ještě zachráníš...

Mám tě ráda, ale ne jako kamárada, tak proč to nedokážeš pochopit, proč mě pořád trápíš?

Stýská se mi, stýská se mi, stýská se mi, stýská se mi, stýská se mi šíleně moc, broučku, a chci Tě už po té dlouhé době zase cítit, hladit a muckat! Prostě Tě chci zase tak šíleně šťastně milovat, jak to dokážu, jen když jsem s Tebou! Pa, miluju Tě!

Ke štěstí mi stačit může
jen dotyk mé a jeho kůže...
Miluju Tě, tak proč musíš být tak daleko ode mě?

Když ráno vstávám a otvírám oči, už nevidím v nich ty tvoje. Když jdu obědvat, už nedávám si NAŠE oblíbené jídlo. Když jdu večer spát, už neuléhám s tebou, ale s tím, koho miluji...

Vždycky jsem si myslel, že jsi ta, s kterou budu nejšťastnější na světě... Spletl jsem se, tak promiň, nedokážu ti odpustit.

Vzpomínám, jak jsme se všemu stále smáli
a když byl čas, polibky se obdarovávali.
Bylo mi krásně a tobě taky,
bude nám zase, až proletím mraky!

Za okny se snáší sníh,
mráz obléká nahé stromy,
chlad se skrývá v polibcích,
srdce dávno zamrzlo mi...

Chtěl jsi za mě dýchat, bojovat a věřit v nás dva... Nebo snad v tebe a někoho jiného? Nebudu a nechci ti bránit! Tak už se nevracej. Táhni!

Působíš na mě jako ta nejsilnější droga. Když ji mám, je mi nádherně, ale abstinenčními příznaky je bolest srdíčka a pocit samoty. Chci ji pořád víc a víc. Je to ta nejsilnější droga - je to LÁSKA!

Kdybych mohl změnit jen jednu jedinou věc na celém světě, bylo by to místo, kde právě jsi Ty.

Nevím, zda zbytečné je nebe,
zda zbytečné jsou tyhle řádky.
Jedno však vím - miluji Tebe,
tak se mi, miláčku, vrať zase zpátky!

Dnem i nocí myslím na Tebe jen... Chci Tě u sebe cítit, něžně hladit, laskat, pusinkovat, milovat se s Tebou, vesele se s Tebou bavit, špitat si něžná slůvka Miluju Tě... Miluju Tě, miluju Tě, miluju Tě!

Svému broučkovi posílám sladkou pusinku, aby na mě nezapomněl a měl mě rád.

Proč mi Tě osud do cesty dal
a zase mi Tě vzal?
Proč musím nosit stále v srdci žal?

Chci v něco věřit, ale nemám v co. Chci někoho mít ráda, ale nikdo nemá rád mě. Chci obejmout, ale není koho. Chci mluvit - není s kým. Chci mlčet, však slzy mě zrazují...

Tvé srdce je jako z ledu,
milovat ho více nedovedu...

Celým svým srdcem křičím do světa,
aby přišel ten čas
a my byli oba šťastní
a navzájem si hráli zas a zas.

Chtěla jsem být chladná,
ale tvůj pohled příliš pálil.
Chtěla jsem být chladná,
jenže každý dotek mě dávil...
Tvůj žár mě do ústraní stavil,
ale ty ses ani na okamžik nezastavil.
Až když jsi mi srdce rozpálil,
neuvěřitelně ses mi vzdálil...

Těším se, až se naše pohledy opět střetnou, mé dlaně dotknou se Tvých, naše rty budou zas jedny, tak jako dřív. Chtěl bych Tě pevně držet, zatajit dech a nechat mluvit mé oči, které by Ti řekly, že Tě každým dnem miluji víc a víc. Móóóc mi chybíš, beruško, tak jako nebi slunce a zlatá rybka modré tůňce.

Miláčku! Pořád na Tebe myslím a hrozně se mi stýská. Ptám se sama sebe, proč nemůžem být spolu, když jsme se konečně našli. Proč se nemůžem procházet ruku v ruce, dělat bláznivý věci, prostě jen být spolu?! Copak si to už nezasloužíme?! Miluju Tě a vážím si Tě. Děkuji tomu, kdo je tam nahoře, že nás svedl dohromady. My už snad nějak najdem cestu k sobě. Doufám, že to bude brzy, jinak se utrápím...

Je slunečný den, já pod stromem ležím, dívám se na oblohu a s Tebou mluvím. Ležíš tu se mnou, hladíš mě po vlasech, pomalu usínám a už nic nevnímám. Slunce mě probouzí, ležím tu sama, byl to jen krásný sen, už jsem zas sama.

Odešel jsi a vzal sis s sebou kousek mého já. A víš, jak špatně se shání náhradní díly?!

Stesk se mi pod víčka dere,
duše se s ním těžko pere.
Stýská se mi po děvčeti,
jehož tváře jsou jak květy.
A úsměv pro mě má...
na kohopak myslím já?

Když sníh slétá k zemi,
po Tobě stýská se mi,
stýská se mi po tom, koho miluji,
po tom, komu se se svými problémy svěřuji.
Teď se Ti svěřím s tím, že Tě šíleně miluji.

Těžko je mi bez Tebe
a dlouhý zdá se čas,
kéž bych byla u Tebe
a líbala Tvou tvář!

Líbal jsi mě, vlásky hladil,
přišel den, kdy jsi mě zradil...
A já ten den proklínám
a pořád na tebe vzpomínám...
Říkal jsi mi, že máš mě rád
a teď už chceš být jen kamarád...
Pochop, že já chci něco víc,
tak si vyber, buď já, nebo nic...