Smsky o smutku

Už je to dávno, ale já nezapomínám. Už je to dávno, nevzpomněl sis na nic. Už je to dávno, pořád tě miluji. Už je to dávno, copak mě nenecháš žít?! Ranil jsi mé srdce. Je to tak dávno, ale já nepřestávám žít. Sbohem, lásko, už asi navždy!

Miluju překrásné západy slunce, kamarády, bez kterých si nedokážu život představit a miluju i svoji rodinu, ale to všechno bych vyměnil za to, abych mohl být chviličku s Tebou.

Padají kapky z šedého nebe,
jediné, co bych chtěl: mít Tě u sebe.
Když jsem měl o Tobě dnes v noci sen,
věděl jsem, že budu mít nádhernej den.
Zjistil jsem: nadšení nebylo nutný,
každý den bez tebe je strašlivě smutný.
Sluníčko zas dneska nezáří,
přesto měj úsměv na tváři.
Ten, co se ti rozhodl psát,
Tě má strašně moc rád.

Mrzí mě to, co se stalo. Prosím, jako jsem ještě nikdy nikoho neprosila, promiň mi to!

Sluníčko už zašlo
a mně v tu chvíli došlo,
že den končí a noc začíná,
tuhle chvíli vždy proklínám,
když usínám
a tvou přítomnost nevnímám.
Den utekl, ale hodina bez tebe se vleče,
vzpomínka na tebe, ta nikdy neuteče.
Miluj mě stále, miluj mě víc,
protože ti toho chci tolik říct.

Víš, kdy mě nejvíc štveš? Když nejsi se mnou! Moc se mi po Tobě stýská, broučku. Teď mám jen jediné přání - být jen a jen s Tebou. Miluju Tě!

Teď, když jsi tak moc daleko ode mě, teprve poznávám, co je to mít někoho rád... Je to trápení, ale za to trápení je vždycky sladká odměna, kterou si doufám oba brzo vychutnáme :-) Miluji TĚ!

Hvězdičko má třpytivá, moc se mi stýská. Chybí mi Tvé dotyky, polibky, úsměv, smích. Netrpělivě odpočítávám dny do chvíle, než budeme opět spolu!

S tebou jsem poznala, co je to láska, zapomněla, co je to samota, vzpomněla jsem si, co je to mít někoho, komu můžu věřit, zapomněla slovo nevěra. Za to ti moc dík... Chybíš mi...

Odpusť mi prosím vše, čím jsem ti ublížila. Já tě miluju a vím že ty mě taky. Navždy budu jen tvá, tvoje myšička, které je tak smutno. Věřím, že se ke mně vrátíš! Protože naše láska je nekonečná.

Miláčku, ani si nedokážeš představit, jak mi je. Udělala jsem hroznou chybu. Já to vím, ale čas zpátky nevezmu. Je mi hrozně. Připadám si tak hrozně prázdná. Odpustíš mi to? Ublížila jsem Ti, nechápu sama sebe. Proč jsem to udělala, sama nevím. Odpusť mi to a vrať se mi! MILUJU TĚ... hrozně moc, už bez Tebe nechci žít...

Jsi ten človíček, který nedávno mi do života vkročil, který rozzářil mé modré oči, díky němuž já nemůžu usnout v noci... Stále mám ten pocit... ten pocit osamění, když se mnou můj nejmilejší človíček není...

Nedovedu popsat, jak moc jsem Tě milovala a ani to, jak moc jsi mi ublížil. Chtěla jsem Tě líbat, dotýkat se Tě, pomáhat Ti, když jsi to potřeboval, ale potom přišla ta obrovská rána! Nevím, jestli jsi to tak chtěl, ale naše láska se najednou vytratila. A Ty jsi s tím nic neudělal, a to je ten problém. Svým způsobem Tě pořád miluju a budu navždy, ale nikdy Ti to neodpustím!

22:00 myslím na tebe, 22:15 myslím na tebe, 22:20 myslím na tebe, 22:22 usínám bez tebe :o(

Miluju Tě a jsi mi vším,
byl to ten okamžik, kdy tušila jsem,
že Tě víc nespatřím.
Hlavou prolétly mi ty hezké vzpomínky
- neboj, už jsem zas v bezpečí maminky.
Nevinný a zraněná...

