Smsky o smutku

Tak jako hvězdy vládnou nebi,
tak jako voda patří moři,
tak jako zahrada je nic bez rozkvetlé růže,
tak můj život bez tebe být nemůže...
Miluju tě, lásko.

Večer ležím v posteli
a píšu Ti, že stýská se mi!
Polibky Ti posílám
a na chvilky, kdy jsme byli spolu,
ráda vzpomínám!
Milovat je krásné,
skládám pro tebe básně!
Básně o tom, jak Tě miluji
a lásku Tobě slibuji!
Každý den, kdy jsem bez tebe,
nedokážu zabavit sama sebe.
Chci jen, aby jsi věděl,
že já jsem tu pro Tebe den co den.
MILUJU TĚ!

Ještě pár posledních slov pro Tebe. Nelituji jediné vteřiny, kterou jsem v životě s Tebou prožil. Kdyby se naše duše opět střetly, třeba i za 1000 let a Ty jsi byla kapkou deště a já tou druhou, tak Tě neomylně poznám a budu vždy u Tebe.

Lásko má jediná, zas bez Tebe usínám. A méďovi vedle mě říkám tak přeskromně: Kde je můj Bobíšek? A méďa jen tiše řek: On kouká na nebe a myslí jen na Tebe. Chci zas být u Tebe, lásko má jediná, bez které tak těžko, přetěžko usínám.

Něžně, jak Tvůj dech, snáší se sníh. Jemně, jak Tvé vlasy, ovíjí se kolem mne. Mokře, jak Tvé rty, hladí mou tvář. Teple, jak Tvé ruce, umocňuje mou touhu. Po Tobě, sluníčko.

Stýská se mi po Tvých hebkých rukách, po pohlazení, jak to umíš jen Ty. Stýská se mi po Tvých žhavých polibcích, které mě roztouží. Stýská se mi po Tvých zamilovaných pohledech, které řeknou víc, než tisíce slov. Stýská se mi, každý den a každou noc. Myslím na Tebe a moc se těším, až budeš vedle mě...

Dálka mezi námi je jako bezedná propast, kterou nelze překročit, ale i tak bych do ní skočil po hlavě, jen abych Tě mohl na chvíli vidět a objímat. Moc mi chybíš, lásko.

Nejsem Tvůj typ,
však chci jím být,
je to jak vtip,
chci jím žít.
Láska je šíp,
není to shit,
žije se líp,
v srdci ho mít...

Zlatíčko, jsem bez Tebe den a připadá mi to jak rok. Už nikdy neudělám tu chybu, abych odjel bez Tebe na tak dlouho pryč, protože jsem zjistil, že jsi pro mě vším, co v životě mám. Miluju Tě, lásko, a to měj stále na paměti. Tvůj tygříček.

Hrozivá věc napadá mě,
myslíš vůbec dneska na mne?

Miluju Tvé sténání, to, jak se koušeš do rtů, jak zatínáš prsty do mé kůže, miluju, když křičíš, miluju toho ďábla s duší anděla, který dřímá v Tobě. Lásko, strašně se mi stýská, už se nemůžu dočkat našeho objetí, našeho splynutí, toho, jak spolu budeme jíst, spolu se smát, jeden druhého se dotýkat. Miluju Tě! MiLuJu Tě! MILUJUUU...

Nemohu zapomenout,
jak se krásně umíš smát,
nemohu zapomenout,
jaký polibek umíš dát,
nemohu zapomenout
na to, že jsem se tě musela vzdát.

Dneska jsem tě hledala ve svém srdci a s lítostí ti musím oznámit, že tam nejsi...

Proč na Tebe nejde zapomenout? Proč Tě nemůžu přestat milovat? Je to peklo, vidět Tě, nesmět Ti pusu dát a říct, že bez Tebe nemůžu žít!

Miláčku, jsi pro mě vším, jsi peřinka, co mě v noci zakrejvá, co mě krásně zahřívá. Bez tebe jsem uvadlá květina v opuštěné zahrádce. Prosím neopouštěj zahrádku a zůstaň u mě. Miluju tě.

