Smsky o smutku

Miláčku, poupátko, zajíčku,
složil jsem pro Tebe básničku,
abys nebyla tak smutná,
vždyť víš, že ta cesta je nutná,
a za chvilku zas budem spolu,
donesu tě k nám domů,
své rty přitisknu k Tvým,
a už nikdy je neodtrhnu, to vím.

Jdu tmou a sama,
to tys zhasl mi světlo a nechal mě jít,
já jen tebe milovala,
teď chci se rozejít.

Miluji tě, proč se nezměníš? Sama vím, že to nejde, jsi sám sebou, a tak to má být. A právě proto tě nesmím milovat.

Oslepli jsme touhou natolik,
že jsme nevnímali okolí.
Naše záře plála nad pouští.
Tehdy se nejhůř odpouští.

Napadlo tě někdy, jaké to je,
když tě tvůj vysněný nemiluje?
Asi ani netušíš, jak srdce mě bolí,
tvůj stálý nezájem mě asi skolí :-(

Proč jsi mi košem dal,
copak jsi o mě nestál?
Já ti tak věřila!
Kde jsou ty dny,
kdy spojené byly naše rty,
láska už skončila :-(

Slzy mi tečou po tvářích,
na srdci mě zebe.
Ne, není to žádný hřích,
že chci jenom Tebe!
Chci, abys byl u mě,
k mým rtům se naklonil,
pak políbil mě jemně
a dlouho se mnou jen tak snil.

V mysli tě čekám, ty odcházíš.
Vidím tě, ale ty jen procházíš.
Volám na tebe, ale ty neslyšíš.
Srdcem tě miluji, ale ty mi nevěříš.

Stýská se mi po Tvých polibcích, stýská se mi po Tvém těle. Chtěla bych Tě zase držet v náručí a říkat Ti, jak moc Tě mám ráda. Stýská se mi, a tak pláču. Já vím, že pláč mi Tě nepřinese, ale doufám v to. Chybíš mi!

Proč na Tebe stále myslím? I když vím, že Tě nemůžu mít? Ty máš v srdci jinou, a já? Navždy budu sama snít.

Když tu se mnou nejsi,
ptám se, lásko, kde jsi...
Nesnáším osamělá rána,
když probouzím se sama...
Zkrátka chci být pořád po tvém boku,
úplně každý den v roku.

Nevím, proč mě odmítáš,
snad jinou máš.
Však pamatuj,
jsi pro mě ten jediný,
kterýmu chci dát srdce svý.

Stýská se mi po tobě,
stýská se mi po tvém těle,
s tebou jsem se měla suprově,
s tebou jsem se měla prostě skvěle.

Ta dívka, která okouzlila mě,
teď nevím, co s ní je.
Když se náhle usměje,
mé srdce je plné naděje.
Je tak asi nevinná
a pro mě ta jediná.

Chce se mi snít, ale nemám s kým.
Pomoz mi, má lásko, pohledem svým.
Pohledem do srdce, co smutné teď je,
chybíš mi, má lásko, MILUJI TĚ!

Těžko pozdě v noci usínám,
když na Tvé krásné, voňavé tělo vzpomínám.
Chci být s Tebou, celou Tě mít,
a ne nudou se tu dřít.

Co ti jenom říci mám,
sama se v sobě nevyznám,
naše láska skončila,
ač před chvílí tu byla.

Miláčku můj, znáš mé oči? Ne, neznáš, protože kdybys je znal, tak bys věděl, jak se kvůli tobě trápím! A proto prosím, poznej mé oči... Ať víš, o co teď přicházíš!

Když ses objevil v mém životě, osvítil mě paprsek štěstí a naděje, byla jsem šťastná. Po tvém odchodu se zatmělo, zmizel mi paprsek, Ty i moje sny.

Nemám, co bych říct ti chtěla,
moje duše osaměla,
a za všechno můžeš ty,
zničil jsi mi moje sny :-(

Každou noc,
když tu nejsi,
chci tě moc
- lásko, kde jsi?

Jestli Tvé srdce bije pro jinou, neubližuj sobě, netrap mě!

Zdálo se mi v noci,
že jdou za mnou vlci,
osamělá v divočině
přemýšlím o své vině.
Miláčku, moc se ti omlouvám.
Prosím vrať se mi!

Proč si tak krutě zahráváš s mými city? Nic pro tebe neznamenám, tak proč mě objímáš, proč mě líbáš, proč se mnou spíš? Je to snad jen hra, kdo z nás víc vydrží? Mám strach, že tě ztratím!

Andílku, vím, že jsem všechno zkazila... Věř mi, že kdyby to šlo, všechno bych vrátila zpátky... Je mi moc líto, jak to dopadlo... Stále Tě moc miluji, i když vím, že Ty mě nenávidíš... Ale ani se Ti nedivím... Omlouvám se za všechno... Chybíš mi...

