Smsky o smutku

Osud si ovlivňujeme sami... Jediné, co nám osud dává, jsou lidi, věci a naplnění, které k nám patří. Celé moje srdce mi říká, že my dva k sobě patříme... ale teď musíme být bez sebe... Ale v srdci Tě nikdy neopustím. Jen je mi příšerně úzko, že Ty nejsi vedle mě a já se musím protloukat sama.

Mé srdce pláče,
v slzách se topí duše má.
Kdy se zase uvidíme?
K té myšlence se vše upíná.
Chtěla bych být zase s tebou,
jak jsi na tom ty?
Mě nepříjemně zebou
ty dny samoty.

Chci Tě - chci být s Tebou, dotýkat se Tě, cítit Tě v sobě, chci Tě vzrušit, až se Ti zastaví dech. Dovol mi to.

Moje srdce nikdy nezapomene na ty chvíle s tebou. Tenkrát jsem si myslela, že je to navždy, byla jsem tak zamilovaná, a přitom naivní. Ale nelituju jediné vteřiny s tebou... Teď mi je však líto, jak se chováš. Jako by ty tři roky pro tebe nic neznamenaly. Těším se na okamžik, kdy se dozvíš, jak moc miluju... ale už ne Tebe, lásko :)

Kde se touláš?
Proč necháváš mě napospas
kruté samotě zas a zas...
Cožpak už mě rád nemáš?
Protože plamínek mé lásky ještě nezhas.

Čekám na noc, odnášen pryč na vlnách svých snů do dalšího dne. Čekám na kopci a vítr čechrá moje vlasy. Sním o všem krásném, hlavně však o Tobě.

Černá, má budoucnost je černá,
věrná, pročs nebyla mi věrná,
srdce, mé srdce je zlomené,
spolu, už nikdy spolu nebudeme.

Vím, že jsi mi nic nesliboval... ale proč jsi poslouchal moje vyznání? Proč jsi mě líbal, hladil? Proč?! Když jsi mě nemiloval?!

Bloudím ulicí v marné snaze tě potkat.
Nevím, zda má vůbec ještě cenu na tebe čekat?!
Tolik lásky, co jsem ti chtěla dát, je pryč.
Prostě jsem jen hloupě ztratila k tvému srdci klíč.
Ale proč?

Pořád jen sliby, sliby, které stejně nikdy nedodržíš. Sám nevíš, co chceš... Buď upřímný a konečně najdi svoje JÁ.

Nemůžu spát, stále vzpomínám, na ten krásný čas, kdy smála jsem se s Tebou, nechci Ti lhát, jen lásku Ti dát, tak neodcházej a zůstaň tu se mnou.

Miluji Tě víc než nebe,
víc než celý krásný svět,
v životě chci jenom Tebe,
tak se, má lásko, vrať rychle zpět.

Když vše večer usíná,
dřímám sladkým snem,
moje láska vzpomíná,
po Tobě toužím jen.

Kdybych s tebou mohl být
jen kratičký čas,
moje duše ožila by,
srdce začalo bít zas.

Vím, že teď jsme jen kamarádi, kteří se milují bez lásky. Ale já to tak nechtěla, a nechci. Chci se s Tebou milovat zase s láskou, něžnými dotyky a nádhernými slůvky. Prosím, odpusť mi... Stále Tě moc miluji.

Již velmi dlouze podléhám své touze,
vedle tebe probouzet se, to si přeju pouze,
snad o to v budoucnu nebude nouze
a budem pořád spolu!

Chtěla bych to, co se nikdy nesplní být Tvá jediná a úplně poslední. Miluji Tě*

Chci se Ti dívat do očí, najít pravdu. To, co si o mně myslíš a mít snahu říct Ti to jediné - CHYBÍŠ MI, moc.

Proč, proč jen neuděláš jedno jediné znamení, které mě zbaví toho strašlivě tíživého pocitu v hrudi a dovolí mému v nejistotě se třesoucímu srdci konečně se uklidnit a pustit všechen ten strach a zmatek ven? Proč, hraješ si se mnou snad? Nebo to nechceš uspěchat? Jen jediná čtyři slova mně stačí, řekni mi: Cítím to co ty!

Když jsem bez Tebe, cítím se tak sama, jak se cítí nebe bez slunce. Jsme jako noc a den. Stále se míjíme a nemůžeme být spolu. Žít sama, bez Tvé lásky, mi působí bolest.