Čekala jsem,
že budeš mým princem,
začal ses mi líbit,
neřekl jsi mi to sám,
měnit se však nehodlám,
miluj mě takovou, jaká jsem,
nebo na mě hned zapomeň.

Krásný slunečný den, ale jak si ho mohu užít, když Ty jsi tam a já tady!

Je západ, slunce krvácí,
mé myšlenky se stále k Tobě vrací.
Být tak pampeliščí chmýří,
řekla bych větru, kam mé srdce míří,
vítr by zadul
- k Tobě mě odvanul.
Jen řekni - už letí,
do Tvé náruče, do Tvého objetí.

To, co cítím, je láska veliká,
láska, která nemá hranic a která nezaniká.
Chci Tě zase zpátky mít
a už stále s Tebou být.

Jestli jsem ti někdy ublížila, odpusť mi to. Jestli jsem tě někdy potěšila, vzpomeň si na to, ať smutek nepatří k mému jménu.

Až jednou večer na vycházku se dáš
a myšlenky Tvé světem poletí,
ať jedna malá vzpomínka i ke mně doletí...

Miluju tě hrozně moc,
už mi chybíš strašně moc.
Miluji tě ještě víc,
teď mi chybíš mnohem víc!
Miluji tě ve dne, v noci,
přijď mi prosím ku pomoci.
Ať je hezčí ten můj den
a jiskry v očích září jen.

Mé srdce tluče rytmus Tvého jména - jak smutno zde bez Tebe je - podívej, i ta růže vadne...

Lásko, já vím, jak moc tě to bolí a jsem najednou bezradná, protože s tímto nic nenadělám. Jen tu budu s tebou, abych tě mohla konejšit a sdílet tvůj smutek, který se tím snad alespoň o maličko zmenší...

Bloudil jsem světem, nic nehledal, nic neztratil. Pak osud nás svedl dohromady a dal mi něco, co nemohl ani ten nejkrásnější sen. Našel jsem lásku, našel jsem Tebe. Nechci Tě ztratit a bloudit znovu... Kdo jednou opustí ráj, je ztracen navždy...

Vím, že už nepatřím do tvého života. Vím, že už nikdy nedostanu červený papír s krásnou básničkou. Vím, že už ve tvých očích neuvidím ten něžný pohled... Vím to! Tak mi už konečně přestaň lhát a odboč na tom rozcestí, kterému se říká život. Odboč a jdi svou cestou.

Se slzama v očích myslím na Tebe - a ty se na svět usmíváš. O kousek Tvé lásky prosím - ty jen slovy uhýbáš. Když chci s tebou chvilku být - zády se ke mně obracíš. Tak k čemu moje srdce láskou hoří?!

Králíčku, proč jsi ode mne odešel? Miluju Tě a moc se mi po Tobě stýská, chci vrátit ty krásné chvíle, co jsme spolu prožívali. Miláčku, dej našemu vztahu ještě šanci...

Byl jsi první, koho jsem milovala, jak jen žena milovat může... Byla jsem první, koho jsi ponížil, jak jen muž ponížit může...

Vzpomínám na Tebe a Tvoje něžná slovíčka,
a miluju Tě tak, jako ještě žádného človíčka.
Miluju Tě, lásko, i když nejsi u mě,
ty moje božská krásko, vrať se zpátky ke mně!

Mraky letí od jihu,
do oken se blýská.
Smutkem usnout nemohu,
neboť se mi stýská.

Ve své mysli tvé oči stále mám,
ve dne, v noci na tebe myslívám,
minutu od minuty je těžší bez tebe být.
Ale já vím, že v srdci tě mám
a nikdy tě z něj nevyndám...

Prázdné je srdce mé, zůstal jen smutek,
lásku jsi zahubil, zlý byl ten skutek.

Už denní světlo přehouplo se ve tmu,
já se těším, až Ti řeknu,
že chybíš mi čím dál víc,
já proti tomu nezmůžu nic...

Život je krátký. Tak konečně pochop, že tě miluju, všeho zlého lituju. Moc, strašně moc jsi mi ublížil a naši cestu překřížil. Ale stejně vím, že tě v hloubi duše stále miluju. Snad se někdy vrátíš...

Když mě chceš oklamat, řekni to hned. Nebudu ti v lásce s jinou překážet!

