Smsky o smutku

Tak jako řádky bez písmen,
tak jako zatoulaný sen,
tak jako touha zlomená,
tak jako láska bez jména,
tak jako mraky bez nebe,
tak cítím já se bez Tebe...

Za tichého večera
padá hvězda z nebe,
smutno je mi, smutno,
když tu nemám Tebe!

Mrzí mě, co se stalo,
ale asi je to pro Tebe málo...
Chtěla bych vrátit čas,
a být bezstarostná zas...
Miluju Tě stále,
ale zřejmě jdem do finále :(

Zhroutil se mi celý svět! Ztratila jsem někoho, koho jsem strašně milovala a miluji! Už nemám nic, nemám Tebe... Ty jsi byl celičký můj život... Pořád Tě móóóc miluji... Vrať se zpět...

Šmudlo můj, strašně se mi po Tobě stýská... Chci Tě!

Můj broučku, i když nás dělí velké kilometry,
my to spolu zvládneme a dáme to na milimetry.
Každá vteřina je mi dlouhá bez Tebe,
když koukám večer na nebe.
Kde asi teď je hvězdička Tvá,
kdepak je láska má?
Už abychom byli spolu samotní,
mně samotné se srdce rozbuší.
Miluju Tě.

Když světlo mizí a probouzí se tma.
Když labuť plave, je tak nádherná.
Když velká louka květy je posetá.
Když za obzorem nebe se červená
a když já pláču, jsem nešťastná!

Tak těžké je ležet sám a jen na Tebe vzpomínat. Ani měsíc, hvězdy a snad ani sám Bůh nezná lék, jak ulehčit mi můj žal, že nemůžeš být zde. A tak, prosím, věř mi, že chci být s Tebou co nejvíc a hladit Tě po Tvé tváři říkajíc: Miluji Tě.

Každý prožil rozchod, pobrečel si a šel dál. Ale jednou každý prožije něco, co JEN rozchod nebude, ubyde kus srdce, zbude jen smutek a ty poznáš, že to byla pravá láska. Nevzdávej to, dostaň ji zpět.

Proč jsem tak samotná,
proč jsem tak sama?
Proč jsi tak daleko,
když mám Tě tak ráda?

Jedno skromné přání bych jen měla,
a to abych Tě zas na chvilku uviděla
a tím mi zmizel můj smutný den
a nastal nádherný sen,
ve kterém bychom si my dva zahráli hlavní roli,
lásenko, bez Tebe život mě strašně bolí,
když Tě nemohu spatřit.

Dnes se mi o Tobě překrásný sen zdál, Ty za ruku jsi mě v něm vzal a tiše do ouška pravil: Má láska patří pouze tobě.

Vím, bylo to moc těžké pro nás oba, ale já to překousla, pobrečela si a jdu dál. Tak proč jsi mě nenechal, abych se s tím srovnala a místo toho jsi mě ponižoval... pomlouval... ničil! Tím jsi dokázal jen to, že Tě nenávidím.

Ticho. Jen kapky vody dopadají na parapet. Samota. Strach. Smutek. Láska? Prší.

Srdce mám na dlani
a v očích svítání.
Nádherné stonání,
rtů plných líbání.
Upřímné doufání,
toužebné čekání.

Ležím tu a usínám,
na Tebe a Tvou lásku vzpomínám...

Miluji Tvé nohy, miluji Tvé ruce,
to a ještě více, říká mi mé srdce.
Miluji Tě celou, od hlavy až k patě,
těším se moc, až spolu počneme dítě.
Miluji Tě, lásko má...

Ať jsi, kde jsi, miluju Tě. Ať jsi, s kým jsi, miluju Tě. Ať jsi, jaký jsi, taky Tě miluju. Prosím Tě, už si konečně uvědom, že Tě miluju každou částí svého těla, a proto prosím, nezapomínej už na mě.

Děravej kamínku,
svírám Tě v pěsti,
naděl nám do vínku
kousíček štěstí.
Špetičku naděje
a zbav nás bolu,
ať nám zas dobře je
a ať jsme spolu...

Tak strašně smutno mi je, když nejsem s tebou! Tak strašně moc mi scházíš, když mě nehladíš ve vlasech, když se ke mně netulíš, když mě nehladíš, nepusinkuješ a nešeptáš mi, jak mě miluješ! Lásko, chci být pořád s tebou!