Smsky o smutku

Věrně jsme se milovali,
lásku jsme si přísahali.
Stačil jenom mráček malý
a my jsme si sbohem dali.

Ráno přišels, políbil mě,
večer usnul a snil o mně.
Je to krásné, mám Tě ráda,
proč otáčíš ke mně záda?!
Ctila jsem Tě, milovala,
ze spaní Tě pak volala.
Co jen dělat mám,
když tu tvoji novou znám?
Ublížils mi, moc to bolí,
budu z toho bouchat holí.
Měsíček vychází,
má láska odchází.
Co já dělat mám,
když vše je tu a tam...

Proč mi připadá, že Tě ztrácím?
Proč mám obavy a pláči?
Nechci Tě ztratit...
Chci Ti být stále nablízku!
Telefon a net
jsou jediný náš svět.
Proto pořád píšu, volám,
nic jinýho nevykoumám.
Víkendy jsou naše radost, láska
a rodiče starost, vráska.
Snad mě máš pořád rád
a budeš i dál o mě stát!

Mám jeden velkej sen,
vrátit čas zpět
a vše s Tebou si prožít jen.
MT pořád!

Tak krásná je Tvá hebká tvář,
ve snu ji vídám jako zář.
Tak bolestná a krásná je,
jak anděl vzlétá do ráje!

Už se mi očka svírají
a Tobě otvírají,
takže až půjdeš v noci spát,
mysli na toho, kdo Tě má velmi moc a moc rád.

Ztratit tě by znamenalo ztratit srdce a to já nechci... Vzpomínáš, když jsi mi to psal? Proč jsi tak lhal?!

Ujíždím vlakem, noční krajinou,
myšlenku v sobě skrývám jedinou.
Vzpomínku v hlavě a v srdci lásku,
kamkoliv pohlédnu, vidím svou krásku.
Že nejsme spolu, toho jen lituji,
vždyť ji tak bezmezně miluji!

Má láska je čistá jako padlý sníh,
tak silná, že bez ní nelze žít!
Je křehká, jak ve větru svíce,
však nechci bez ní býti více!
Zkus proto mé city vážně brát,
zkus alespoň trochu mít mě rád!
Už nenapadá mě, co více Ti mohu říct,
že MILUJI TĚ křičím z plných plic!

Má postel je dneska prázdná,
to protože tu nejsi.
Nesvítí mi hvězda jasná,
lásko moje, kde jsi?