Smsky o smutku

Ptal ses, jak moc Tě miluju a já Ti nikdy neodpověděla. A víš proč? Protože Tě miluju víc než čokoládu, Boha, svoji matku, nebo dokonce víc než jahody. Jenže to má háček - mám cukrovku, jsem nevěřící sirotek, a po jahodách mám vyrážku. Už víš, proč jsem Ti to nikdy neřekla? Nechtěla jsem Ti ublížit, sorry.

Jako v zimě bílý sníh, chybí mi tu Tvůj sladký smích, jako v létě teplé slunce, chybí mi Tvé velké srdce, jak moc vyschly teď mé rty, tak moc chybíš mi tu. Ty.

Myslím, že by ses měl zamyslet, na chvíli otočit zpět a zamyslet se, komu všemu a jak moc jsi ublížil. Všechny řeči, který jsi říkal, byly lež jako všechno ostatní kolem, ale musí se to vzít a jít dál, i když to je těžký a pro tebe nepochopitelný.

Tisícům lidí na tomto světě
přináší láska smích a radost,
mně ne, a tak toužím po odvetě,
už toho mám totiž dost.

Jdu tichou noční ulicí,
ulicí nočních spáčů,
něco mi stéká po tváři,
myslím, že pro tebe pláču.

V mém srdci bývalo hodně místa, ale od té doby, co jsem tě poznal, patří mé srdce jen tobě. Tebe tam budu mít navždy, i když tě nemůžu mít.

Tak jako země bez nebe,
tak cítím se já bez tebe.
Myslím na tě dnem i nocí,
jsi to, co v srdci nosím.

Žít sám je těžké,
svět se bez tebe točit přestává,
jak šťastný je asi ten člověk,
co tvou lásku teď dostává.

Proutím se kroutím,
křoviny prolézám,
stále bezvýsledně
- tvé srdce nenalézám.

Stýská se mi ve dne, stýská se mi v noci,
však víš sám, jaký je to pocit!
Toužím mít Tě u sebe,
ať samota už mě nezebe!

Za jednu jedinou noc
se mi o tobě zdá snů moc.
A tak to chodí den za dnem,
sen za snem.
Nemohu už bez tebe žít
a do kina s tebou hrozně chci jít.
Tak co, ještě mě máš rád,
nebo už tě začínám štvát?

Jasná hvězda jasně svítí, svítí jenom pro Tebe, trhám listy v kalendáři a těším se na Tebe!

Láska není klam.
Vím to - právě na ni umírám.

Až budeš líbat dívku, která mé místo zaujala,
vzpomeň si na tu, která Tě milovala.
Měla jsem Tě ráda a mám dosud,
ale tvou lásku nedopřál mi osud!

Nech mě zas mít ten pocit, že můžu cokoli. Udělej mě zas tou šíleně šťastnou. Stačí, když se vrátíš.

Když vidím dva zamilované lidi, vzpomínám si na nás dva. Když jsem byl s Tebou, nevěděl jsem, co bychom mohli dělat. Teď... bych se s Tebou chtěl pomalu a něžně líbat celičký den... Toužím se Tě zas někdy dotýkat po celém Tvém nádherném těle.

Vážně, narovinu a upřímně? Nelituju toho, co bylo, a jak to bylo. Bylo to vskutku famózní. A dost mě to naučilo, takže bych Ti asi měla poděkovat. Neudělám to, neboť jsem ti nestála ani za rozloučení. Moc ráda bych tě viděla, ale asi by se nic nezměnilo. Zbabral jsi to.

Cesty jsou daleké, srdce jsou blízká
a mně se, miláčku, moc a moc stýská!

Nenávidím tě za to, co jsi udělala, chci, aby jsi už pro mě neexistovala. Hlava chce... ale srdci neporučíš... pořád tě v mysli mám... pořád tě MILUJU... nejde to zastavit!

Broučku, jsi mé srdce, vzduch, život... prostě jsi mé všechno! A bez všech těchto věcí já nemohu žít ani minutu! Miluji Tě!

Píšu ti poslední bojovnou SMS. Už nebudu čekat, až se rozhodneš. Celej život bude mé srdce patřit jen tobě, nikdy jsem tě nepřestala milovat. Tys to udělal místo mě.

Den po dni, ráno co ráno
myslím na tebe,
a asi není nám dáno
usínat a probouzet se vedle sebe!

