Smsky o smutku

Já skládám tu básničku,
jak ty mi, můj mazlíčku,
chybíš moc,
když začíná noc.
Když ležím tak sám,
tebe nemám,
když nemám koho obejmout,
rukama obtočit
a s nudou zatočit!

Miláčku, jsi ta jediná, bez které nemůžu žít. Když se ráno probouzím, myslím na Tebe. Kdy už se konečně uvidíme? Strašně se mi stýská... Miluji Tě...

Milovat znamená žít, já miluju, ale přesto se mi zdá, že umírám...

Počítám vteřiny, počítám minuty, čas bez Tebe je tak dlouhý a touha být s Tebou je nesnesitelná. Miluju Tě, lásko.

Proč klameš mě a proč sebe?
Nechápu se a tím i Tebe.
Z bolavýho světa kolem nás
mi po zádech leze mráz!

Není vítězem ten, kdo lásku vydobil, ale ten, kdo zraněn byl, když miloval a odpustil... Já už Ti odpustila.

Vydržím bez jídla pět dní. Vydržím bez vody tři dny. Ale bez Tebe ani den. Lásko, vrať se mi!

Už nechci spát sám, večer usínat jen s myšlenkou na Tebe, ráno se probouzet sám a zjistit, že vše krásné s Tebou byl jen sen. Chci být jen s Tebou! Miluji Tě.

Jak dlouhý je den,
když Tebe nevidím.
Jak krásný je sen,
kterému závidím.
Jak dlouhá je noc,
kdy se mnou nejsi.
Kdy budím se ze spaní
a volám: KDE JSI?!

Proč říkáš, jak moc mě miluješ, proč mě líbáš, dotýkáš se mě... Proč to všecko, když jdeš zase k ní? Prosím vrať se mi, budem znovu spolu.

Minuta je rok a vteřina zas století,
já chci zase cítit Tvoje něžné objetí.
Chci držet Tě v náručí a sladký polibek Ti dát,
chci být prostě s Tebou, nic víc už si nechci přát!

Zdál se mi sen: Potkala jsem prince a zamilovala jsem se do něj... Okouzlil mě svou krásou, inteligencí, duší... Pak jsem se probudila... A zjistila jsem, že tím princem jsi Ty...

Moje oči smutně hledí do nebe,
moje vyznání jsou jen pro tebe.
Aspoň jeden úsměv kdybys mi daroval,
nikdo kolem by pro mě neexistoval.
Aspoň jeden pohled kdybys mi věnoval,
ty však ani nevíš, co by pro mě znamenal.
Moje smutné oči hledí do nebe,
tato báseň je jen a jen pro tebe.

Když chodím s klukem, připadám si krásná. Jakmile to skončí, připadám si ošklivá. Miláčku, ozvi se - já nechci být zamindrákovaná husa!

Ležím v postýlce, na Tebe vzpomínám a s nadějí mobil zapínám... NIC? :( Radši zas usínám... Chybíš mi!

Nic netrvá věčně! A já si myslela, že my dva jsme výjimka, která jen potvrzuje pravidlo...

Láska je jak loď na vlnách života, buď dopluje ke štěstí, nebo ztroskotá. Stýská se mi. Nenech ji ztroskotat!

Kapky deště s nebe padaly,
moje oči za Tebou plakaly.
Ve mně je kousek pekla i nebe na zemi,
že Tě mám ráda, to nikdo nezmění!

Jsou dny, kdy mi scházíš, zpátky chci jít, v duchu Tě hladím, nedáš mi zapomenout, knot svíce hoří a ubývá, zrovna jak Ty, vzdaluješ se mi stále dál. Zpátky za Tebou, zpátky chci jít. Světla kolem hasnou, já nechci zůstat sám, to vše mne trápí, kvůli Tobě snad trápím se rád. Zpátky za Tebou, zpátky chci jít. Vzdálená, jak dlouho Tě znám, vzdálenou dál v srdci Tě nosívám...

Stále se díváš,
přesto se s jinou líbáš...
Tvé oči často patří mým,
jen toužit po nich už nesmím...