Mám pocit, že už nemám proč žít, chci opustit tento krutý svět, který mi nedovolí milovat. Už nezvládnu déle tu nespravedlnost, dívat se na tebe bez toho, abych tě mohla obejmout a říct ti, jak tě potřebuji. Tak ráda bych se tě dotýkala, dívala do tvých očí, hladila tvoje vlasy, pusinkovala tvou tvář a potom usla v tvém objetí. Ale o tom všem můžu jen snít, to je všecko nesplněný sen. Já nemám právo na lásku! Je hříchem to, že tě miluji? I navzdory tomu tě miluju, ale už nemůžu. Nezůstává mi nic jiného, jen této zemi sbohem dát a opustit svět, který pro mě nemá smysl. Já nemám právo být milována a milovat? Můžu se jen slepě dívat, trápit se a topit se v slzách a v nekonečném žalu a pomalu pro lásku umírat...

Bez Tebe jsou všechny chvíle jenom na draka.
Zkusím si Tě přičarovat - abrakadabraka.

Lidé spolu chodí z 5 důvodů: z lásky, pro peníze, aby se nenudili, pro závist a z lítosti. Já tě nemiluju, peníze nemáš, času mám málo, nikdo by mi tě nazáviděl a líto mi tě není. Promiň.

Smál ses mi do očí, teď zas se mi směješ. Já už tě snad ráda nemám, tak proč se mi furt směješ? Nepozdravíš, nepodíváš se na mě, jen se směješ a pomlouváš. Nech už mě být, nevšímej si mě... Směj se jiné a mě netrap, když už jsem zas konečně šťastná!

Jen po jedné se mi teď stýská,
je to dívka mému srdci blízká.
Stýská se mi po jejích nádherných očích,
které chci vidět znova
a do kterých jí chci říct
ta dvě krásná slova:
MILUJU TĚ!

Jen pár řádků, než setmí se,
jen vzpomínky, než vrátíš se.
Svým slovům křídla přidělám
a rychle ti je posílám.
Píši, že ty jsi můj jediný,
i když jsi mi tak vzdálený.
Líbíš se mi a ty to víš,
tak lásko, kdy to pochopíš?

Nevím, co se stalo,
co nám naši lásku vzalo?
Proč bez Tebe denně usínám,
proč Tvé oči proklínám?
Miluji Tě a Ty to víš,
jen mi prostě nevěříš.
Odpusť.

Nenávidím tvé rty, a přesto je líbám,
nenávidím tvé oči, i když se do nich dívám.
Nenávidím tvé dlaně, a přesto se jich dotýkám,
nenávidím tebe, a přesto tě ráda mám...

Dokud jsem Tě nepoznala, nevěděla jsem, co mi v životě chybělo. Teď znám Tebe a ptám se, proč mi chybíš? Proč my dva jsme se do sebe zamilovali, když jsme dobře věděli, že naše láska nemá budoucnost? Já Tě budu milovat už navždy - proto navždy zůstanu Tvá a taky smutná...

Lásko, my dva už nejsme spolu a už nebudeme, miluju jiného, pochopíš to někdy? Bylo to mezi náma krásný, ale tys to zkazil, tak proč mi po tom utrpení nechceš dopřát zase štěstí? Nepros mě, nechci Tě zpátky, nechci...

Když koukám na nebe,
myslím jen na Tebe.
Když svítí sluníčko,
jsi moje zlatíčko,
když svítí měsíček,
jsi jen můj mazlíček.
Miluju Tě a stýská se mi...

Tolik, kolik na Sahaře chybí vody, tolik miluje Tě moje srdce. Kolikrát Tě v zimě ruce zebou, tolikrát já chci být s Tebou!

Milovat, co to je za slovo, proč to slovo tak bolí... Nechci milovat, chci Tě nenávidět, ale nejde to...

Kdybych mohl být s Tebou a cítit Tvé tělo,
křičet - Má lásko, mám Tě rád! - by se mi chtělo.
Ty však nic nevíš o mé lásce k Tobě,
každý den za to jen nadávám sám sobě.
Vinu na tom nemám jen já sám,
že lásku k Tobě ve svém srdci mám.
Nepřemýšlej o tom, kdo jsem a odkuď Tě znám,
já dodám si snad odvahy a odhalím se sám.