Proč nás vždycky dělila nedůvěra k druhému? Sice jsem teď s někým jiným, ale moje srdíčko patří pořád tobě. Proč jsi mi ho celý vzal?

Zamykám klíčem kovovým,
co, jen tak nepovím.
Zamykám Tě, nejsi výjimka
a zůstává jen malá vzpomínka.

Chci, ať čas, když jsem s Tebou,
pomalu utíká,
ať Tvá ruka se mě dotýká.
Ať Tvé oči se na mě dívají,
ať naše rty se líbají
a Tvá ústa mi šeptají,
že jen mě milují!

Proč láska bolí víc, než kdybychom dostali holí... Milovat a nevědět, že jsi milován, je ta největší prázdnota, co může být. I když se bavíš, na nic jiného nemyslíš. Myslíš jen na to, že s ní chceš být a nevíš, jestli ona to takhle chce mít...

Miláčku můj, je to hodina, cos mi odjel a já tu umírám steskem, vždyť je to celá věčnost. Prosím, vrať se mi co nejdříve. Miluji Tě a čekám jen na Tebe, děkuji za naše manželství, za Tebe. Navždy Tvá

Miláčku, tak rychle to vše skončilo. Začátky byly sice těžké, ale my jsme to zvládli. Tak proč to teď skončilo?! Miluji Tě čím dál víc a navždy milovat budu. Pamatuj si, že když člověk ztratí toho druhého, teprve potom zjistí, jak moc ho miloval.

Krásný je den,
když píši tyto řádky,
ještě krásnější bude,
až se mi vrátíš zpátky!

Večer si lehnu do postýlky, sama. Ráno vstanu a Tvoje oči se na mě nebudou koukat, obleču se, sama. Celej den budu jak bez duše chodit po místech, který mám kdesi v podvědomí uložený a vím, že tam musím bejt, sama. Pondělí, úterý, středa, čtvrtek, sama. Šlo to dlouho přežít, jde to i teď. Jedno místečko na světě existuje, kde chci být sama. U Tebe v srdíčku. Nech mě tam samotnou, cítím se tam dobře. Chybíš mi.

Skončil další den a já půjdu snít...
jaké by to bylo, napořád tě mít...

Kdyby šel vrátit čas, tak ho vrátím na chvíle, kdy jsem byl s Tebou a ten čas bych pak dokola neustále opakoval, protože každá chvíle prožitá s Tebou je nádherná a ničím na světě nenahraditelná. Stýská se mi, broučku.

Kdybys 100x říkal Mám tě rád a 100x líbal moje rty, vždy sklopím oči a řeknu, jak krásně umíš lhát.

Ahojky můj miláčku,
posílám ti zprávičku.
Stýská se mi po tvým hlásku
a těším se na tvou lásku.
Šíleně tě miluju
a srdíčka si maluju.
Patří tobě, zlatíčko,
každé malé štěstíčko!

Nechtěla jsem Ti ublížit, nechci, aby ses trápil!

Slza za slzou stéká po mé tváři,
já ztrácím se v té tupé záři.
Snad ještě nechápu tu strašnou zradu,
hledám v sobě tu hloupou vadu,
jež to všechno způsobila,
že můj život naruby obrátila.

Teď sedím nad učením a jen tak do něj hledím. Písmenka mi ale mizí, tvoří obraz tvojí podobizny. Usmíváš se na mě. Je mi líp, kdybych tě tak mohl políbit...

Ty vzpomínky... Kdo je volá... Jdou tiše... vloudí se v srdce skrýš... a pak šeptnou... Pamatuješ? Víš?

Proč muselo to krásné mezi námi skončit?
Prosím vrať se mi, jsem schopná ti i odpustit...

Tomu, co růže rudé mi nosil,
tomu, co o lásku mě prosil,
tomu já vzkazuji,
že ho stále miluji.
Snad jednou se opět sejdeme,
a lásku v sobě najdeme...

