Smsky o smutku

Miláčku můj... tak strašně moc mi chybíš. Poslouchám naši oblíbenou písničku, ale bez Tebe zní úplně jinak. Vrať se mi!

Máš srdce zkamenělý, kusem ledu se zdá,
někdy bude i líp, život běží dál,
všechno za něco dej, co Tě může rozesmát.
Teď to nezkoušej vzdát!

Měsíček mi povídal,
abych se na to podíval,
proč u okna sedíš
a na nebe smutně hledíš.
Věnoval mi jednu hvězdičku,
co má vrátit do tvého očka jiskřičku.
K tomu malou hubičku,
na tu tvoji tvářičku. :o)

Lásko má jediná, kde se touláš? Čekám tady na Tebe již léta dlouhá. Nenech mne dlouho čekat, dám Ti lásky kopeček na samém konci světa!

Těžké je milovat, těžké je žít,
když rty, které miluji, nemohu políbit...

Tak teď přemýšlím, co jsem udělala špatně. Sedím a myšlenky umírají v tichu, zatímco ty se někde bavíš... K něčemu je to dobré - tobě jednou dojde, jak to bylo - že sis všechno zkazil sám...

Nechce se mi čekat zas další noc, nechce se mi prosit hvězdy o pomoc, nechce se mi přemýšlet, proč bez Tebe jsem sama...

Žena bez muže usychá, muž bez ženy blbne. Tak přestaň blbnout a zalej mě!

S těžkou myslí usínám,
Tvé srdíčko ve svém mám.
Copak dělat mám?
Když zapomenout nejde.
Snad to někdy přejde.
Musí se to dít?
Nemůžu Tě nechat být.
Zbývá mi jen snít?

Proč když, lásko, rád Tě mám,
musím tady trpět sám?
Proč mé slzy slané jsou,
když nemůžu za Tebou?
Proč mě, lásko, srdce bolí
a kdo mi tu bolest zhojí?
Vrať se, lásko, s Tebou chci být
a ne o tom jenom snít.

Večer přichází
a někdo mi tu schází.
Noc se blíží
a stesk se sem plíží.
Myslím na Tebe, miláčku,
posílám Ti hubičku.
Těším se už na zítra,
až budem spolu zas my dva.

Jsi někde tam daleko... a já jsem tady. Chci žít a splnit si své sny... Až se mi to povede, ukážu se najednou před Tebou... s nadějí, že můj nejkrásnější a nejdůležitější sen se splní... BÝT S TEBOU!

Byl jsi můj roztomilý medvídek! Milovala jsem tě, miluju tě a milovat budu! Proč si neuvědomuješ, jak moc mi ubližuješ, proč děláš, jako kdybych neexistovala! Nenávidím tě, ale zároveň tě šíleně moc miluju! Je to jako nemoc - co nejde vyléčit - není na ni lék! Chtěla bych tě zase zpátky... ani nevíš jak!

Nedokážu žít bez Tebe, Tvé náruče, Tvé vůně, Tvého úsměvu a bez Tvého hlasu. Když jsem bez Tebe, umírám steskem, protože Tě potřebuji, tak jako květiny potřebují vodu a slunce. Stýská se mi!

Objímám peřinu, hladím postel, líbám polštář a šeptám něžná slůvka maňáskovi a při tom všem myslím na tebe, lásko. Strašně mi chybíš! Miluju tě.

Víš, byla jsem strašně moc ráda, že to vyšlo, že jsme se sešli, já se ti líbila a pak... jsme spolu začli chodit, ale já... už nemůžu dál... nejsem zamilovaná, i když bych chtěla toho skvělýho kluka, co mi píše, že mu chybím. Omlouvám se, sbohem :(

Proč člověk nikdy nemiluje, koho by měl? Proč vždycky miluje toho, koho nesmí?

Chybí mi tvé oči, chybí mi tvá tvář,
chybí mi tvé rty i úsměv, který máš.
Už se nemůžu dočkat, až budu s tebou zas...
Zlatíčko, chybíš mi celej,
tak s tím něco dělej...

Ať už jsi kdekoli, děláš cokoli, chtěl bych být v posteli a nejen se dívat na tvé krásné nohy. Chybíš mi :o)

Co na tobě stále tak miluju? Tvoje strašný tělo? Tvůj děsný obličej? Člověka, co mi tak moc ublížil? To těžko, protože my oba víme, že pod tou skořápkou se schovává člověk, který bude mít své srdce navždy otevřené...!