Je mi smutno na duši, v očích mám slzy, prosím Tě, odepiš - a hodně brzy.

Ani nevíš, jak moc mi chybíš. Tvé tělo objímat chtěla bych, po celý den a celou noc. Buď už prosím jen u mě. Miluji Tě.

Vím, že nemáš ani zdání,
že na Tebe vzpomínám,
vítr nese moje psaní,
piš, ať dlouho nečekám.

Jednou mi přítel řekl, že k dokonalému štěstí by mu stačilo sedět vedle mě, držet mě za ruku a sledovat televizi. A já ho nechápala. Pochopila jsem až teď, když už je příliš pozdě.

Miláčku, jsi moc krásná, když se směješ. Bylo mi včera s Tebou moc, moc krásně. Moc mě mrzí, že nemohu být s Tebou. Moc se mi po Tobě stýská a hrozně moc Tě miluji. I když nejsem s Tebou fyzicky, tak duševně ano. Věř, že jsi má duše a mé tělo.

Jsi jako slunce - daleko, ale přeci hřeješ. Jsi jako měsíc - vysoko, ale přeci svítíš. Jsi jako malinký skřítek, co v mém srdci bydlí a já prosím - lásko, neopusť mě nikdy.

Pusinko, nevím, proč mi nepíšeš, ale vím, že já Ti napsat musím! Pořád se tomu bráním, ale už to bez Tebe nevydržím. Pořád na Tebe myslím, chtěl bych být s Tebou, líbat Tvé sladké rtíky a hladit Tvou něžnou tvář. Klidně si nechám udělat i plastiku, hlavně když mě budeš milovat. Toužím po Tobě, stýská se mi! Doufám, že brzy budu Tvůj.

Strašně moc mi chybíš. Stále na Tebe musím myslet. Ať jsem kdekoliv, vždy mě najednou napadne, co bys na to řekla, nebo si vzpomenu, co jsi mi kde a kdy říkala. Nevím, kde jsi, co děláš. Nedokážu být bez Tebe a nemůžu být s Tebou.

Vím, že jsi nám chtěl dát všechno. Chtěl jsi nám dát sebe. A věř, že přestože nejsme spolu, obohatil jsi můj život na vždy. Já nezapomenu.

Chtěla bych mít křídla a lítat jako pták. Sledovat Tvé kroky a vědět, o čem sníš. Být stále s Tebou, milovat Tě a laskat Tě. Ale to nejde... jsi daleko! Chci Tě vídat a s Tebou se smát, proč pořád odcházíš a nevracíš se? Chybíš mi!

Chybí mi Tvoje přítomnost, Tvé polibky, Tvůj dech, chybí mi Tvoje osobnost, srdce mám jak rozpálený plech, nemá koho hřát! Pořád mi chybí Tvé ruce i oči, proč není jen láska na světě, proč je i bolest?

Jsi sluncem života mého
a strážcem jediným,
nestojím o nikoho jiného,
chci můj život propojit s Tvým.
Asi sám osud mi Tě přičaroval,
jsem vděčná za ten den,
smysl života jsi mi dal,
jsi snad už o tom přesvědčen.
Chtěla bych líbat ústa Tvá,
hladit Tě něžně po tváři,
navždy jen Tobě patřím, lásko má,
vzpomínkou na Tebe se hned rozzářím.
Miláčku, broučku můj,
miluji Tě celým svým srdcem.
Tvoje beruška.

Je na světě jeden blázen,
kterého jeho láska několikrát srazila na zem.
Pokaždé vstal a bojoval dál.
Teď už nemá sílu bojovat...
Proč jsem já ten blázen a Ty ta láska?

Lásko, já stále na Tebe myslím a když přijde náš čas, stále se bojím, jsem naivní, a už ho moc není. Chci Ti jen říct: Miluju Tě a stýská se mi!

Stýská se mi moc,
proto si píši o pomoc.
Doufám, že mě vysvobodíš
a mé srdce rozveselíš.

Když jsi mi lásku chtěl dát, dávala jsem jen naději, nic víc. Ale nic netrvá věčně a ty jsi šel pryč. Utekl nějaký čas a já jsem si uvědomila, jak tě miluju. Je tu ale jeden problém, tvá láska už pominula.

