Smsky o smutku

Blíží se dny, kdy budeme každý sám. Chci, abys věděl, že budu o Tvém polibku snít. Budu sama usínat a sama se probouzet. Prosím Tě o to, aby ses alespoň jednou v tyto dny zastavil, na nebe se podíval a mou tvář si ve slunci představil. Já budu snít každou vteřinu a Tvou tvář si vždy v mysli vybavím, protože Tě moc miluji a vidina návratu mé opuštěné srdce zotaví.

Potkala jsem anděla, byl úžasný, milý, nádherný - z jeho očí zářilo zvláštní teplo, pod doteky jeho rukou jsem se rozplývala a potom mu to nejcennější dala... Kdybych se lépe dívala a v andělovi ďábla poznala, tak bych teď tolik nelitovala...

Daleko jsem od Tebe, ale nemusíš se bát - já už kromě TEBE nedokážu jiného milovat. Ležím v pelíšku a usínám... na co asi vzpomínám? Na dny s Tebou prožité, štěstím celé poseté! Miluji Tě!

Ublížila jsem Ti a já to vím,
proto Tě teď opouštím.
Ne! Já nechci! Chci Tě zpět!
Odpověz mi prosím hned!
Ptám se smutně sama sebe,
kdo mě vezme zpět do nebe?
Všude slyším tvá sladká slova.
Ne, já nesním, chci Tě znova!
Slzy mi stékají po tvářích,
tvou fotku držím ve dlaních.
Stále jen vzpomínám a stále jen sním.
Mé srdce patří Tobě, teď už to vím...

Nevím, jestli to víš, ale mohl bys to poznat. Vím, že ty jsi udělal první krok, teď je řada na mně...

Dívám se na nebe,
všude, kam se podívám,
vidím jen a jen Tebe.
Proč mě srdce bolí,
snad víc než rány posolené solí.

Jak stýská se stromu,
když vítr větve láme,
tak stýská se mi po Tobě,
když neležíš po mé straně.

Měl jsem hezký sen,
jak nádherný byl můj den,
v tvé blízkosti,
láska a jen něžnosti.
Těším se, až budeš zdravá
a u mě v postýlce zcela nahá.
Miluji tě, koťátko.

Jediný problém, co mám, je ten, že Tě miluju, ale chápu, že jich máš víc, protože mě máš ráda.