Smsky o smutku

Vždy, když večer usínám,
na krásné časy vzpomínám.
Na chvilky spolu strávené,
na noci promilované.
Když říkal jsi mi miláčku,
já vznášela se na mráčku.
Když tiskl jsi mě k sobě jemně,
po vlasech hladil mě něžně.
Však teď to, na co vzpomínám,
jen ve svých snech vidívám.
Vidím Tě za každým rohem,
zbylo jen trpké slovo SBOHEM...

Já skládám tu básničku,
jak ty mi, můj mazlíčku,
chybíš moc,
když začíná noc.
Když ležím tak sám,
tebe nemám,
když nemám koho obejmout,
rukama obtočit
a s nudou zatočit!

Miláčku, jsi ta jediná, bez které nemůžu žít. Když se ráno probouzím, myslím na Tebe. Kdy už se konečně uvidíme? Strašně se mi stýská... Miluji Tě...

Milovat znamená žít, já miluju, ale přesto se mi zdá, že umírám...

Počítám vteřiny, počítám minuty, čas bez Tebe je tak dlouhý a touha být s Tebou je nesnesitelná. Miluju Tě, lásko.

Proč klameš mě a proč sebe?
Nechápu se a tím i Tebe.
Z bolavýho světa kolem nás
mi po zádech leze mráz!

Není vítězem ten, kdo lásku vydobil, ale ten, kdo zraněn byl, když miloval a odpustil... Já už Ti odpustila.

Vydržím bez jídla pět dní. Vydržím bez vody tři dny. Ale bez Tebe ani den. Lásko, vrať se mi!

Už nechci spát sám, večer usínat jen s myšlenkou na Tebe, ráno se probouzet sám a zjistit, že vše krásné s Tebou byl jen sen. Chci být jen s Tebou! Miluji Tě.

Jak dlouhý je den,
když Tebe nevidím.
Jak krásný je sen,
kterému závidím.
Jak dlouhá je noc,
kdy se mnou nejsi.
Kdy budím se ze spaní
a volám: KDE JSI?!

Proč říkáš, jak moc mě miluješ, proč mě líbáš, dotýkáš se mě... Proč to všecko, když jdeš zase k ní? Prosím vrať se mi, budem znovu spolu.

Minuta je rok a vteřina zas století,
já chci zase cítit Tvoje něžné objetí.
Chci držet Tě v náručí a sladký polibek Ti dát,
chci být prostě s Tebou, nic víc už si nechci přát!

Zdál se mi sen: Potkala jsem prince a zamilovala jsem se do něj... Okouzlil mě svou krásou, inteligencí, duší... Pak jsem se probudila... A zjistila jsem, že tím princem jsi Ty...

Moje oči smutně hledí do nebe,
moje vyznání jsou jen pro tebe.
Aspoň jeden úsměv kdybys mi daroval,
nikdo kolem by pro mě neexistoval.
Aspoň jeden pohled kdybys mi věnoval,
ty však ani nevíš, co by pro mě znamenal.
Moje smutné oči hledí do nebe,
tato báseň je jen a jen pro tebe.

Když chodím s klukem, připadám si krásná. Jakmile to skončí, připadám si ošklivá. Miláčku, ozvi se - já nechci být zamindrákovaná husa!

Ležím v postýlce, na Tebe vzpomínám a s nadějí mobil zapínám... NIC? :( Radši zas usínám... Chybíš mi!

Nic netrvá věčně! A já si myslela, že my dva jsme výjimka, která jen potvrzuje pravidlo...

Láska je jak loď na vlnách života, buď dopluje ke štěstí, nebo ztroskotá. Stýská se mi. Nenech ji ztroskotat!

Kapky deště s nebe padaly,
moje oči za Tebou plakaly.
Ve mně je kousek pekla i nebe na zemi,
že Tě mám ráda, to nikdo nezmění!

Jsou dny, kdy mi scházíš, zpátky chci jít, v duchu Tě hladím, nedáš mi zapomenout, knot svíce hoří a ubývá, zrovna jak Ty, vzdaluješ se mi stále dál. Zpátky za Tebou, zpátky chci jít. Světla kolem hasnou, já nechci zůstat sám, to vše mne trápí, kvůli Tobě snad trápím se rád. Zpátky za Tebou, zpátky chci jít. Vzdálená, jak dlouho Tě znám, vzdálenou dál v srdci Tě nosívám...

Stále se díváš,
přesto se s jinou líbáš...
Tvé oči často patří mým,
jen toužit po nich už nesmím...

Bílá clona nebe - zem,
sníh se valí ze všech stran,
já tu jen pro Tebe jsem,
stále Tě v myšlenkách mám.

Už napořád budeš mít své místo v mém srdci a vím že i já u tebe. Stejně tak budeš mít i místo v mé náruči, i když v té tvé už je jiná...

Proč v mé hlavě a srdci stále zůstáváš? Proč nejdeš už pryč? Vždyť já už se nechci trápit dál, tak jdi pryč, opusť mou mysl a nech mi jen pár hezkých vzpomínek na Tebe...

Chybíš mi! Nikdy bych nevěřil, že to bude tak bolet. I když je to chvilka, pro mě je to věčnost. I když je to kousek, pro mě je to jako nepřekonatelná poušť... Chci, abychom byli zase spolu, tak buď se mnou!

Včera jsem Tě milovala moc, dnes Tě miluju hodně moc, zítra Tě budu milovat strašně moc a víš, jak Tě budu milovat, až přijedeš?

Člověk si uvědomí, co pro něj hodně znamená, teprve když to ztratí.

Broučku, taky Tě mám pořád moc ráda. Chtěla bych ti to říct, ale nemůžu... Pořád Tě mám v hlavě, nemůžu zapomenout, nejde to...

