Smsky o smutku

Jsi moje slunce, jsi moje teplo,
jsi moje nebe, jsi moje světlo.
Ty jsi můj život, Ty jsi mé srdce,
vrať se mi zpátky - podej mi ruce!

To nekonečné odloučení od Tebe ničí mě
a na kolena srazí mě,
když vidím Tě, tak nevím co říct,
všechno má svůj rub i líc,
já chci Tě, lásko, čím dál víc.

Slzičky po tváři mi stékají,
hvězdičky na nebi mi mávají,
měsíček se na mě usmívá,
já se slzami v očích usínám.
Chybíš mi, zlatíčko,
má vyhaslá hvězdičko!

Proč se to vše muselo stát, proč to takhle musí končit, proč už to není jako dřív, proč už se to nedá vrátit, to jediné slůvko proč. Promiň, miluji tě.

Vídáme se každý den a každou noc, spíme v jedný posteli, povídáme si, smějeme se, ale přesto se mi stýská, broučku. Když otevřeš dveře, chtěla bych Tě políbit, obejmout a říct Ti, jak moc pro mě znamenáš, jenže to nikdy neudělám a pak mě to štve. Když si lehneš do postýlky, mám chuť se milovat, ale Ty jseš unavenej a já to vzdávám bez boje. Jsme si tak blízcí a zároveň tak vzdálení. Proč, když to tak nemusí být... Tak mi trošičku pomoz. Mám Tě ráda. Pa pa! Andílek.

Až uvidíš opici na zeleném stromě,
zatahej ji za ocas a vzpomeň si na mě.

Láska je překrásná květina, která krásně voní. Čím víc je mi vzdálená, tím víc já toužím po ní. Své květince

Píšeš mi, jak mě máš rád,
ale své srdce mi nechceš dát.
Hraješ si se mnou jako kočka s myší,
která své choutky nikdy neutiší.
Říkáš, že víš, jak mě srdce bolí,
ale prázdné sliby jej nezahojí.
Jestli mě máš teda tak rád,
přestaň si se mnou už konečně hrát!

Den po dni pomalu míjí, ale jen ty s Tebou přetrvávají věčně.