Smsky o smutku

Mé rty touží po těch tvých,
uši čekají na tvůj smích,
oči se těší na pohlazení tvé krásy,
srdíčko mi touhou vyskočí asi.

Jeden za druhým jsme stáli,
štěstí druhého jsme si přáli...
Stáli jsme jeden za druhým,
stala ses mým zklamáním...

Smutno je mi bez Tebe,
dlouhý je můj čas,
zavolej mi, prosím, hned,
chci slyšet Tvůj hlas.

Proč to děláš? To bylo naše milování tak šokující, že přes všechno to vzrušení, touhu a spalující vášeň mi víc nezavoláš? Nemysli! Já se také topím...

Jsi jako déšť a já květina, která bez tebe nemůže žít. Jsi jako nebe, já oblak, který se snaží co nejvíce se k tobě přiblížit, má ale strach, a tak se raději promění ve vodopád slz - přesně tak jako já. Mám strach přiznat Ti to, co k Tobě cítím, a raději skrápím svůj obličej slzami...

Už je tu zimička,
bodla by hubička.
Nožky mě zebou,
chci být jen s Tebou!

Stýská se mi... po tvých hebkých dlaních, po tvém pohlazení plném něhy. Stýská se mi... po tvých očích, ve kterých se skrývá mnoho malinkatých čertíků nadějí. Stýská se mi... po tvých zamilovaných pohledech, které mi řeknou víc nežli tisícero slov. Stýská se mi... každý den a každou noc, myslím stále jen na tebe a těším se moc, až zase budem ležet vedle sebe!

Ne, není důvod se na Tebe zlobit. Každej jsme nějakej, ne? Někdo chce lásku, druhej si chce jen užít. Někdo mluví pravdu, druhej lže, někdo srdce má, jinej ne... Štve mě, že jsi mi celou tu dobu lhal a nebyl ke mně fér. Ale to už máš jedno. To, co bylo mezi námi, byl jeden velkej omyl... Bohužel.

Co je horší? Psát si s tebou a neznat tě, nebo milovat tě a neznat tě? Tak proto zůstanem jen u SMSkování... ;)

Těším se na noční oblohu, na hvězdné nebe,
až zase u sebe budu mít Tebe.
Miluji Tě!

Proč se mi zdá, že Tě ztrácím,
proč jsi pro mě prokletí,
proč se v mysli stále vracím
zpět do tvého objetí.

Jak lehké je se zamilovat, jak lehké je se Ti dívat do Tvých modrých očí - topím se v nich a celou noc se mi o nich zdá! Proč ty oči patří jiné? Proč lásku lásce neoplácí? Miluji Tě!

Andílku můj, tolik mi chybíš. Tolik bych si teď přála být s Tebou, políbit Tě na Tvoje slaďoučký rty, hladit Tě po bříšku, přitulit se k Tobě a bezstarostně usnout. Moc Tě miluju!

Stýská se mi víc a víc,
komu to mám, zlato, říct?
Že v noci pláčem se budím
a ráno... zas v postýlce sama ležím!

Ahoj Králíčku,
píšu Ti básničku,
básničku o mé lásce,
co cítím k mé krásce.
Moc mi na Tobě záleží a chybíš mi.
Těším se, až se dnes uvidíme.
Stýská se mi.

Ať mi život obrátíš na jakoukoliv stranu,
tebe milovat nepřestanu.
Osud mi nevrátí to, co mi vzal,
vrátí jen vzpomínky, bolest a žal...

Nemohu na Tebe, můj milý, zapomenout,
Tvá tvář je mi blízká.
Dívám se po nebi,
moc se mi stýská.

Proč jsem si to jenom uvědomila tak pozdě... Co? To, že jsem se do tebe bezhlavě zamilovala, ALE... ;((

Beruško, bez Tebe padá mi noční obloha - celý svět hroutí se a bortí do hluboké temnoty duše. Chtěl bych Tě hýčkat v náručí, hledět, jak usínáš, jak modré studánky Tvých očí utápí se v snách, jak zlaté vodopády Tvých vlásků zaplavují Tvou tvář... Chci Tě!

Ze semínka poupátko,
z poupátka květ,
snad uvidím Tě zakrátko,
pak už nepustím Tě zpět.
S Tebou chci být
a společně snít,
proč se to nemůže dít,
proč s Tebou nemůžu jít...