Byl jsi mi přítelem, byl jsi mi víc,
teď sis to pohnojil, už nejsi nic.

Miláčku, vím, že jsi strašně moc daleko, ale naší láskou jsme si hrozně blízko. Těším se, až budu moci políbit Tvé sladké rtíčky, až budu moci obejmout Tvé krásné tělíčko a až budeme spolu sami, jenom Ty a já! Miluji Tě, jak ještě nikdo nikoho! Jsi můj jediný, jsi to Ty, komu chci svou lásku dát. Andílku můj nejkrásnější, pusinko moje nejsladší, medvídku můj nejoblíbenější, lásko moje největší... Miluji Tě a nikdy se Tě nevzdám! Pa, Tvoje Beruška.

Dřív jsem si bez tebe neuměla představit ani den... Jak mám teď žít, když vím, že už nikdy nebudeš můj...? Je snad to, že tě stále vídám v náručí jiné, trest za všechny mé chyby? Nezvládnu to...

Štěstí je jenom sen, bolest je skutečná!

Když Ty jsi tam a já tady, uvědomuju si, jak moc Tě mám ráda a co pro mě znamenáš! Lásko, vrať se mi zpět, jinak se mi zhroutí celý svět!

Miláčku můj jediný,
krásný, milý, upřímný,
proč láska tvá teď uvadá,
proč zájem o mne upadá?
Proč jsem ti najednou tak cizí,
proč tvůj cit už není ryzí?
Prosím, prosím, řekni teď,
jaká je tvá odpověď?

Chybíš mi... moc! A Ty to víš... Jestli to chceš ukončit, tak to udělej. Já nemám sílu...

Chtěl bych se dívat do Tvé tváře
a za svitu měsíční záře
Tě něžně hladit a líbat
a do Tvých očí navždy se dívat.
Jsi jako sladký sen, co se mi zdá,
a jestli se z něj někdy probudím,
tak se v temnotě utopím.
Chci jen Tebe navždy mít
a dál svůj sen snít...
Moc Tě miluji.

Když se dva lidé silně milují, je to, jako kdyby jsi zasadil malou kytičku, která prostě jednou vyroste a bude chtít, aby jsi ji přesadil do jiného květináče! A ty jsi ta malá kytička, co prostě chtěla pryč!

Proč jsi na mě mluvil,
proč milovat jsi chtěl,
lásku ve mně vzbudil,
a pak zapomněl?

Miluješ moji krásu... Miluješ i mě?

Vždy když jsem sám,
na Tebe moc myslívám,
proto bych si přál,
abych už nikdy nebyl sám
a přemýšlím, co udělat pro to mám.
Chtěl bych Tě mít u sebe napořád,
lásku a něhu Ti každý den dát...
MILUJI TĚ.

Přeji si, abys byl se mnou,
přeji si slyšet Tvou řeč jemnou,
přeji si, abych mohla být u Tebe,
věř mi, lásko, já myslím jen na Tebe!

Miluju tě, miluju tě, miluju tě, miluju tě, miluju tě, miluju tě... kolikrát to musím vyslovit, abys to ty pochopil?

Chybí mi Tvá vůně, Tvůj úsměv, sladké rty, Tvůj smích, Tvé tělo, polibky, Tvé vzdychání! Prostě úplně vše, co k Tobě patří a čím jsi Ty výjimečná! Miluji Tě navždy!

Pořád ještě svítím.
Pořád po tobě tu vůni cítím.
Vůni, co šanci mi nedala,
když jsi ji tu po sobě nechala.
Teď točí se mi opojně v hlavě.
Jak to tu mám bez tebe přežít hravě?
Budu si tu teda krásně snít
a místo tebe tu s tou vůní přes noc žít.

Byl hrdý jako král a krásný též. Však on žádnou dívku nemiloval. Každá ho však míti chtěla. On jako by vzpomínal. Až jednou ho viděli za hřbitovní zdí. Stál tam s kytkou a plakal. Tam ležela jeho dívka, jenž pro něj byla láska.

Prozradíš mi, lásko, proč jsi tak dokonalá? Proč oblaka mají barvu podle tvých očí, jak to, že díky tvým pohybům vznikl tanec, proč slunce vychází kvůli tobě každý den? Podle tebe vzniklo slovo sex, touha, láska, krása... kvůli tobě se lidé radují, usmívají... A proč jeden člověk kvůli tobě pláče každý večer?

Zamilovala jsem se do tvé dětské tváře
i do hnědých očí, z kterých vychází záře.
A ty to moc dobře víš,
jenže svoji holku nezradíš.
Přitom na mě dáváš pozor,
hlídáš mě a máš mě rád,
ale ty chceš pro mě zůstat
asi jenom kamarád.

Slunce zapadlo, ty usínáš, naše slova už našly konce, každý náš dotek skončil. Jen já tu ještě ve snech tápám, vidím Tě, jsi tu, cítím ještě Tvé doteky. Ano, já vím, možná jen sním, ale řekni - nemůže to být krásný sen, třeba jen kratičký, o nás, o lásce?

Prší, déšť smývá prach ze střech domů, ulic a silnic. Jen já bloudím prázdným městem sama a vím, že tě už nikdy nespatřím... Proč jen jsi mě opustil? Chybíš mi.

Moc se mi po Tobě stýská. Proč nemůžu být teď u Tebe a něžně Tě pohladit a dobrou noc Ti přát? Tak moc bych si to přál. Probudit Tě ráno polibkem a popřát Ti moc krásný den. Jenže Ty jsi tak daleko, tak ať se Ti stýská jen malinko. Krásnou noc a sladké sny Ti přeje ....l. Miluju Tě, miláčku!