Lásko, není nic v celém vesmíru, co bych Ti odepřela. Nikdy Ti neublížím, nezraním Tě ani nepodvedu, protože to není možný vzhledem k tomu, jak Tě šíleně miluju! Tohle není cit, to je nadpozemský cit lásky! Šíleně Tě miluju. Už nemám slov. Pa, kocourku. Miluju Tě!

Jsem zvyklá říkat, co si myslím a cítím! Jsem zvyklá mít buď vše a užívat si toho, nebo nic! Nedokážu se smířit jen s půlkou a ani nechci! Myslím na tebe a je mi smutno, teď tě potřebuju! Ale ty mě už asi ne! Dokážu zapomenout, snad! Nikdy už neslibuj to, co nemůžeš splnit!

Nevím, kdo tě teď objímá,
všechno mě najednou dojímá.
Nevím, kdo ti poslední polibek dal,
nepamatuji se, kdo mi tě vzal.
Nevím, jak se vlastně máš,
jestli mě ještě vůbec znáš.
Nevím, koho ve své náruči hřeješ,
ani na koho se právě směješ.
Nevím, koho po vlasech hladíš,
ale stejně mi ještě scházíš.

Miláčku, chci se s Tebou muchlovat a šeptat Ti do ouška něco pěkného, dívat se do Tvých nádherných očí. Tvoje beruška.

Jak krásný je den s Tebou,
když milujeme se oba,
snad se zase vrátí,
ty chvíle lásky a milování,
jen ať se nám neztratí.
Milovat přece znamená žít,
žít a neublížit.

Ty dny, co jsem bez Tebe, mi připadají nekonečné... Proč jen nemůžeme být spolu pořád? Miláčku, strašně se mi stýská po Tvém pevném objetí, po Tvých dotycích, pohlazení... Stýská se mi... po Tobě, už to bez Tebe dál nevydržím, tak se mi rychle vrať! Miluju Tě!

Dotek po doteku, tak blizoučko je svítání
a zítřek bez Tvých očí, rtů a objímání.

Byli jsme spolu, ale už nejsme. Já už mám jiného a ty jinou. Mé srdce má však jen tebe tam hluboko. Proč to tak osud chtěl?

Už je to dýl, ale já nedokážu zapomenout... Furt mi moc chybíš... ty dotyky, polibky... NE! Nejde to! Nevyznám se v tobě! Co se ti honí v hlavě? Chceš mě utrápit? Říkají: Budou další, lepší. Ale já nechci další! Já chci furt jen a jen tebe!

Snad spatřím ještě někdy
Tvou krásnou tvář, Tvé krásné tělo,
které je tak křehké a hebké,
že by se snad vznášet mělo.
Tolik bych si přála býti zase s Tebou,
abys zase byla mojí ženou,
protože neexistuje na světě nic,
co bych milovala víc
než Tebe, má lásko jediná.

Ach pane na nebesích,
kde je ten smích,
kde je ten smích a proč jsme každý sám,
vždyť já se snad uvzlykám.

Být si nablízku a každý den se vídat, to není žádné umění, ale být si vzdálení a zůstat si věrní, to každý neumí. Miluji tě.

Přála bych si být teď s Tebou, přála bych si být ve Tvém náručí a cítit Tvůj dech, cítit se zas v bezpečí. Dny bez Tebe jsou jako roky, v noci se budím a toužím cítit Tvé dotyky. Mé přání se ale neplní a mně je dovoleno jen o Tobě, miláčku, snít.

Drahý, rozešli jsme se a víš, co to znamená? Že teď už děláš ostudu jenom sám sobě!

Za pár dní bude to rok,
cos udělal první krok
k našemu sblížení.
Čekal jsi možná víc,
já nechtěla nic.
Karta se obrátila,
pro oba příznivá byla.
Láska však dlouho nevydržela,
za pár dní vale dala.
Teď mi chybíš, a ani nevíš jak moc.
Srdce jsi mi zlámal na hodně kusů,
kdybys jen chtěl dát mi zas pusu.

Udělej mě šťastnou (v duchu tě prosím)... Hlavně se na mě nedívej tímto zraňujícím pohledem, radši mě obejmi... Lásko, neopouštěj mě!

Být s Tebou je jako jeden byt,
být sama je jen půl.
Vodu z dlaní chci Ti pít
a v jídle být Ti sůl.
A milovat a smát se spolu,
to vše bych chtěla mít
a nespadnout už nikdy dolů,
lásku v křídla proměnit.

