Smsky o smutku

Líbání s Tebou mi vzalo dech,
po milování s Tebou se mi vaří krev.
Stále a pořád se chvěji touhou
a na očích mi to vidí celý svět...
na to nejde nemyslet!

Po Tobě hořím touhou,
abych s Tebou, lásko, dlela.
Dej prosím, lásko,
abych láskou zemřít směla.

Táhnou vichry, táhnou mraky,
jestli se ti nelíbím, tak TÁHNI taky!

Kůzlátko malé,
pořád usměvavé,
kam jsi mi zmizelo?
Nedávno byl jsi tu, před mýma očima,
pak jsi se rozloučil, pohádka skončila.
Ať zase začne,
je to tu strašné.
MILUJU TĚ!

Ve jménu čeho mě teď opouštíš, tolik mi tím ublížíš. Na váhách se houpá osud, osud, který si nezasloužím. Tvé svědomí se očistí, pokud tvá láska se nepřemístí.

Vzpomínáš... kolikrát denně mobil zapípal,
jak u srdce v tu chvíli hřálo,
a každý z nás věděl, že není sám,
štěstí nám přálo.
Vzpomínáš... jak nás strašně bavil svět,
tys byl mým sluncem...
Ach, lásko, chci Tě zpět!

Já chci vnímat vůni Tvou,
být rozmazlená láskou Tvou
a usínat s touhou svou.
Každý večer s Tebou být
a ne už o tom jenom snít.

Miláčku, škoda, že nejsi se mnou, protože každá minuta strávená bez Tebe je zbytečně promrhaný čas. Moc Tě miluju! Pa, Tvůj miláček.

Cítím se jak kapka deště,
chladná a samotná.
Nevím, co chci ještě,
nechci být už samotná.
TY mi chybíš, právě TY,
zkus mi říct: Už dost samoty!

Strašně Tě miluju
a Tvé jméno všude maluju.
Nechci bez Tebe být,
bez Tebe mi nechutná jíst.

Od úsvitu do soumraku Tebe v mysli mám, zapomenout nemůžu, jak mi s Tebou bylo krásně. Teď jsi tak daleko a já se trápím. Jen Tebe miluju, jen Tebe chci mít po svém boku... Jen Tobě věrná kočička.

Jednou spojily se dvě nevinné duše.
Spojily se v jednu, aby k sobě měly blíže.
Spojily se v jednu, aby byly spolu,
aby byly spolu v radosti i bolu.

Jsem ti vděčná za to, že jsi mě naučil milovat, ale nenávidím tě za to, že jsi mě odnaučil věřit všem kloučkům na světě... VŠEM.

Stále přemýšlím, co se jen mohlo stát, že se zády ke mně obracíš. Všude tě vidím a slyším, srdíčko pláče. Zapomenout nedokáže. Vrať se prosím, neodcházej... Moc Tě miluji.

Plamínek tvých očí je tak daleko. Dívám se do něj a vidím Tebe a sebe, ale jen na malou chvíli - na chvíli, která končí soužením...

Nestyď se a vrať se zpět,
vždyť na lásce stojí svět.
Já chci jenom tebe mít
a s tebou se probudit.
Miluju tě hodně moc,
tak mi pojď už na pomoc...

Jsem moooc smutná... nikdo mě nechce... a já chci...

Víš, jak moc mi chybíš? Asi tak jako plešatému vlasy, chudému peníze, bohatému soucit, chromému nohy, slepému zrak, ošklivému krása, zoufalému porozumění, tvořivému nápad, nešťastnému štěstí, pijákovi pivo, kuřákovi cigareta, tulákovi domov, rybě voda, dítěti pohlazení, pejskovi páníček, kytkám slunce, půdě vláha, pistolím náboj, dveřím klika, šatům skříň, vlakům koleje, pivu pěna a žárovce světlo.

Některé životy mají tvar dokonalých kruhů, jiné na sebe berou podobu tvarů, které nedokážeme předem určit ani pochopit. Součástí mé životní poutě byly bolestné ztráty, ale poznala jsem lásku, za kterou mohu být jen vděčná!

Podívej se na ty krásné červánky, jak v té tmě pěkně svítí. Někde tam v dáli je slunce, které nás bude provádět celým naším životem. Ať už to bude radostí a štěstím, nebo starostmi a trápením, vždy bude svítit na nás oba stejně. Určitě si spolu někdy sednem na nějaké krásné místo a budem pozorovat západ slunce... Miluji Tě!