Smsky o smutku

Má láska je čistá jako padlý sníh,
tak silná, že bez ní nelze žít!
Je křehká, jak ve větru svíce,
však nechci bez ní býti více!
Zkus proto mé city vážně brát,
zkus alespoň trochu mít mě rád!
Už nenapadá mě, co více Ti mohu říct,
že MILUJI TĚ křičím z plných plic!

Má postel je dneska prázdná,
to protože tu nejsi.
Nesvítí mi hvězda jasná,
lásko moje, kde jsi?

Bylo to krásné, už není. Už není nic, i když... bylo...?

Řekl jsi, že chceš mít volnost, a já ti ji dala, ale bohužel asi až moc velkou. Stále na tebe myslím, proto nemůžu být s tebou jen kamarádka, chci tě celého, i s tvýma krásnýma modrýma očima!

Chtěl bych teď s Tebou být,
ochutnat sladkost Tvých rtů,
dotknout se jich na chvilinku,
zachumlat se s Tebou pod peřinku
a jen Tě jednou krásně políbit...

Proč mi nevěříš? Milovala jsem tě (a miluji pořád) jako nikoho předtím, s tebou jsem létávala do nebe, a teď jsem spadla až na dno. Ten pocit, že jsem sama, tak strašně bolí, nespím, nemyslím... v očích stále slzy mám a na chvíle s tebou vzpomínám.

Chybíš mi jak svoboda ptákům v klecích, jako světlo v nekončící noci. Jsme dva a přesto každý sám. Tak zase sama usínám, a Ty? Ty mi scházíš... Víš?

Srdce div steskem nepuká,
bez Tvých rukou jak bezruká,
zlým myšlenkám se bráním,
dál žiju jedním přáním.
Lásko má, kéž bys blízko mě stál!
Vyprahlá čekám návrat Tvůj dál!

Ahoj broučku, celá se chvěju při vzpomínce na Tebe a na Tvé sladké čarování s mým tělem. Moc mi chybíš, ale žiju z každého doteku a z každé pusinky, z každého slovíčka a z každého Tvého pohledu. Miluju Tě celičkého a nedám Tě za nic na světě. Jsem Ti vděčná za každý okamžik, koblížku můj voňavej...

Stýská se mi a i když nejsem princ Tvých snů, rád bych Tě držel ve své náručí v časech nejistoty a váhání, kdy mou lásku k Tobě necítíš a láska má Tě volá.

Přála bych si Tě mít u sebe... MOC,
ale toto přání se mi nesplní...
jsi daleko... jako dlouhá noc...

Moc se mi po Tobě stýská.

Ahoj! Můžu se tě na něco zeptat? Můžeš mi říct, jak ti mám dokázat, jak strašně tě miluju?

Byl jsi mé všechno... byl jsi můj vzduch, teď nedýchám, byl jsi moje srdce, teď nežiji, byl jsi moje všechno a já to ztratila, tak to pochop.

Chci zas mít ten pocit, že mi patříš celý. A ztracenou lásku najít, možná bychom oba chtěli. Byl jsi můj a já Tvoje a Tvé polibky byly jen moje. Jsem do Tebe pořád blázen, ale Ty toužíš po stech jiných. Z nebe chci postavit se na zem, stojím Ti ještě za hřích?

Je mi líto, že to takhle skončilo, protože tě pořád moc miluju. Vím ale, že to rozhodnutí jsi udělal ty, tak bude správné! Pamatuj ale, že když se budeš chtít vrátit, já budu čekat a kvůli tobě opustím všechno! Miluju tě a nikdy nepřestanu!

Spím... či bdím... tebe často nevidím! Je mi smutno strašně moc! A teď bez tebe musím strávit další noc! Dobrou noc a sladký sníky do postýlky! ;)

Jsem šťastná, že jsem poznala kluka jako Ty, že jsem si s Tebou byla tak blízká. Jsem ráda, že jsi... i když Tě už nemám.

Moc se mi stýská, když nemám náruč Tvou. Není, kdo by mě ve vlasech výskal, a tak stéká slza za slzou. Mé srdce chce Tvé, plné citu pro mne. Tys láska má tolik hledaná. Miluji Tě!

Bojím se smát,
bojím se s hlavou hrdě vztyčenou jít,
bojím se na pravdu ptát,
bojím se žít.
Zas chtěla bych se smát,
tebe v náruči mít,
ale proč se smát,
když nechceš se mnou být?

Když zadívám se do tvých očí,
celý svět se se mnou točí,
a když podívám se na nebe,
hned vzpomenu si na tebe.
Na to, jak krásně jsme se měli,
a vášnivě milovat se směli.
Pak přiletěl anděl z nebe,
s sebou odnesl si právě Tebe!
To nejvzácnější, co jsem měla,
a na věky mít tě chtěla.
Teď pláči tu jen pro Tebe
vždy, když zadívám se na nebe.

Díky tobě vím, co je to láska. Díky tobě vím, co je to milovat. Díky, žes mě to naučil, ale zklamat jsi mě nemusel!

Padla slza, ústa zmlkla,
zůstala sama, nic neřekla.
Její mysl upoutávala se k němu,
nemohla zapomenout na jeho něhu.
Věděla, že spolu nemůžou být,
zemřela pro lásku, chce zase žít...

Je to tak dlouho, co nás čas rozdělil,
přijde mi, že tenký led se pod námi prolomil.
Vše krásné máme už za sebou,
ale já chci jít pořád za tebou.
Vidím tě stále, i když zavřu oči,
čas se zastavil a svět se dál točí.
Vždyť já závidím i naší minulosti,
moc si přeju, aby trvala i v přítomnosti.