Nejsi nemocný? Už dlouho jsem Tě nepotkala a moc mi chybí Tvůj nádherný hlas, oči atd. Víš, já bych věděla, jak Tě vyléčit. Snad na to léčení někdy dojde :-)

Říkal jsi, že život je jako velká šachovnice, já, že jsem tvoje královna, a ty jsi můj král, ale na šachovnici je třeba dodržovat pravidla. A ty jsi je porušil. Mě jsi nechal táhnout a hrál jsi s dámou, a proto Ti teď dávám MAT!

Tak sbohem lásko, byla jsi nejlepší.
Sbohem lásko, svět už nikdy nebude růžovější.

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo...
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme...
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila...
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Když tu se mnou nejsi,
ptám se, lásko, kde jsi.
Nesnáším osamělá rána,
když probouzím se sama.
Zkrátka chci být pořád po tvém boku,
úplně každý den v roku.

Nevím, proč mě odmítáš,
snad jinou máš....
Však pamatuj,
jsi pro mě ten jediný,
kterýmu chci dát srdce svý.

Miláčku můj, znáš mé oči? Ne, neznáš, protože kdybys je znal, tak bys věděl, jak se kvůli tobě trápím! A proto prosím, poznej mé oči. Ať víš, o co teď přicházíš!

Napadaj mě hrozný věci,
ale nejsou pravda přeci?!
Že mě neopouštíš...
Nesnáším tyhle hádky,
jsi můj princ z pohádky
a nejvíc tě miluju, víš.

Naši lásku jsi zradil,
všechny mé city zabil.
Proč?! - Pořád se ptám,
což nebylo to souzeno nám?

Zdálo se mi o tobě,
že je nám spolu suprově...
Proč jen to pravda není?
Mám tě rád celým srdcem svým,
co dělat mám, už nevím,
samotnému smutno je mi.

Co jsi to udělal?!
Zabils!
Proč jen jsi lhal?!
Ztratils!
Lásku moji.
Vše je v loji!

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo.
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme.
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila.
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Proč jsi mě opustil?
Nechápu to!
Všechno jsi pro mě byl.
moje zlato.
Miluju tě,
hrozně to bolí,
zpátky chci tě,
samota mě skolí.

Miloval jsem tě a tys mě opustila.
Proč jen naši lásku jsi zabila?
Já tě měl opravdu rád.
bylo ti to málo snad?

Bolí, hrozně to bolí,
jak jsi mě mohl opustit.
Láska je života solí,
a já už ji nikdy nebudu mít :-(

Zdálo se mi zrovna dneska,
že mi přišla esemeska,
žádnou ale nevidím,
proč už s tebou být nesmím? :-(

Stačila jedna chyba
a navždycky jsem tě ztratila.
Každou vteřinu toho lituju,
a už to nikdy neudělám, slibuju.
Ty jsi jediný, kterého opravdu chci
- dej mi prosím ještě jednu šanci.

Na prázdný polštář vedle sebe
sněženky dal jsem místo Tebe,
sněženky dal.
Na římsu přilétl bílý holub,
mně bylo líto, že nejsme spolu,
tak jsem se přikryl a spal.
Zdál se mi sen, já nevím, jaký,
jenom vím, že jsem v něm hrál,
Ty jsi mě líbala - já Tebe taky,
ve skutečnosti jsem na hotelu spal.
Na hotelích jsou tvrdá lože,
sněženky vadnou, ach můj Bože,
a toho jsem se bál.

Měla jsem tě ráda, ale už nemám,
hledala jsem tě i ve svém srdci,
ale ani tam tě nemám.
Je to ale tvoje chyba, měls mi lásku dát,
a hlavně: neměl jsi mi lhát!

Jen s tebou můj život smysl má,
tak proč jsi k mým citům němá?
Je mi to líto,
hodně bolí to.

Tak mě napadá,
zda mě máš pořád ráda?
Od našeho seznámení
ses hodně změnila,
idylka to s tebou není,
naši lásku málems zabila.
Doufám ale, že vykvete znovu
a zbytek života strávíme spolu.

Volám jen do noci,
není mi pomoci.
Kde jen jsi? :-(

Jsem smutný, lásko.
Smutný, má bývalá krásko.
Jsem smutný, že už nejsme spolu.
Smutný a obětoval bych vše tomu,
abychom zas spolu byli,
další krásné chvíle zažili.
V mém srdci je tma jak v ranci,
dáš mi ještě, lásko, šanci?

