Smsky o smutku

Slova jsou jen od toho, aby zakrývala naše myšlenky. Řekla jsem zlý věci. Myslím, že na TEBE nedokážu ZAPOMENOUT.

Já už se dál nechci trápit,
chci tě zase zpátky mít.
Vím, že už to nejde vrátit,
tak chci o tom aspoň snít.
o nás.

Já stále chodím za tebou,
i když se tolik stydím,
stále tě musím milovat,
i když tě nenávidím.

I když dýcháš a srdce Ti tluče, pro mě jsi odešel, zemřel navždy! Ještě chvíli budu mít v očích slzy, ale nebudu plakat navždy - pro Tebe ne! V mém srdci zůstaneš zamčený, tam uvnitř - a klíč hodím do řeky, aby ho voda odplavila do širého moře. Budu jen vědět, že tam jsi - bez citů a slz! Pro mě jsi zemřel a život už Ti nevrátím!

Láska je jako květina, když ji nezaléváš, zvadne. Mně už uvadá, potřebuji Tě.

Toužím po tobě, jsi stvoření krásné
tak, jako je v noci nebe jasné.
Mé srdce krvácí, když nejsi se mnou,
chci pohladit tvou tvář jemnou.

Člověk nemůže být bez kyslíku, květina bez slunce, ryba bez vody a já bez TEBE. Udělal jsem obrovskou chybu a trpím za to. Prosím vrať se mi.

V dálce temnejch domů jen Tvý okno svítí, celý město šlo už dávno spát, tak si to vem a já tu jsem, chci vrátit čas.

Dnes nebudu plakat, protože slzy nejsou lék. Ale tohle si zapamatuj: Vždy budeš můj miláček. Dnes si říkám, můžu žít i bez tebe, ale v srdci skrývám, hůř mi nikdy nebude.

Darmo jsem miloval a čas plyne,
co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
co jsem chtěl tobě dát, moje milá,
na věky, na věkys promarnila.
To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne.

Černé mraky letí dál a dál,
co mé srdce milovalo, krutý osud vzal!

Miluju lásku, miluju nebe.
Chci lásku a chci Tebe!
Strašně moc!
Prosím, napiš.

Znala jsem jako své boty
naší lásky čarokrásné noty.
Proč jen vše konec musí mít?
Chtěla jsem s tebou navždy být.

Strašně se mi líbíš,
každou vteřinu mi chybíš,
když se mnou nejsi.
mé srdce volá: Kde jsi?

Ahojky miláčku, strašně moc mi chybíš a já nevím, co mám dělat, abych dokázal, co pro mě znamenáš a jak šíleně moc tě rád mám. Vždy, když jsem sám, na tebe vzpomínám a uvědomuju si, že za všechno si můžu sám, a tak se proklínám. Udělal bych všechno, aby to bylo jako dřív, abychom byli šťastní a já bych o tom už nemusel jenom snít. Šíleně moc Tě miluju a o to víc všeho lituju. Strašně moc se mi po tobě stýská! MILUJU TĚ!

Nevím, proč zrovna do tebe jsem se zamilovala,
srdce své celičké jsem ti dala,
ty sis ho však vůbec nevážil,
krutý osud jsi pro mě připravil.

Protrpět těžké kurděje,
je lepší než okamžik bez Tebe,
v srdci mém je díra,
nikdo tam nehlídá,
myšlenky mé jsou ztemnělé.

Závidím vodě, v které se koupeš, že může objímat Tvé něžné tělo. Závidím Tvým šatům, že Tě smějí hřát. Závidím hrnečku, když se ho dotýkáš rty. Závidím vánku, který čechrá Tvé voňavé vlásky. Závidím zrcadlu, na které se směješ každý den. Závidím Tvé postýlce, že Tě každou noc smí uspávat, a závidím času, že je pořád s Tebou!

Těším se na další list
tvou něžnou ručkou psaný.
Hned teď bych ho chtěl číst,
avšak není k mání.

Já vím, že ONA je hezčí, ale lásko, objevila jsem Tě já! Tak proč?