Smsky o smutku

Moc jsem Tě chtěla, opravdu moc,
ale ty jsi moc daleko, dál než dlouhá noc...
lásko.

Jen jednu otázku mám a na tu se každou noc ptám. Co asi děláš? Teď, v tuhle chvíli, v tomto století... mé myšlenky k tobě vždycky odletí. Jsem sama, jen s obrazem tvé tváře v mysli, jak srdcová dáma... Opuštěná, jen s bolestí v srdci, když na tvé oči vzpomenu si. Viděla jsem v nich celý svět, vypadal jak růžový květ. Ten ale brzy odkvetl. Nevím, co si pořád namlouvám, sama sebe se ptám: Proč? Nemělo se to stát, byla to chyba!

V očích se zatřpytí kapky slz,
šíp Amorův neprotne srdce skrz.
Plamínky lásky v srdci pohasínají,
všechny Tvé city ke mně zřejmě umírají.
Já ale miluji Tě dál,
čas však jako by vše vzal.
Nebo to je jen sen?
Já probudím se z něj?
Sen to nebyl, bohužel,
a ty jsi ode mne odešel.

Miláčku můj, bez Tebe je můj život smutnej, chybíš mi a já čekám na naše další střetnutí. Vzpomínka na každou chviličku, co jsme byly spolu, mne spaluje a já neustále myslím na Tebe. Posílám Ti po jarním vánku spoustu polibků a po sluníčku milé pohlazení. Jsi moje všechno a já bez Tebe nedokážu žít. Chci být s Tebou napořád, abych necítil tu bolest loučení. Miluju Tě.

Beruško, beruško,
jsi moje srdíčko,
chtěl bych tě líbat,
chtěl bych tě svlíkat,
a ne se jen na tebe dívat.
Nemůžu žít bez tebe,
tohle je básnička pro tebe!

Měsíček vyprávěl hvězdičkám,
že se Tě nikdy nedočkám.
Měsíček mi v noci žaluje,
že Tvé srdce jinou miluje.

Říkáš, že vzpomínáš jen na to, co bylo dobrý... ale já nechci vzpomínat... já stále doufám...

Loučení není tak snadné
pro toho, kdo měl a má tolik rád.
Když promluví srdce zrádné,
je těžko sbohem dát.

Při zapadajícím slunci nám štěstí nepřálo,
jeden pospíchal a druhý tolik času měl...
Všechno by dopadlo, kdyby jen osud chtěl.
Představ si, že bych tě v náruči měl...

Sluníčko zapadá
a mě tak napadá,
že mi chybí Tvoje rty!
Sluníčko zapadlo
a mě tak napadlo,
že mi chybíš jenom Ty!