Smsky o smutku

Osud si ovlivňujeme sami... Jediné, co nám osud dává, jsou lidi, věci a naplnění, které k nám patří. Celé moje srdce mi říká, že my dva k sobě patříme... ale teď musíme být bez sebe... Ale v srdci Tě nikdy neopustím. Jen je mi příšerně úzko, že Ty nejsi vedle mě a já se musím protloukat sama.

Mé srdce pláče,
v slzách se topí duše má.
Kdy se zase uvidíme?
K té myšlence se vše upíná.
Chtěla bych být zase s tebou,
jak jsi na tom ty?
Mě nepříjemně zebou
ty dny samoty.

Chci Tě - chci být s Tebou, dotýkat se Tě, cítit Tě v sobě, chci Tě vzrušit, až se Ti zastaví dech. Dovol mi to.

Moje srdce nikdy nezapomene na ty chvíle s tebou. Tenkrát jsem si myslela, že je to navždy, byla jsem tak zamilovaná, a přitom naivní. Ale nelituju jediné vteřiny s tebou... Teď mi je však líto, jak se chováš. Jako by ty tři roky pro tebe nic neznamenaly. Těším se na okamžik, kdy se dozvíš, jak moc miluju... ale už ne Tebe, lásko :)

Kde se touláš?
Proč necháváš mě napospas
kruté samotě zas a zas...
Cožpak už mě rád nemáš?
Protože plamínek mé lásky ještě nezhas.

Čekám na noc, odnášen pryč na vlnách svých snů do dalšího dne. Čekám na kopci a vítr čechrá moje vlasy. Sním o všem krásném, hlavně však o Tobě.

Černá, má budoucnost je černá,
věrná, pročs nebyla mi věrná,
srdce, mé srdce je zlomené,
spolu, už nikdy spolu nebudeme.

Vím, že jsi mi nic nesliboval... ale proč jsi poslouchal moje vyznání? Proč jsi mě líbal, hladil? Proč?! Když jsi mě nemiloval?!

Bloudím ulicí v marné snaze tě potkat.
Nevím, zda má vůbec ještě cenu na tebe čekat?!
Tolik lásky, co jsem ti chtěla dát, je pryč.
Prostě jsem jen hloupě ztratila k tvému srdci klíč.
Ale proč?

Pořád jen sliby, sliby, které stejně nikdy nedodržíš. Sám nevíš, co chceš... Buď upřímný a konečně najdi svoje JÁ.

Nemůžu spát, stále vzpomínám, na ten krásný čas, kdy smála jsem se s Tebou, nechci Ti lhát, jen lásku Ti dát, tak neodcházej a zůstaň tu se mnou.

Miluji Tě víc než nebe,
víc než celý krásný svět,
v životě chci jenom Tebe,
tak se, má lásko, vrať rychle zpět.

Když vše večer usíná,
dřímám sladkým snem,
moje láska vzpomíná,
po Tobě toužím jen.

Kdybych s tebou mohl být
jen kratičký čas,
moje duše ožila by,
srdce začalo bít zas.

Vím, že teď jsme jen kamarádi, kteří se milují bez lásky. Ale já to tak nechtěla, a nechci. Chci se s Tebou milovat zase s láskou, něžnými dotyky a nádhernými slůvky. Prosím, odpusť mi... Stále Tě moc miluji.

Již velmi dlouze podléhám své touze,
vedle tebe probouzet se, to si přeju pouze,
snad o to v budoucnu nebude nouze
a budem pořád spolu!

Chtěla bych to, co se nikdy nesplní být Tvá jediná a úplně poslední. Miluji Tě*

Chci se Ti dívat do očí, najít pravdu. To, co si o mně myslíš a mít snahu říct Ti to jediné - CHYBÍŠ MI, moc.

Proč, proč jen neuděláš jedno jediné znamení, které mě zbaví toho strašlivě tíživého pocitu v hrudi a dovolí mému v nejistotě se třesoucímu srdci konečně se uklidnit a pustit všechen ten strach a zmatek ven? Proč, hraješ si se mnou snad? Nebo to nechceš uspěchat? Jen jediná čtyři slova mně stačí, řekni mi: Cítím to co ty!

Když jsem bez Tebe, cítím se tak sama, jak se cítí nebe bez slunce. Jsme jako noc a den. Stále se míjíme a nemůžeme být spolu. Žít sama, bez Tvé lásky, mi působí bolest.

Slova jsou jen od toho, aby zakrývala naše myšlenky. Řekla jsem zlý věci. Myslím, že na TEBE nedokážu ZAPOMENOUT.

Já už se dál nechci trápit,
chci tě zase zpátky mít.
Vím, že už to nejde vrátit,
tak chci o tom aspoň snít.
o nás.

Já stále chodím za tebou,
i když se tolik stydím,
stále tě musím milovat,
i když tě nenávidím.

I když dýcháš a srdce Ti tluče, pro mě jsi odešel, zemřel navždy! Ještě chvíli budu mít v očích slzy, ale nebudu plakat navždy - pro Tebe ne! V mém srdci zůstaneš zamčený, tam uvnitř - a klíč hodím do řeky, aby ho voda odplavila do širého moře. Budu jen vědět, že tam jsi - bez citů a slz! Pro mě jsi zemřel a život už Ti nevrátím!

