Smsky o smutku

Ahojínečky můj mazlíčku, přeji Ti ty nejkouzelnější sníky, klidný a naplňující spánek a zítra slaďounké probuzení od sluníčka. Nechtěj vědět, co bych s Tebou prováděla, kdybych byla u Tebe, nebo si o tom nech zdát... Posílám láskyplné políbení od Tvé ustýskané kočičky. Mám Tě nesmírně ráda!

Proč ses se mnou líbala,
proč naději jsi mi dala?
Proč jsi s tím pak přestala
a srdce jsi mi vzala?

Jak smutno je mi bez Tebe, když Tvé oči nevidím, a o Tvém sladkém polibku jen marně stále sním...

V duchu bloudím noční oblohou,
stále přemýšlím o nás dvou.
Vidím hvězdiček tisíce,
však ta Tvoje svítí nejvíce,
celý vesmír se kolem ní točí...
chtěl bych zas pohlédnout do Tvých očí,
vášnivě Tě líbat a hladit,
snad Ti to nebude vadit...

Chybí mi probouzet se vedle tebe,
chybí mi vše, co se týče tebe.
Chybí mi tvé štěstí a zlobivost,
chybí mi tvá krása a nevinnost.

Často si myslím, že slyším tvůj hlas... potom s tebou mluvím, vzájemně se dělíme o náš úsměv a občas mívám pocit, že tě beru do náručí... Chybíš mi víc, než slovy dokážu vyjádřit...

Když pláču, cítím lítost, často pláču pro cizí bytost, která neví, jak se trápím. Kdybys to věděl, možná by ses smál, a proto pláču, abys to nepoznal...

I když jsi rozespalý, přečti si tyto řádky,
ošetříme náš vztah, žádné slzy ani hádky.
Krásnější je souznění, to jistě víš,
i když někdy láska s sebou nese těžký kříž.

Srdíčko pláče každým dnem víc,
když nemám Tebe, nemám nic.
Od doby, co Tě znám,
jedno přání mám...
každý den s Tebou vstávat a usínat,
celý svůj život i srdíčko jen Tobě darovat.
Lásko, miluju Tě.

Je to jako na horský dráze, pořád se někam řítím. Když už si myslím, že jsem nahoře, zase se závratnou rychlostí řítím dolů a jediný, co vím, je, že už mi teď chybíš...

Náš rozchod byl největší chybou v mém životě. Naším rozchodem můj život skončil.

Můj sne, jenž stal ses skutečností,
teď bez Tebe usínám.
I když poprvé se tohle stalo,
je mi teskno, vzpomínám.
Už nechci dále takhle žít,
už nechci dále býti sám,
jen s Tebou už chci usínat,
jen s Tebou už chci krásně spát...

Když tě vidím, podlamují se mi kolena. Když tě slyším, chce se mi omdlít. Ale jen to, že tě nemůžu mít, mě trápí. Když tě vidím jít a já nejdu s tebou, chce se mi brečet. Ale to, že tě vidím, slyším, mi nestačí, proto jsem pro někoho jiného nedosažitelná a jsem až po uši zamilovaná.

Když zavřu oči, vidím tvé rty,
které tak krásně líbají,
vidím tvé krásné oči,
jak na mě se dívají.
Vidím v nich žal a bolest,
čtu dál...
do ráje chceš mě dovést.
Nejsem sama, nejsi sám,
svoje srdce já ti dám?!
Budeš to ty, nebo on,
srdce bije jako zvon.
Je to ona, nebo já,
kdo odpověď mi dá?

Ahoj princezno, čím déle jsme od sebe, tím víc si uvědomuju, že jsem v Tobě našel poklad. Poklad, o kterém někteří lidé jen sní a celý život stráví marně jeho hledáním. Mám Tě moc rád.

Lásko moje, chybíš mi, chci Tě líbat, chci Tě hladit, chci cítit Tvůj dech! Miluji Tě, lásko! Forever!

Moje srdce klidně spalo,
dokud Tebe nepoznalo.
Teď už ale dlouho nespí,
jen na Tebe stále myslí!

Já milovala jsem tě a miluji
a stále mám v srdci naději,
že snad se ta bolest zahojí,
a doufám v čas,
který tě ke mně přinese zas...

Bylo tomu pár měsíců
a hřály mě tvé doteky.
Věděls, že kradeš mi srdce,
a protože nechtěls, nesu to teď trpce.
I když mé srdce patří jen tobě,
ale tvé já nemůžu mít,
stejně schovávám pro tebe
v duši mír a klid!

Snad byl to jen sen, když jsi vstoupil do dveří, snad byl to jen přelud, když jsi přišel blíž, ale když jsi byl tak blízko, jak jsem si přála, zazvonil zvonek a já ráno vstala.