Smsky o smutku

Proč ve tvých krásných kukadlech pořád vidím lásku, když tvé srdce už dávno jiné patří.

Chybíš mi, broučku, strašně moc, chtěla bych být s Tebou, dotýkat se Tě, hladit a líbat, jenomže to nejde, nejsi tu se mnou, možná jsi s nějakou jinou - kdo ví... Miluju Tě z celého srdce...

Stýská se mi, chybíš mi,
moc po Tobě toužím.
Obejmi mě, miluj mě...
nebo se láskou usoužím.

Vylezla jsem z vany - a jdu do pokoje a zavírám oči a doufám, že až je otevřu, tak na postýlce budeš hajat Ty. A zas nic, asi jsem špatný kouzelník. Ne a ne si Tě sem přičarovat. Ale budu trénovat a jednou se mi to určitě podaří a odměnou mi bude Tvé krásné tělo.

Když jsem se do tebe zamiloval, myslel jsem, že by bylo fajn být s tebou. Když jsme spolu chodili, myslel jsem, že by to mohlo být navždy. Když sis našla jiného, myslel jsem, že nemá cenu žít... Miluju tě ale dál.

Chtěla bych, aby první ranní zpráva, kterou budeš číst, byla ode mě. Jako první kapka rosi, jako první paprsek sluníčka a jako můj první úsměv, který jsi viděl na mé tváři. Dobré ráno!

Noc je tak strašně dlouhá a mé myšlenky tak bezedné! Škoda, že ti nemůžu dát ani polibek! Je tak sladký a zamilovaný! Chci tě hladit ve vláscích a líbat na rukou a milovat tě celou.

Proč už tě nezajímám? Už se ti nelíbím? Nejsem pro tebe dost dobrá? Ona je lepší? Hezčí, zábavnější? Proč už si mě nevšímáš? Proč mě znovu nepohladíš? Nepřitiskneš ke mně své rty? Nepřitulíš ke mně své tělo? Proč?

Růže je jak láska, trní je zrada,
nikdo však neví, že tě mám moc RÁDA.

Já Tě tu, lásko, postrádám,
scházíš mi čím dál víc a sním
o tom, že hlavu svou přikloním
k Tobě na polštář,
chci Tě líbat a hladit Tvoji hebkou tvář,
jsi pro mě vším.

Mou duši zachvátil smutek a polární zima. Jen Tvá přítomnost a úsměv může mé srdce rozehřát!

Posílám Ti pusu, ale jenom jednu,
až se zase uvidíme, tak Ti jich dám bednu!

Rozejít se mohou lidé, kteří se neprolnuli. Ale my? Jak se rozejít? Neponeseme v sobě každý kus druhého v sobě?

S Tebou se loučím,
svůj dopis končím,
nic nevnímám,
na Tebe vzpomínám.

Nevěřím, nevěřím,
že láska je jen pouhý klam.
Láska je... Vím to, vím.
Vždyť na ni právě umírám...
Zdál se mi sen,
o tobě a o mně jen.
Nejprve jsme si povídali,
potom se i milovali.
Pak se vše kolem mě probudilo
a to nádherné skončilo.
Tak ti přeji pěkný den
a mrzí mě, že to byl jen sen.

Jednej za sebe, já nehodlám za tebe rozhodovat, avšak nelíbí se mi cesta, kterou jdeš.

Lásečko, stýská se mi, bez Tebe nejsem nic, jen půlka čehosi, prázdný jak nádoba bez dna, až budeš u mě, budu Ty a Ty budeš já, budeme my.

Ležím na posteli a vzpomínám.
Proč jen tomu nevěříš, že to stále ještě bolí.
Mým zprávám se jenom vyhýbáš!
Kéž by se aspoň na chvíli vrátil ten čas,
který byl jen a jen náš.

Miluji Tě, tak mi, prosím, neubližuj - neopouštěj mě!

Přeji si s Tebou být,
životem s Tebou jít,
prožít lásku, pro nic se netrápit.
Vím, není to možné, nech mě aspoň o tom snít!