Láska je jako květina, když ji nezaléváš, zvadne. Mně už uvadá, potřebuji Tě.

Toužím po tobě, jsi stvoření krásné
tak, jako je v noci nebe jasné.
Mé srdce krvácí, když nejsi se mnou,
chci pohladit tvou tvář jemnou.

Člověk nemůže být bez kyslíku, květina bez slunce, ryba bez vody a já bez TEBE. Udělal jsem obrovskou chybu a trpím za to. Prosím vrať se mi.

V dálce temnejch domů jen Tvý okno svítí, celý město šlo už dávno spát, tak si to vem a já tu jsem, chci vrátit čas.

Dnes nebudu plakat, protože slzy nejsou lék. Ale tohle si zapamatuj: Vždy budeš můj miláček. Dnes si říkám, můžu žít i bez tebe, ale v srdci skrývám, hůř mi nikdy nebude.

Darmo jsem miloval a čas plyne,
co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
co jsem chtěl tobě dát, moje milá,
na věky, na věkys promarnila.
To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne.

Černé mraky letí dál a dál,
co mé srdce milovalo, krutý osud vzal!

Miluju lásku, miluju nebe.
Chci lásku a chci Tebe!
Strašně moc!
Prosím, napiš.

Znala jsem jako své boty
naší lásky čarokrásné noty.
Proč jen vše konec musí mít?
Chtěla jsem s tebou navždy být.

Strašně se mi líbíš,
každou vteřinu mi chybíš,
když se mnou nejsi.
mé srdce volá: Kde jsi?

Ahojky miláčku, strašně moc mi chybíš a já nevím, co mám dělat, abych dokázal, co pro mě znamenáš a jak šíleně moc tě rád mám. Vždy, když jsem sám, na tebe vzpomínám a uvědomuju si, že za všechno si můžu sám, a tak se proklínám. Udělal bych všechno, aby to bylo jako dřív, abychom byli šťastní a já bych o tom už nemusel jenom snít. Šíleně moc Tě miluju a o to víc všeho lituju. Strašně moc se mi po tobě stýská! MILUJU TĚ!

Nevím, proč zrovna do tebe jsem se zamilovala,
srdce své celičké jsem ti dala,
ty sis ho však vůbec nevážil,
krutý osud jsi pro mě připravil.

Protrpět těžké kurděje,
je lepší než okamžik bez Tebe,
v srdci mém je díra,
nikdo tam nehlídá,
myšlenky mé jsou ztemnělé.

Závidím vodě, v které se koupeš, že může objímat Tvé něžné tělo. Závidím Tvým šatům, že Tě smějí hřát. Závidím hrnečku, když se ho dotýkáš rty. Závidím vánku, který čechrá Tvé voňavé vlásky. Závidím zrcadlu, na které se směješ každý den. Závidím Tvé postýlce, že Tě každou noc smí uspávat, a závidím času, že je pořád s Tebou!

Těším se na další list
tvou něžnou ručkou psaný.
Hned teď bych ho chtěl číst,
avšak není k mání.

Já vím, že ONA je hezčí, ale lásko, objevila jsem Tě já! Tak proč?

.... ..... ... ..... ..... ... ... .... Vidíš! Bez Tebe jsem prázdná jako tyto řádky!

Tak jako se rosa vypařuje z jarního kvítí, tak i ze mne vyprchává život... vyprchává, protože nechce žít bez tvých rtů..

Tak neodcházej, nejdi pryč,
já Tě taky potřebuju,
opatruj od mého srdce klíč,
toho daru nelituju.
Chci Tě jen mít u sebe,
přec nežádám moc,
a tak myslím na Tebe,
každičkou noc.

Říkalas, že mě miluješ... byla Tvá láska upřímná? Ničemu nerozumím, jak se někdo může takhle změnit? Z ničeho nic. Nechápu a bolí to.

Slzu v oku a v srdci střípek má.
Nocí i dnem na tebe myslívá.
Ta slza ji v oku pálí, ten střípek ji v srdci bolí.
Umírá!
Zachránit ji můžeš jedině ty.
Vzpomeň si, lásko, koho jsi kdysi tak miloval.

Včera byla středa,
chlapce bylo třeba.
Ty jsi ale nepřišel,
za jinou jsi odešel.

To, co nesmyje už žádný déšť,
na to se, lásko, nesmíš ptát,
protože v lásce se dá věčně lhát!

To byly časy,
kdy zněly naše hlasy
jako jeden vedle sebe...
Já pořád však miluju tebe.
Škoda, že ty mě ne...
Mé srdce to sužuje :(

Snad víš, že nesmím tě milovat, ale já tě přesto strašně miluju. Jsi to, co mi dává chuť žít, a to je co říct!

To byly časy,
kdy zněly naše hlasy
jako jeden vedle sebe.
Já pořád však miluju tebe.
Škoda, že ty mě ne.
Mé srdce to sužuje :(