Smsky o smutku

V mém životě existují jen 3 věci, s kterými se cítím v bezpečí. S Tebou, u Tebe a ve Tvém náručí. Já se ale chci cítit bezpečně po celý život. Prosím, otevři mi bránu Tvého srdce a já se Ti odvděčím tím nejcennějším láskou.

Krásná je noc, hořký je den,
už Tě bylo dost, prosím, zapomeň!

Líbíš se mi, mám tě ráda.
Strašně bolí tvoje zrada :-(
Proč jen jsi mě opustil?
Tak krásný život to byl.

Usínám,
proč mokrý polštář mám
a na Tebe jen vzpomínám?
Proč neslyším Tvá krásná slova,
proč nevidím Tvé hebké rty.
Já chtěla bych to zažít znova,
ale rozhodnout o tom musíš TY!

Milovat znamená chápat toho druhého. Chápeš?

Tys mi teda dal!
Proč jsi mi jen lhal?!
Já jsem ti tak věřila.
Tvá lež naši lásku málem zabila.

Dříve jsi byla mým snem! Mou příčinou v smích, mou útěchou v pláč... Proč já nyní cítím, že jsi ta, která nezavdá smíchu a naopak podněcuje pláče?

Ležím tady, mraky plavou v modrém moři oblohy, břízy šumí, užívám si pohody. Škoda, že bez milované osoby.

Proč jsi mi ublížil, proč jsi mě znal?
Snad byla to náhoda, kterou jsi hned vzdal.

Už nikdy nechci být bez Tebe!

Tři čápi ťapkají polem,
jak těžké je říci sbohem,
já chtěl bych být jeden ten čáp
a uprostřed pole si jen tak stát.
Moc dobře mi s tebou bylo,
co jsme toho zažili,
škoda, že se to pokazilo
a náš vztah je teď v cíli.

Moje srdce smutné je,
protože tě miluje
a ty jsi mě opustil,
jako by jen sen to byl...
Však z ráje náhle slzavé údolí,
proč jen ta láska tolik bolí?

Napadlo tě někdy,
že nejsi jenom ty?
Že existuju i já,
a mám svoje sny?
Asi ne, jinak bys mě neopustil.
Otřesný okamžik pro mě to byl :-(

Tak mě napadá,
proč mám tě ráda,
když jsi takový...
Trápíš mě, sužuješ,
jak se mnou bojuješ,
vždycky to zabolí.

Nebyla to láska,
byla to jen sázka,
kdy vsadíš vše, cos měla jen
pro tu jednu noc, pro ten krásný sen.

Chci jen s tebou být,
to snad není hřích,
že toužím stále jít
ve stopách tvých.

Proč je láska tolik krutá,
proč jsem nahá, neobutá?
Proč mi osud život kazí,
proč mě tvé pohledy mrazí?
Proč nemůžu v noci spát,
proč mě nikdo nemá rád?

Chybíš mi víc, než chybí princezna svému princi, víc, než chybí zpěv ptáků korunám stromů, víc, než chybí voda vyschlému říčnímu korytu, víc, než chybí meč a zbroj udatnému rytíři, víc, než chybí střevíček pohádkové Popelce, víc, než chybí bohu lásky jeho šíp. Chybíš mi víc, než kdokoli jiný na tomto světě!

Nebyl jsem pro tebe dobrý?
Chtěla jsi z nebe modrý?
Co sis myslela?
Proč ohled jsi neměla?
Opravdu mě to zranilo,
všechny mé city zabilo...

Je mi líto, že to takhle dopadlo,
vůbec by mě to nenapadlo,
že naše láska někdy skončí,
tak těžko se mi s tebou loučí... :-(

Kde jsi nechal srdce a svou lásku ke mně?
Proč mě už nechceš a takhle zraňuješ mě?

Zradil jsi mě a odhodil,
celý náš vztah jsi zahubil :-(
Co tě k tomu jen mohlo vést...
Ta bolest se vážně nedá snést :-(

Proč jen jsem tě musel ztratit?
Může mi tě někdo vrátit?
Pořád se sám sebe ptám,
čím dál více rád tě mám.

Proč dal jsi přednost jiné...
moje láska hyne...
poslední šanci teď máš,
tak co s tím uděláš?

Moc mi chybíš, lásko. Jak včelce nektar, jak kytce slunce, jak zvěři zeleň, jak psovi kost. Jsi prostě k sežrání. Haf, haf.

Přála bych si Tě mít tady,
abys líbal moje vnady,
já hýčkala Tvoje tělo
a to mé Tě strašně chtělo.
Šeptal bys mi do ouška,
ta dvě slůvka krásňoučká.

Chtěl bych moc
celou noc
být jen s tebou.
Ty dny samoty,
kdy nejsme já a ty,
příšerně zebou.

