Smsky o smutku

Víra v lásku je tak krásná,
chci na nebi plout,
motýlí křídla jasná
chci obejmout.
Vynést se do nebe
nemá cenu bez Tebe,
k čemu je čas,
když láska není v nás.
K čemu je čas, když miluji Tě, anděli můj,
a má slova jak do větru jsou
a samy poplynou.
Když andělé nemají křídla, na duši zabolí,
létají sem a tam, pravdu se nedozví.
Vezmi moje srdce do rukou svých,
já přeji si s Tebou být
a ochutnat chuť rtů Tvých medových.
Lásko má nekonečná.

Nechci trápení, nechci strach a pláč, chci se Ti dívat do očí...

Sám světem bloudím, jako něžný vánek,
svou píseň si smutně foukám,
slova přeruší až něžný spánek,
když na Tebe se přes víčka koukám.
Nevěřím na boží znamení,
ani na z nebe padající kamení.
Až uslyším ptáčků hlásky,
utopím Tě v moři lásky!

Kde jsou ty krásný časy,
co jsem si hrál s Tvými vlasy
a obdivoval Tvé krásy,
krásy Tvého těla,
proč jsi mě tenkrát chtěla
a najednou mi tak uletěla...

Jako děcko bez maminky
připadám si bez Tebe,
je mi smutno, je mi těžko,
když Tě nemám u sebe.
Srdce bolí, srdce pláče,
můj milý, vrať se mi,
ať prožijem místo smutku
krásný ráj to na zemi.
I když skončí život náš,
chtěla bych být u Tebe,
půjdu s Tebou do nesnází,
půjdu s Tebou do nebe.

Miláčku, víš, je těžké nebýt smutný, když Ty jsi tak daleko. Víš, Ty mi scházíš jako vzduch, který dýchám. Bez něj bych také nemohl být. Miluji Tě!

Kéž jsou to jen představy,
co bodají mě jako šídla.
Cítím se jako motýl,
kterému jsi utrhala křídla.
Jak slepý malíř do tmy maluji,
ten obraz Tvého srdce, jež miluji.

Všechno zlé je k něčemu dobré! Ale k čemu mi je, že mě už nemiluješ? :o(((

Tuhle básničku chtěl bych Ti, lásko, dát,
i když už to mezi námi skončilo,
já nikdy nezapomenu, jak měl jsem Tě rád,
mé srdce nikdy tak nebilo.

Jsi jako déšť... jednou mé tělo pohladíš a povzbudíš a podruhé na něm zanecháš nepříjemné pocity, které se dlouho vstřebávají...