Smsky o smutku

Bolí, všechno hrozně moc bolí... jak ses koukal, jak jsi mé rty líbal - to vše teď ukrutně moc bolí. Proč ta bolest nezmizí? Tak už jdi, jinak přestanu přežívat.

Jak ráda bych Tě viděla! Jak dlouho už jsi pryč? Móóóóóóóóc se mi po tobě stýská, co mám dělat? Tvoje fotka mi nestačí, chtěla bych Tě líbat! Moc Tě MILUJU!

Naučil jsi mě milovat, tak proč teď odcházíš?! Byl jsi pro mě sluncem, které mě dělalo šťastnou. A teď? Připadám si jako v nekonečném tunelu tmy, samoty a prázdnoty... V mém nitru je jen prázdnota, jak se svého pouta zbavit a světlo ve svém černém srdci najít? Porazit tmu se mi nikdy nepovede, jenom slunce takovou věc svede! Slunce už jsem však dávno ztratila.

Broučku, víš, co jsem zjistila?! Že láska je jako slunce nebo morfium! Jednou se vyhřeješ, ale nemůžeš se zásobit sluncem na celou zimu, když slunce zmizí, je ti zima. Stejně tak by ti bylo málo platný, kdybys byl morfinista a píchl si dopředu dvojitou dávku drogy. Jakmile se morfium vstřebá, budeš zakoušet pekelná muka, bude ti dvojnásob chybět... Lásko, mojí drogou jsi ty a já zažívám strašný absťák každou vteřinu, kdy tě nemám na blízku. MILUJI TĚ!

Proč moje srdce celý den bolí,
proč moje duše v noci se bojí,
proč nejsi se mnou, tady a teď,
proč všude kolem je jenom zeď,
proč na tu zeď srdíčka malují?
Odpovídám sama, strašně Tě miluji!

Je lepší být nešťastně zamilovaný než být sám... Ale vždyť být nešťastně zamilovaný znamená být sám! Jsem SAMA! Nechci být SAMA! Chci být s TEBOU.

Nenávidím život, protože mi poslal tebe. Nenávidím tebe, protože ty jsi můj život!

Je rozumný, kdo se nermoutí pro to, co nemá, ale raduje se z toho, co má. Ale já mám pocit, že nemám nic, když tady nejsi se mnou.

Seznam věcí, které mi nejvíce chybí: Tvé oči, Tvůj hlas, Tvá tvář, ruce na mém těle, jak krásně se mě dotýkají, celé Tvé tělo, Tvé vlasy, vůně a Tvé miluji tě! Jsem Tvá a Ty budeš na vždy můj!

Mně stýská se teď moc,
byla totiž ještě pro mě noc,
když jsi dnes ráno odešla
a ta chvíle nadešla.
Na rozloučenou pusu měl jsem ti dát,
a ne v posteli bez pohybu spát,
proto posílám ti verš
a to mi, lásko, věř,
že miluji tě stále víc,
to nevyvrátí mi na světě nic.

Teď proklínám ten den,
kdy pozval jsi mě ven,
kde políbil jsi mé rty,
zlomil tím mé city.
Proklínám ty chvíle,
kdy ležela jsem vedle Tebe,
kdy šeptal jsi mi do ucha,
jaká byla to muka,
když nebyl jsi se mnou,
nehladil mou tvář jemnou.

Loučení chutná solí,
vždyť slzy slané jsou.
Ta chvíle nejvíc bolí,
když dva se rozejdou!
Miluju Tě!

Lásko, kde jsi?
Lásko, kde jseš, kde se schováváš?
Často ve snech se mi zdáváš.
Přijď, ať nečekám dlouho,
umírám už touhou.

Lásko, ještě včera cítila jsem Tvé hebké rty na mých, ještě včera jsme byli jako jeden. Ještě včera jsem Tě držela v náručí a šeptala, jak Tě miluji. Ještě včera.

Lásko, prý je spravedlivější být o báseň ochuzen, než ji dostat od nedozrálé krásy a tak je tohle poslední SMS ode mě. Sbohem.

Usínám v posteli za svitu měsíce, nade mnou nebe s tisícem hvězdiček. Usínám sám, tak jako vždy, ptám se já, ptám, proč nejsi tu Ty.

Koupu se ve tvých krásných modrých studánkách a hřeji se v tvém něžném úsměvu. To vše je jen na fotce, a proto s ní chodím spát, abych měl krásné sny. Toužím po tobě stále víc. Pa, Tvůj méďa na hraní :-*

Je krásný den, ale v mém srdci je zamračeno. Sice svítí sluníčko, ale Ty nejsi se mnou. Strašně mi chybíš, miláčku.

Jaké to je, držet tě za ruku? A jaké je slyšet: Lásko, já tě miluju? Proč s tebou nemůžu být? Vidět s tebou ranní svit? Odpověz mi na otázky, neboť já nechci žít bez tvé lásky.

Stále vymýšlím nové SMS, zabíjím tak svoje štěstí. Ten přístroj, přes něj jsme spolu, i když každý sám. Svoje pocity skládáme do písmenek, úsměvy vkládáme do znamének. Kéž bych všechna slova vymazal a tváří v tvář před tebou stál. Chybíš mi.