Smsky o smutku

Vždy, když jdu spát,
Tebe chci hřát.
Vždy, když usínám,
na Tebe vzpomínám.
Vždy, když spím,
o Tobě sním.
Vždy, když se probudím,
s Tebou se nenudím.
Vždy, když Ti zavolám,
ztěží Ti odolám.
Vždy, když Tě slyším,
po Tobě toužím.
Vždy, když se loučím,
těžce se soužím.
Jak dál mám spát?
Tebe chci hřát.
Jak dál mám jít?
S Tebou chci snít.
Jak dál mám vzpomínat?
S Tebou chci usínat.
Jak dál mám žít?
S Tebou chci být...

Stýská se mi po Tvých očích, po Tvých dlaních. Ale co je chvilka odloučení proti mé lásce k Tobě. Moc Tě miluju!

Už ani snad nevím co dělat,
co zachraňovat.
Mráčky se nad mým životem objevily
- jako by pohltily vše, o čem jsme snili...

Dostal jsem Tě přímo od Boha.
Svět byl na hlavě, ne na nohách.
Opilí jak z láhve tequily,
oči - ruce se nám spojily.
A teď se trápím.
V lásce nejsou mapy...

Ahoj krásko, stýská se mi po Tvých rtech, na krk malý polibek, ňadra polaskat a zahřát, snad si zítra už budem spolu hrát.

Dnes večer neusnu a nebudu spát,
slzy si neutřu a nebudu se smát.
Nepláču proto, že bys mne neměl rád,
ale proto, že jsi mě naučil život milovat.

Já myslím na Tebe potají,
ty vkrádáš se mi do spaní.
Já miluji Tě čím dál víc
a Ty nevíš o tom nic.

Naše láska byla pavučina,
křehká, lehká a tak krásná,
jenže zpráva doručená
přinesla mi slova cituprázdná...
Zpráva jasná byla,
už mě nemáš rád,
slzička, co štěstí smyla,
zašeptala: On se vrátí - snad.

Jsi moje slunce, jsi moje teplo,
jsi moje nebe, jsi moje světlo.
Ty jsi můj život, Ty jsi mé srdce,
vrať se mi zpátky - podej mi ruce!

To nekonečné odloučení od Tebe ničí mě
a na kolena srazí mě,
když vidím Tě, tak nevím co říct,
všechno má svůj rub i líc,
já chci Tě, lásko, čím dál víc.