Smsky o smutku

Chybí mi tvé sladké políbení,
chybí mi tvá něžná slova,
chybí mi radost z probuzení,
chybí mi to zas a znova.
Chybíš mi ty celá,
má krásná paní,
proč jen se s tebou nemůžu
uchýlit ke spaní.
Říct ti ta sladká slova
MILUJI TĚ,
a pak už jen snad
- LÁSKO, CHCI TĚ!

Jsou lidé, které nechceme ztratit,
jsou dluhy, které se musí splatit.
Jsou chvíle vzácné, které chceme zastavit,
je tu ale minulost, která se musí napravit...
Už nebudu hledat lásku, už nechci cítit bolest.
Milovala jsem jen Tebe!

Když den se blíží a ty s ním,
moje srdce chce tě mít.
Slunce zapadá, je tu noc
a moje láska chce tě moc.

Magické je nebe v noci,
luna má jej ve své moci.
Lásko má, buď se mnou,
šeptám nocí temnou...

Lásko, proč to muselo takhle skončit? Chybíš mi a nedovedu popsat, jak moc mě to vše mrzí. S naším rozchodem skončilo vše - už se neuvidíme. Miluji tě!

Večery jsou osamělé,
netoužím jen po Tvém těle,
chci si s Tebou povídat,
do očí se Ti podívat.
Chci cítit Tvoji přítomnost,
být v Tvém srdci stálý host.
Buď mou láskou stálicí,
toť vše, co jsem Ti chtěl od srdce říci.

Miluji Tě víc, než si může kdokoli na světě představit. Když jsem s Tebou, jsem v sedmém nebi. Když ne, myslím na Tebe. Zůstala bych s Tebou až do skonání světa. Jen abych Ti udělala radost. Miluji Tě a už se to nezmění...

Budu na Tebe čekat, dokud neodkvete poslední kytička. Ale spěchej, zima už je za dveřma.

Nevíš, jak mi od toho dne je. Od toho dne, kdy jsem tě ztratila. Nevíš, jak hrozně mi je a co každým dnem prožívám... Miluji Tě.

Nevím, jak mám popsat to, co cítím,
jak mám vyjádřit, co se ve mně děje.
Je ve mně tma a všude krouží ptáci beznaděje.
Jak vypadá tvůj svět?
Jakou má barvu právě teď?

Je všední den a já vzpomínám... Vzpomínám na Tebe - vždyť jsi můj sen. Jsi mi tak milý a krásný. Já bych chtěla, miláčku, než půjdu spát, vlasy Ti pohladit, polibek dát. Škoda, že daleko musím tak žít, když bych chtěla, miláčku, u Tebe být.

Tys mou lásku vzal
a odnesl si ji, že nikdo neví kam.
Já se tě teď ptám,
proč jsi to udělal,
když jsi svou lásku ke mně jen předstíral?

Moc jsem Tě chtěla, opravdu moc,
ale ty jsi moc daleko, dál než dlouhá noc...
lásko.

Jen jednu otázku mám a na tu se každou noc ptám. Co asi děláš? Teď, v tuhle chvíli, v tomto století... mé myšlenky k tobě vždycky odletí. Jsem sama, jen s obrazem tvé tváře v mysli, jak srdcová dáma... Opuštěná, jen s bolestí v srdci, když na tvé oči vzpomenu si. Viděla jsem v nich celý svět, vypadal jak růžový květ. Ten ale brzy odkvetl. Nevím, co si pořád namlouvám, sama sebe se ptám: Proč? Nemělo se to stát, byla to chyba!

V očích se zatřpytí kapky slz,
šíp Amorův neprotne srdce skrz.
Plamínky lásky v srdci pohasínají,
všechny Tvé city ke mně zřejmě umírají.
Já ale miluji Tě dál,
čas však jako by vše vzal.
Nebo to je jen sen?
Já probudím se z něj?
Sen to nebyl, bohužel,
a ty jsi ode mne odešel.

Miláčku můj, bez Tebe je můj život smutnej, chybíš mi a já čekám na naše další střetnutí. Vzpomínka na každou chviličku, co jsme byly spolu, mne spaluje a já neustále myslím na Tebe. Posílám Ti po jarním vánku spoustu polibků a po sluníčku milé pohlazení. Jsi moje všechno a já bez Tebe nedokážu žít. Chci být s Tebou napořád, abych necítil tu bolest loučení. Miluju Tě.

Beruško, beruško,
jsi moje srdíčko,
chtěl bych tě líbat,
chtěl bych tě svlíkat,
a ne se jen na tebe dívat.
Nemůžu žít bez tebe,
tohle je básnička pro tebe!

Měsíček vyprávěl hvězdičkám,
že se Tě nikdy nedočkám.
Měsíček mi v noci žaluje,
že Tvé srdce jinou miluje.

Říkáš, že vzpomínáš jen na to, co bylo dobrý... ale já nechci vzpomínat... já stále doufám...

Loučení není tak snadné
pro toho, kdo měl a má tolik rád.
Když promluví srdce zrádné,
je těžko sbohem dát.