Napadaj mě hrozný věci,
ale nejsou pravda přeci?!
Že mě neopouštíš.
Nesnáším tyhle hádky,
jsi můj princ z pohádky
a nejvíc tě miluju, víš.

Chci Ti říct, že ráda Tě mám, ale nevím, jak Ti to říct, tak Ti to napíši: stýská se mi po Tvých očích, po Tvých dotycích a hlavně MILUJU TĚ!

Jsi nejjasnější hvězda
uprostřed mého vesmíru,
i když se to tak možná někdy nezdá,
mám rád tě nadmíru.
Promiň mi prosím mé chyby,
nechtěl jsem ti ublížit,
jsi pro mě nejdůležitější osoba bezpochyby
a po zbytek života s tebou bych chtěl být.

Proč jsi mě jen opustil,
zapomenout nemohu,
jako by velké černé mraky
zatemnily oblohu.
Nechutná mi jíst,
nic mě nebaví,
chci jen s tebou být,
kdo tohle spraví?

V mé duši je prázdno, již nemám srdce,
chirurg má jasno - ZÁSTAVA.
Ztratil jsem všechno v den našeho rozchodu,
můj život být pomalu přestává.

Dej mi prosím ještě šanci,
snad vysvitne světlo v ranci
a zase po sobě zahoříme touhou.
Prosím, ještě jednu šanci pouhou.

Naši lásku jsi zradil,
všechny mé city zabil...
Proč?! - Pořád se ptám,
což nebylo to souzeno nám?

Díky. Po tom, co se stalo, jsem měla zmatek v hlavě, byla to ode mě hloupost. Jsi sobec a nechováš se fér. Ale díky, už můžu klidně spát.

Přemýšlel jsem dnes nad tím,
jak účinně zahnat splín
z našeho náhlého rozchodu,
však řešení najít nemohu :-(

Chtěla bych s tebou být stále,
vždyť se přeci rádi máme...
Tak proč pořád odcházíš?
Mě to moc bolí, víš :-(

Noci jsou dlouhé a rána mrazivá,
když se mnou není jediná láska má.
Miluju tě, jak jen to jde,
a věř, upřímná láska to je.

Růže voní, trní pýchá
a mé srdíčko těžko dýchá.
A to pro Tebe,
že jsme tak vzdáleni od sebe.

Zdálo se mi o tobě,
že je nám spolu suprově...
Proč jen to pravda není?
Mám tě rád celým srdcem svým,
co dělat mám, už nevím,
samotnému smutno je mi.

Proč jsi mě zklamala,
srdce mi polámala?
Moje láska ti nestačila,
snad proto jsi s jiným byla?
Pořád to nechápu,
bez tebe světem tápu :-(

Konečně se splnila má touha
a mám pro koho žít,
každá minuta je mi dlouhá,
když mám bez Tebe být.

Přemýšlel jsem o nás dvou,
proč už nejsem s tebou,
stýská se mi.
Svět se hned hezčí zdál,
jak já jsem tě miloval,
teď smutno je mi.

Co jsi to udělal?!
Zabils!
Proč jen jsi lhal?!
Ztratils!
Lásku moji.
Vše je v loji!

Tvé oči jsou jak jezera,
v nichž světlo hvězd se blýská,
již jednou jsem do nich pohlédl
a už se mi po nich stýská.

Jak krásně to začalo, tak hrozně to skončilo
- tvoje zaměstnání naši lásku zabilo.
Když dáváš přednost pořád jen práci,
náš vztah ti musí být pro legraci.

Je mi moc líto, co se stalo,
ale zabránit se tomu nedalo...
Bohužel, mé srdce touží po jiné,
tohle už asi těžko spravíme...
Ale rozhodně nechci, aby ses trápila,
to by sis určitě nezasloužila...
Snad tě to přebolí, jak jen to půjde
a na novou lásku u tebe taky dojde.

Co se stalo?
Proč mě to potkalo?
Vůbec nechápu, jak
mohls mě jen tak nechat.
Je mi to hodně líto,
v srdíčku moc bolí to.

Napadlo tě někdy, jak mě to bolí,
když slyším odmítání z pusy tvojí?
Proč jen nemůžeš mě mít rád,
já chtěla bych ti svou lásku dát :-(

Být s tebou je krásné,
škoda, že tak vzácné,
když jsme spolu, každá minuta
zdá se mi jako půl života.
Mám tě moc ráda :-*

Proklínám ty noci,
kdy byla jsem ve tvé moci,
proklínám ty dny,
kdy byl jsi se mnou ty,
proklínám tebe, jsi lhář,
definitivněs ztratil svatozář.

Už ti nemůžu dokázat, jak tě miluju, nechceš mi to dovolit! Jediná otázka zní, proč ne?! Věř mi, do nekonečna to zkoušet nebudu! Ale i přesto TĚ MILUJU STÁLE!