Nejspíš už spinkáš, ale já tady sama sedím a skládám tyto řádky. Asi jsi s ní a ona místo mě usíná v tvé náruči. Bolí to... Bolí mě to pomyšlení na to, že právě ONA zaujala mé místo. Milovala jsem Tě z celého svého srdíčka, ale nevážila jsem si toho, co jsem měla. Teď už to vím... Ale přesto Tě budu mít tam někde hluboko uvnitř. Mé city k Tobě budou vždy tak krásné, jako když jsme se vodili za ruku a jak jsi mi říkal, že mě miluješ. Děkuji Ti za ty okamžiky. Děkuji Ti za to, že JSI!

Bez Tebe se strašně soužím,
jen po Tobě stále toužím,
bez Tebe jsem hrozně sám,
ještě, že Tě, lásko, znám.
Bez Tebe už nejde žít,
zase bych chtěl s Tebou být!

Jen jediný smutek vidím v očích tvých.
Když utrhnu květinu, ozve se smích.
V noci růže, ať je rudá, bílá nebo barvy mědi,
přidám ti ze srdce jen kousek šedi.

Jsou to dlouhá léta, co jsem tě viděla, i přes to mohu říct... Stále tě MILUJI.

U jiných se věčně snažíš najít lásku, že až šílíš. Sám v sobě ji nenacházíš, to by bylo těžké příliš :-(

Chtěla bych být u Tebe v pelíšku
a jemně Tě líbat na bříšku.
Tvé tělo by mě pěkně hřálo
a pak si se mnou něžně hrálo.
Už nechci o Tobě jen snívat,
chci se na Tebe před spaním dívat.

Za krátké letní noci
hvězda spadla z nebe,
při tom jsem si přála
mít tě vedle sebe.

Vstoupil jsi do mého života a já chtěla být s tebou. A tak rychle jsi z něho odešel, že jsem ti ani nestačila říct sbohem. Proto to říkám teď, i když už je pozdě.

Myslím na Tebe, když se probudím, myslím na Tebe ve škole, myslím na Tebe doma, myslím na Tebe, když se sprchuju, myslím na Tebe, když jím, myslím na Tebe, když usínám... pořád Ty! Co mám dělat, aby jsi se ke mně vrátil? Udělám cokoli.

Proč nechceš se už smát, to nejsi můj kamarád? Víš, že tě mám stále ráda a nechci být jen tvoje kamarádka.

Ve dne jsem hrdina,
dokážu se smát a všechno skrýt,
ale jak padne noc temná,
nemůžu bez Tebe, lásko má, být!

Miluji Tě, ani nevíš jak moc,
přemýšlím stále o tobě a dlouhá se mi zdá noc.
Potřebuji být zas s Tebou,
být hýčkána tvou něhou.
Slyšet z tvých úst ta slova MÁM TĚ RÁD,
ta slova znamenající pro mě důvěru,
po kterých mohu spát
a s úspěchem zapomenout na nevěru.

Je mi smutno :-( Když vidím lidi kolem sebe, chybíš mi. Já vím, že se nemůžeme vidět každý den, ale :-O ... však víš.

Jsi pro mě všechno a jsi pro mě nic,
život má svůj rub a život má svůj líc.
Život je krásný a stojí za to o něj bojovat,
život je krásný, ale musíš umět milovat...

Už teď mi, lásko, chybíš. Chybí mi Tvůj úsměv, chybí mi Tvé oči, do kterých když se zadívám, jako bych se díval na noční rozzářenou oblohu plnou hvězd, chybí mi Tvůj smích, chybí mi Tvé polibky, Tvé doteky... Chybíš mi, lásko, celá, celičká.

Jsi něco, co mi schází, jsi mé tajné přání, jsi hebká jako kamínek, jsi v mé duši plamínek. V mém srdci jsou místa prázdná, napíšeš mi?

Posílám Ti pozdrav z dáli,
aby se Tvé oči smály.
Aby byly veselé,
až se zase sejdeme.

Když bylo jaro, ještě jsme se neznali,
když bylo léto, prvně jsme se setkali,
když nastal podzim, přišlo první milování,
a pak přišla krutá zima,
a jen vzpomínám, jak to bylo prima.

Já snesla bych Ti i modré z nebe,
jen abych Tě mohla mít zas vedle sebe
a obejmout Tě a zas Ti říct,
že miluji Tě čím dál víc.

Pokaždé když myslím na Tebe,
je mi jako bez nebe,
které každý den
rozzáří můj sen.
Je mi jako bez kyslíku,
který dává žíti býku,
který nešťastně se zamiloval
a v srdci Tě uchoval.

Začlo se mi po Tobě zase stýskat, jseš ta nejvíc nakažlivá droga na tomhle světě... Stačí se na tebe podívat a už jsi závislej, ale já jsem tě ochutnal a zamiloval se!

Jsi jak potůček v lese. Čistá, nezkažená... Mrzí mě jenom jediná věc - protekla jsi mi mezi prsty.

Už tisíckrát jsem ti řekla, ať táhneš a vypadneš z mýho života... Mé srdce však tisíckrát řve: Neposlouchej, co říkám a vrať se!

Miláčku, chtěla bych Ti říct, jak moc mi chybíš. Chtěla bych se každý den probouzet vedle Tebe a každý vedle Tebe usínat. Už se nemůžu dočkat, až budu zase u Tebe, můj myšáčku. Miluju Tě...

Ač na duši krásné, přec mraků stín.
Chybíš mi, lásko - je to tím...

Ležím v postýlce a usínám,
víš, na co, lásko, vzpomínám?
Na chvilky prožité s Tebou,
které někdy hřejí a někdy zebou.
Chtěl bych, aby když dáváme si pusinku,
trvala sekunda hodinku.