Smsky o smutku

Chybí mi Tvůj úsměv, pohled očí Tvých... Tvůj skvělý humor, něžné doteky při tanci... Vím, už nikdy to nebude jako dřív, sám jsi mi to řekl... Teď můžu jenom snít, mám na sebe vztek...

Láska, co je to? Pouhý produkt chemických pochodů v těle. Tedy i nestálá, zrádná a zraňující. A co je nejhorší, člověk se jí může jen těžko bránit. S tebou jsem to poznal.

Já vím, že jsi mě miloval, ale opustils mě. Je ona lepší než já? Asi ne, protože jsme všechny stejný. Já tě pořád miluju a nikdy tě milovat nepřestanu!

Kde jsi, můj krásný sne,
má krásná představo nádherného dne,
má touho vášnivé noci,
má lásko, proč tady nejsi?

Když se ráno probouzím, přemýšlím, zda zavoláš. Sednu si na postel, držím telefon v ruce a čekám. Nic. Venku slunce už zapadá a já stále čekám. Uléhám do postele a myslím stále jen na Tebe. Říkám si: Určitě zavolá zítra. Jdu spát. Malá slzička stéká mi po tváři a říká mi: Asi zapomněl, asi nemiloval tak, jak sliboval...

Miluju... A proto si tu bublám, směju se a naříkám, proto líbám, skláním se a utíkám, protože už mám, co jsem vždycky chtěla... Pro Tebe, lásko, jen pro Tebe... A Ty volně padáš do náruče někoho jiného.

Do snu jsi mi vstoupila,
v těle Tě teď mám,
až zas oči otevřu,
budu jenom sám.
Miluji Tě.

Myslím na Tebe ve dne, v noci, nemůžu Tě dostat z hlavy. Vždy si vzpomenu na okamžiky, co jsi byl se mnou. Chtěla bych, aby to nikdy neskončilo. Nemohu zapomenout na okamžik, kdy jsem Tě spatřila poprvé. Miluju Tě a nechci Tě ztratit...

I když je dálka mezi námi velká, tak věřím v to, že my dva to překonáme, protože naše láska dokáže všechno!

Kdyby se všechny oceány obrátily dnem vzhůru, kdyby se vysypaly všechny hvězdy, kdyby už slunce nikdy nevyšlo. Nic by nebylo tak katastrofální, jako být bez Tebe!