Netuším, co se stalo,
co nám naši lásku vzalo.
Kde teď asi konec má?
A proč už nejsem tvá? :-(

Přemýšlela jsem o našem vztahu,
a měl bys trochu projevit snahu,
protože jiskra mezi námi hasne,
nenechej plamen naší lásky, ať zhasne.

Byla jsem zámek, ty jsi byl klíč,
tak proč jsi odešel, odešel pryč?
Proč jsi se neozval, neřekl nic,
vždyť já Tě miluju, tak co chceš víc?
Nevím, co dělat mám, abys byl se mnou,
abys mě políbil třeba jen jednou.
Dělali jsme chyby, to já dobře vím,
ale kdybys přišel, já ti odpustím!

Napadlo tě někdy, že
na světě taky je
někdo jiný kromě tebe?
Protože ta tvá sobeckost zebe :-(

Máš k mému srdci klíč,
když mě zlobíš, tak to bolí, víš :-(

Teprve až ti ujede vlak s někým, na kom ti záleželo, teprve tehdy pochopíš, že jste si vlastně chtěli říct ještě mnoho věcí, ale že nebyl čas. A ty si říkáš, stejně se zanedlouho vrátí... Ale pak se probudíš do rána, ve kterém z vůně květů zbylo pramálo. Do rána, ve kterém víš, že čas už nikdy nevrátíš... Bolest vepsaná do dvou slov... Miluji tě

I když se zrovna výjimečně nedívám na Tvou fotku, mám Tě stále před očima. Mám pocit, jako bys byl se mnou a chci se Tě dotýkat. Jakmile vztáhnu ruku, probudím se z představ a nezbývá mi, než se těšit, až budeš opravdu u mě.

Zamilovaná,
a jsem tu sama.
Smutná,
tvá přítomnost je nutná.
Ty,
kde jen jsi?

Nevím, na co čekám... asi na tebe, až přijdeš, podíváš se mi do očí, usměješ se, pevně mě obejmeš a řekneš: MILUJU TĚ, vrať se ke mně! ... To, co bylo, je minulost! Když tě vidím, umírám touhou políbit tě a pošeptat ti: Ty jsi moje přítomnost! Ale proč čekám, když vím, že už NIKDY se mnou nebudeš, když vím, že tvé srdce patří jiné...

Strašně moc se těším, až tě uvidím. Stačí mi jen tě vidět a už se mi klepou kolena a hlas! Moje srdíčko bije jen a jen pro tebe. Konečně jsem pochopila, proč jsem na světě! Abych byla jen s tebou!

Proč láska není jenom slast,
a z tebe je pořád cítit chlast?
Proč pro mě už nic neuděláš,
cožpak rád už mě nemáš?
Měl by ses nad tím zamyslet,
ať hezký je zase náš svět...

Mám strach, že to, co jsme si postupem času vybudovali, tak pomalu upadá kvůli Tvému nezájmu o něco krásného...

Zdálo se mi o tom, že jsme spolu,
chtěla bych zas přijít k tobě domů.
Já vím, dávno už jsme od sebe...
Ale kousek tebe pořád ve mně je :-(

Nevím, pročs mě opustila
- celé to snad jen lež byla?
Já tě vážně miloval,
celé srdce své ti dal...

Zdál se mi sen, o tobě jen,
že jsme spolu strávili celý den.
Moc bych si přál být teď s tebou,
ty chvíle odloučení ošklivě zebou :-(
Už se moc těším, až spolu zas budeme,
skočíme do postýlky a už nevylezeme :-)

Zdálo se mi o tom, že jsme spolu,
chtěla bych zas přijít k tobě domů.
Já vím, dávno už jsme od sebe.
Ale kousek tebe pořád ve mně je :-(

Lásečko moje, já chci být s tebou,
bez tvého tepla mě nožičky zebou,
celé mé tělíčko chladem se chvěje,
vzpomínka na tebe příjemně hřeje.

Nevím, pročs mě opustila
- celé to snad jen lež byla?
Já tě vážně miloval,
celé srdce své ti dal.

Kdybych měl na výběr,
byl bych jen s tebou.
Tyhle dny samoty
ošklivě zebou.

Lásko, prosím věř mi,
není jiný než ty.
Myslím jenom na tebe,
doufám, že se nerozejdeme :-(

Nevím, co bych říci měl,
takhle jsem to fakt nechtěl.
Opravdu mi na tobě záleží,
ale bohužel už mi jen o tebe neběží.

Na obloze modré mráček,
vypadá jak můj miláček...
Už abys tu se mnou byl,
vážím si všech těch chvil :-)

Rád bych ti řekl,
že jsem se spletl,
však pozdě už je.
Dávno tě vidím,
jak chodíš s jiným
a to mě zraňuje :-(