Smsky o smutku

Náš rozchod byl největší chybou v mém životě. Naším rozchodem můj život skončil.

Můj sne, jenž stal ses skutečností,
teď bez Tebe usínám.
I když poprvé se tohle stalo,
je mi teskno, vzpomínám.
Už nechci dále takhle žít,
už nechci dále býti sám,
jen s Tebou už chci usínat,
jen s Tebou už chci krásně spát...

Když tě vidím, podlamují se mi kolena. Když tě slyším, chce se mi omdlít. Ale jen to, že tě nemůžu mít, mě trápí. Když tě vidím jít a já nejdu s tebou, chce se mi brečet. Ale to, že tě vidím, slyším, mi nestačí, proto jsem pro někoho jiného nedosažitelná a jsem až po uši zamilovaná.

Když zavřu oči, vidím tvé rty,
které tak krásně líbají,
vidím tvé krásné oči,
jak na mě se dívají.
Vidím v nich žal a bolest,
čtu dál...
do ráje chceš mě dovést.
Nejsem sama, nejsi sám,
svoje srdce já ti dám?!
Budeš to ty, nebo on,
srdce bije jako zvon.
Je to ona, nebo já,
kdo odpověď mi dá?

Ahoj princezno, čím déle jsme od sebe, tím víc si uvědomuju, že jsem v Tobě našel poklad. Poklad, o kterém někteří lidé jen sní a celý život stráví marně jeho hledáním. Mám Tě moc rád.

Lásko moje, chybíš mi, chci Tě líbat, chci Tě hladit, chci cítit Tvůj dech! Miluji Tě, lásko! Forever!

Moje srdce klidně spalo,
dokud Tebe nepoznalo.
Teď už ale dlouho nespí,
jen na Tebe stále myslí!

Já milovala jsem tě a miluji
a stále mám v srdci naději,
že snad se ta bolest zahojí,
a doufám v čas,
který tě ke mně přinese zas...

Bylo tomu pár měsíců
a hřály mě tvé doteky.
Věděls, že kradeš mi srdce,
a protože nechtěls, nesu to teď trpce.
I když mé srdce patří jen tobě,
ale tvé já nemůžu mít,
stejně schovávám pro tebe
v duši mír a klid!

Snad byl to jen sen, když jsi vstoupil do dveří, snad byl to jen přelud, když jsi přišel blíž, ale když jsi byl tak blízko, jak jsem si přála, zazvonil zvonek a já ráno vstala.