Jako vím, že slunce zítra vyjde znova,
zopakuju Ti kdykoliv tahle moje slova,
že Ty jsi ta, kterou jsem hledal už léta,
že Ty jsi ta, se kterou moje duše vzkvétá,
ta jediná, se kterou šťastný můžu být,
sny naplno snít a životem dál jít.
Miluju Tě a moc mi chybíš, Beruško.

Já vím, že mi nemůžeš odepsat, ale prostě jsem Ti musel napsat: Šíleně se mi stýská! Chtěl bych být s Tebou, držet Tě v náručí. Hrozně lituji toho promarněného času, který jsem strávil bez Tebe! Přál bych si, abych mohl i tu nejkratší chvíli strávit s Tebou! Protože i ta nejkratší chvíle s Tebou pro mě znamená tolik, co pro někoho celý život!

Chodím dlouho kolem Tebe,
nevím, co se teď se mnou děje!
Ty jsi byla jiná,
a teď jsi ta, co mi srdce svírá!
Chodím dlouho kolem Tebe, vím, že tě jiný má!
Ty jsi teď zamilovaná, a já jsem tu úplně sám.

Jen měsíc na nebi mně říká, jak daleko jsi. Jen hvězda zdáli svítící mi říká, že tam někde jsi. Já tady sama sedím, na měsíc hledím. Hvězda pořád na stejném místě mi tě připomíná.

Tak jako bez ledovců jižní pól,
tak i bez Vesuvu Neapol,
jako Florencie bez nebe,
tak to bych byl já bez Tebe.
Stýská se mi!

Láska má přinášet lidem štěstí - tak proč kvůli ní vždycky pláču?

Jsi moje opravdová láska, ale zároveň moje největší zklamání! Myslím si, že už se nikdy nedokážu zamilovat! Všechny mý city odumřely... Jsem mrtvej!

Chybíš mi, jako voda vyprahlé poušti, jako slunečnici slunce. Chybíš mi, jako kytici voda, bez ní pomalu uvadá. Lásko, potřebuji Tě! Miluji totiž jako nikdy předtím...

Chci tu být pro Tebe, své srdce Ti dát.
Chci cítit Tvé polibky na těle a úsměvy rozdávat.
Proč nejsi teď se mnou,
proč nechceš mě jednou, jen jednou...

Tak dlouho hrála jsem si s ohněm
- až vosk mi stéká po tvářích,
tak dlouho ty tu nejsi
- namlouvám si, že mi nic neschází...
Tolik šancí mají jiní,
proč jen my jsme navždy dohráli
a ve mně ještě znějí
tóny prvních nadějí...

Jak často vzpomínám,
až jednou shledáme se,
zda Tvoje srdce nezmění se
či řekne: Neznáme se.

Nejhorší je mlčení dvou lidí, kteří se milují. Proč nejde naleznout cestu k sobě samotným? Ptám se sama sebe, ale odpověď nenacházím. Najdu ji někdy?

Přátelství nebo láska, vyslyšené prosby nebo splněný sen. Je spousta věcí, které zní podobně, ale mohou být vnímány úplně jinak. Stýská se mi... nebo mi chybíš „jen” TY?

Venku je temná noc
a mně se stýská moc a moc!
Chci, aby už svítilo sluníčko,
abych Tě mohl vidět maličko!
Vidět Tvůj krásný úsměv a něžné rty,
vždyť víš, že v mém srdci jsi jenom Ty!

Vím, že jsem ti ublížila, a věř, že mě to mrzí... Vím, že když jsme spolu, nevšímám si Tě... Vím, že pokaždý se k Tobě můžu vrátit... Vím, že mě miluješ... a... vím, že jsem Tě zradila... a je mezi námi KONEC!

Pro Tebe bych zůstat chtěla okřídlenou kráskou,
jenž podobná si může být i s Pannou Orleánskou.
Pro Tebe bych dokázala hvězdy s nebem míchat,
jen a jen za Tebe chci vůně světa dýchat.

Miluju Tě, chci Tě, toužím po Tobě, stýská se mi, chybíš mi a těším se, až budeme zase spolu. Dík, že tu pro mě jsi.