Smsky o smutku

Já chtěl jsem se dotýkat hvězd...
mně stále teď zní to v uších.
Já chtěl jsem se dotýkat hvězd,
těch hvězd, co ti tak sluší,
těch hvězd, co mám já teď v duši...

SBOHEM... To bylo vše, cos mi řekl.
Proud slz mi z očí tekl.
A ty ses otočil a odcházel.
S mou láskou jsi krutě zacházel!
A já tu teď stojím sama a pořád tě ráda mám.
Ale za to, jak ses zachoval, tě nenávidět začínám!

Proč si mě nevšímáš? Proč děláš, že neexistuju? Proč mi nepíšeš? Proč tě pořád miluju? Nenávidím tě za to, cos mi udělal, ale vrátí se ti to, věř mi...

Když osud dopřál lásku nám,
snad dopřeje i shledání.
Kdo v srdci pravou lásku má,
tomu je krátké čekání.

Stýská se mi... po Tvém ranním pousmání,
po Tvých očích, co přebrodily noc,
stýská se mi po Tvé dlani,
s níž přicházíš mi tak vlídně na pomoc.
Stýská se mi, po čem víc a po čem méně?
Stýská se mi po Tvém jméně...

Bez Tebe prázdná je noc, skončil flám,
nenech mě, má hvězda padá, odlétám.

Chci vidět tvé modré oči,
jak se lesknou po půlnoci.
Chci cítit tvé jemné rty,
které klamou jako ty.
Chci zase vidět, jak ležíš
a upřeně na mě hledíš.
Chci být zase jenom s tebou,
cítit, jak tvé ruce zebou.
Miluju tě.

Chybí mi tvůj hlas, tvé rty, tvé polibky, tvá očička...
abych to zkrátil, chybíš mi celá, celičká!
Lásko, miluju tě!

Blíží se dny, kdy budeme každý sám. Chci, abys věděl, že budu o Tvém polibku snít. Budu sama usínat a sama se probouzet. Prosím Tě o to, aby ses alespoň jednou v tyto dny zastavil, na nebe se podíval a mou tvář si ve slunci představil. Já budu snít každou vteřinu a Tvou tvář si vždy v mysli vybavím, protože Tě moc miluji a vidina návratu mé opuštěné srdce zotaví.

Potkala jsem anděla, byl úžasný, milý, nádherný - z jeho očí zářilo zvláštní teplo, pod doteky jeho rukou jsem se rozplývala a potom mu to nejcennější dala... Kdybych se lépe dívala a v andělovi ďábla poznala, tak bych teď tolik nelitovala...