Smsky o smutku

Těším se, až se naše pohledy opět střetnou, mé dlaně dotknou se Tvých, naše rty budou zas jedny, tak jako dřív. Chtěl bych Tě pevně držet, zatajit dech a nechat mluvit mé oči, které by Ti řekly, že Tě každým dnem miluji víc a víc. Móóóc mi chybíš, beruško, tak jako nebi slunce a zlatá rybka modré tůňce.

Miláčku! Pořád na Tebe myslím a hrozně se mi stýská. Ptám se sama sebe, proč nemůžem být spolu, když jsme se konečně našli. Proč se nemůžem procházet ruku v ruce, dělat bláznivý věci, prostě jen být spolu?! Copak si to už nezasloužíme?! Miluju Tě a vážím si Tě. Děkuji tomu, kdo je tam nahoře, že nás svedl dohromady. My už snad nějak najdem cestu k sobě. Doufám, že to bude brzy, jinak se utrápím...

Je slunečný den, já pod stromem ležím, dívám se na oblohu a s Tebou mluvím. Ležíš tu se mnou, hladíš mě po vlasech, pomalu usínám a už nic nevnímám. Slunce mě probouzí, ležím tu sama, byl to jen krásný sen, už jsem zas sama.

Odešel jsi a vzal sis s sebou kousek mého já. A víš, jak špatně se shání náhradní díly?!

Stesk se mi pod víčka dere,
duše se s ním těžko pere.
Stýská se mi po děvčeti,
jehož tváře jsou jak květy.
A úsměv pro mě má...
na kohopak myslím já?

Když sníh slétá k zemi,
po Tobě stýská se mi,
stýská se mi po tom, koho miluji,
po tom, komu se se svými problémy svěřuji.
Teď se Ti svěřím s tím, že Tě šíleně miluji.

Těžko je mi bez Tebe
a dlouhý zdá se čas,
kéž bych byla u Tebe
a líbala Tvou tvář!

Líbal jsi mě, vlásky hladil,
přišel den, kdy jsi mě zradil...
A já ten den proklínám
a pořád na tebe vzpomínám...
Říkal jsi mi, že máš mě rád
a teď už chceš být jen kamarád...
Pochop, že já chci něco víc,
tak si vyber, buď já, nebo nic...

Chybí mi Tvé oči, do kterých bych se chtěla dívat.
Chybí mi Tvé rty, které bych chtěla líbat.
Chybí mi Tvé tělo, které bych chtěla objímat.
Chybí mi Tvá ramena, o které bych se chtěla opírat.
Chybíš mi prostě Ty,
Ty, který jsi mi tak vzdálený.

Je večer a v hlavě mi zní tóny písně poslední. Tvé ruce mi bloudí po těle, pomalu, jemně, nesměle. Polibkem otvíráš má ústa a já Ti do ucha šeptám: Zůstaň!