Proč jenom nemůžeš být teď u mě? Moc mi chybí Tvoje sladký polibky a doteky... Chtěla bych být zas s Tebou, mazlíčku! Moc Tě miluju! A jenom díky Tobě opravdu vím, co to znamená, někoho milovat...

Moje srdce je plné bolesti,
chybíš mu totiž ty.
Milovalo tě a miluje.
Pořád si říká: Kde jen je?
Bije a přemýšlí, kdepak jsi,
vyléčit ho můžeš jenom ty.

Samota mě leká,
kde asi můj princ čeká?
Jsem strašně smutná,
tvá přítomnost je nutná :-(

Nikdy nezapomenu
na tvoji lásku a něhu,
ač to byl jen letní sen,
já chtěla bych zůstat navěky v něm.

Mám na tebe dotaz,
bereš vůbec v potaz,
že tě ráda mám?
Trochu se mi zdá,
že jsem ti lhostejná
a chceš být jenom sám.

Život umí zvláštní být..
Proč nedá nám, co chceme mít?
Proč bere nám to nejlepší?
Pro mě to jsi, lásko, ty.

Vůbec netuším,
proč tvým uším
zůstávám tichý.
Vždyť všechno šlo překrásně,
bylo nám spolu tak krásně,
umírali jsme smíchy.

Vůbec mě nenapadá,
kde skončila láska má,
proč neodpovídáš.
Já tě pořád miluju,
a navěky ti to slibuju,
proč mě ráda nemáš?

Umírám smutkem,
jen nějakým skutkem
můžeš mě zachránit,
ale musíš chtít.

Napsal bych ti, lásko, dřív,
ale čas bych musel mít :-(
Neboj, brzo se uvidíme
a pěkně si zařádíme :-D

Celé léto
mrzí mě to,
žes mě opustil.
Přeju si jen jediné,
ať se k sobě vrátíme,
abys se mnou byl.

Všechno bych ti k nohám snes,
kdybys byla se mnou dnes.
Dej mi prosím ještě šanci,
chci tě vyzvat, drahá, k tanci.

Stýská se mi po tobě,
bylo nám opravdu suprově.
Vzpomínáš?
Stále doufám, že mě pořád ráda máš.

Ty mě nesmíš opustit!
Já chci životem s tebou jít.
Tak dokážeš to pochopit?

Sedím tu a přemýšlím jak ti říct toliko věcí, které mě trápí. Ale nemám odvahu, tak snad někdy jindy, až bude lepší den, až usměješ se na mě jen.

Jen tiše na parapet kapičky stékají,
co povědí si naše oči, až se zase setkají?
Co povědí si oči, co povědí si dlaně,
až přitiskneš své tělo pevně na mě.

Dny po dni plynou,
ty stále spíš s jinou.
Mně už to dnes nevadí,
naše srdce k sobě neladí.
Teď tě prosím, nech mě být.
Mé srdce chce s jiným žít.

Povím Ti příběh: Jedna Holka jednou řekla jednomu Klukovi, že se nikdy nezamiluje, pak se stalo, že se ta Holka zamilovala do toho Kluka a pak se stalo, že ten Kluk té Holce popletl hlavu, sliboval jí modrý z nebe a pak se na tu Holku vykašlal... Nepřipomíná Ti to něco?

Stále na Tebe vzpomínám
a v srdci Tě nosím,
i když jsme tak vzdálení,
milovat Tě musím.

Chybíš mi, strašně moc se mi po Tobě stýská... a je mi smutno, protože vím, že už Tě nemám, už nejsi se mnou, jsi pryč, jsi hodně daleko, ale zároveň tak moc blízko, protože Tě mám stále u sebe, v mým srdíčku a jen tak rychle z něho nezmizíš! Miluju Tě a vždy budu doufat, že se vrátíš a já a Ty budeme zas MY!

Zdál se mi, zdál v noci krásný sen
a ty jsi, potvůrko, byla v něm.
Hladil jsem tě a líbal jen,
škoda, že to byl jen pouhý sen.
Až přijde ten správný čas,
my setkáme se zas.

Zlatíčko, miluju tě moc, proč nepochopíš tu zlost, co v srdci mám, když na druhou se podíváš.