Smsky o smutku

Nemůžu spát, stále vzpomínám, na ten krásný čas, kdy smála jsem se s Tebou, nechci Ti lhát, jen lásku Ti dát, tak neodcházej a zůstaň tu se mnou.

Miluji Tě víc než nebe,
víc než celý krásný svět,
v životě chci jenom Tebe,
tak se, má lásko, vrať rychle zpět.

Když vše večer usíná,
dřímám sladkým snem,
moje láska vzpomíná,
po Tobě toužím jen.

Kdybych s tebou mohl být
jen kratičký čas,
moje duše ožila by,
srdce začalo bít zas.

Vím, že teď jsme jen kamarádi, kteří se milují bez lásky. Ale já to tak nechtěla, a nechci. Chci se s Tebou milovat zase s láskou, něžnými dotyky a nádhernými slůvky. Prosím, odpusť mi... Stále Tě moc miluji.

Již velmi dlouze podléhám své touze,
vedle tebe probouzet se, to si přeju pouze,
snad o to v budoucnu nebude nouze
a budem pořád spolu!

Chtěla bych to, co se nikdy nesplní být Tvá jediná a úplně poslední. Miluji Tě*

Chci se Ti dívat do očí, najít pravdu. To, co si o mně myslíš a mít snahu říct Ti to jediné - CHYBÍŠ MI, moc.

Proč, proč jen neuděláš jedno jediné znamení, které mě zbaví toho strašlivě tíživého pocitu v hrudi a dovolí mému v nejistotě se třesoucímu srdci konečně se uklidnit a pustit všechen ten strach a zmatek ven? Proč, hraješ si se mnou snad? Nebo to nechceš uspěchat? Jen jediná čtyři slova mně stačí, řekni mi: Cítím to co ty!

Když jsem bez Tebe, cítím se tak sama, jak se cítí nebe bez slunce. Jsme jako noc a den. Stále se míjíme a nemůžeme být spolu. Žít sama, bez Tvé lásky, mi působí bolest.

Slova jsou jen od toho, aby zakrývala naše myšlenky. Řekla jsem zlý věci. Myslím, že na TEBE nedokážu ZAPOMENOUT.

Já už se dál nechci trápit,
chci tě zase zpátky mít.
Vím, že už to nejde vrátit,
tak chci o tom aspoň snít.
o nás.

Já stále chodím za tebou,
i když se tolik stydím,
stále tě musím milovat,
i když tě nenávidím.

I když dýcháš a srdce Ti tluče, pro mě jsi odešel, zemřel navždy! Ještě chvíli budu mít v očích slzy, ale nebudu plakat navždy - pro Tebe ne! V mém srdci zůstaneš zamčený, tam uvnitř - a klíč hodím do řeky, aby ho voda odplavila do širého moře. Budu jen vědět, že tam jsi - bez citů a slz! Pro mě jsi zemřel a život už Ti nevrátím!

Láska je jako květina, když ji nezaléváš, zvadne. Mně už uvadá, potřebuji Tě.

Toužím po tobě, jsi stvoření krásné
tak, jako je v noci nebe jasné.
Mé srdce krvácí, když nejsi se mnou,
chci pohladit tvou tvář jemnou.

Člověk nemůže být bez kyslíku, květina bez slunce, ryba bez vody a já bez TEBE. Udělal jsem obrovskou chybu a trpím za to. Prosím vrať se mi.

V dálce temnejch domů jen Tvý okno svítí, celý město šlo už dávno spát, tak si to vem a já tu jsem, chci vrátit čas.

Dnes nebudu plakat, protože slzy nejsou lék. Ale tohle si zapamatuj: Vždy budeš můj miláček. Dnes si říkám, můžu žít i bez tebe, ale v srdci skrývám, hůř mi nikdy nebude.

Darmo jsem miloval a čas plyne,
co jsem chtěl tobě dát, už nedám jiné,
co jsem chtěl tobě dát, moje milá,
na věky, na věkys promarnila.
To se ti, má milá, lehko řekne,
že i bez tvojí lásky tu bude pěkně,
tak bez tebe bude krásně,
jako když na nebi slunko zhasne.