Smsky o smutku

Nenávidím tvé rty, a přesto je líbám,
nenávidím tvé oči, i když se do nich dívám.
Nenávidím tvé dlaně, a přesto se jich dotýkám,
nenávidím tebe, a přesto tě ráda mám...

Dokud jsem Tě nepoznala, nevěděla jsem, co mi v životě chybělo. Teď znám Tebe a ptám se, proč mi chybíš? Proč my dva jsme se do sebe zamilovali, když jsme dobře věděli, že naše láska nemá budoucnost? Já Tě budu milovat už navždy - proto navždy zůstanu Tvá a taky smutná...

Lásko, my dva už nejsme spolu a už nebudeme, miluju jiného, pochopíš to někdy? Bylo to mezi náma krásný, ale tys to zkazil, tak proč mi po tom utrpení nechceš dopřát zase štěstí? Nepros mě, nechci Tě zpátky, nechci...

Když koukám na nebe,
myslím jen na Tebe.
Když svítí sluníčko,
jsi moje zlatíčko,
když svítí měsíček,
jsi jen můj mazlíček.
Miluju Tě a stýská se mi...

Tolik, kolik na Sahaře chybí vody, tolik miluje Tě moje srdce. Kolikrát Tě v zimě ruce zebou, tolikrát já chci být s Tebou!

Milovat, co to je za slovo, proč to slovo tak bolí... Nechci milovat, chci Tě nenávidět, ale nejde to...

Kdybych mohl být s Tebou a cítit Tvé tělo,
křičet - Má lásko, mám Tě rád! - by se mi chtělo.
Ty však nic nevíš o mé lásce k Tobě,
každý den za to jen nadávám sám sobě.
Vinu na tom nemám jen já sám,
že lásku k Tobě ve svém srdci mám.
Nepřemýšlej o tom, kdo jsem a odkuď Tě znám,
já dodám si snad odvahy a odhalím se sám.

Mám jen jedno skromné přání,
být s Tebou každou noc až do svítání.
Jen Ty dáváš mi sílu žít,
jen s Tebou navždy chci už být.
Chce toho mé srdce moc,
že chci s Tebou trávit každou noc.
Snad někdy splní se mi tento sen,
že budeme alespoň jednou spolu celý den.
Není pro mě snadné být bez Tebe,
cítím se jak slunce, kdyby bylo bez nebe.
Miluju Tě, lásko!

Já jsem teď sama a ty jsi teď sám,
co já bez tebe jen dělat mám?
Nemám tvou lásku, mám jen snění,
ta bolest a zklamání můj život celý mění.
Líbal a hladil jsi mě něžně a jemně,
tak krásně tulil jsi se ke mně.
V těch chvílích jsem si přála zastavit čas,
nepovedlo se a já tu chvíli chtěla zas!

Láska je jako růže, jejíž krása tě zasáhne hluboko v srdci a jejíž vůne se ti vryje do paměti... Ale musí se s ní umět zacházet, protože jinak tě poraní svými trny a rány se pak dlouho a těžko hojí. Já tě však chápu, dálka je nepřítel pro naši lásku. Co mi zbývá? Jen samota a láska k tobě stále trvající. Jsem jen tělo bez duše, lásky a bez tebe. Nezapomeň, že tě pořád miluji!