Smsky o smutku

Snad to vše byl jenom sen,
že jsi se mnou strávil den.
Dnes tě musím proklínat,
tvé srdce už nemít rád.
Další lásku nepoznám,
zůstávám už navždy sám!

Ty můj milovaný andílku, moc se mi stýská. Chtěla bych vedle Tebe usínat a vedle Tebe se probouzet. Miluji Tě a děkuji Ti za to, že jsi mě naučil MÍT RÁD. Je to krásné, vědět, že Tě někdo miluje a že na Tebe někdo myslí a záleží mu na Tobě. Děkuji Ti za všechno. Za to, že Tě mám a za to, že mě chceš. Věřím Ti, lásko, a moc mi na Tobě záleží.

Měl jsi moc krásné oči,
škoda jen, že jsem se do nich dívala tak krátce.
Měl jsi moc krásné oči,
a já poprvé spatřila oči ZRÁDCE!

Jsi osmý div světa
- nikdo nemá tak nádherný oči jako ty.
Jsi osmý div světa
- nikdo neumí tak dokonale lhát jako ty.
Jsi osmý div světa
- všichni tě zbožňujou.
Jsi osmý div světa
- nikdy tě věčně obdivovat nebudou.

Ahoj lásko, moc se mi po Tobě stýská. Chybí mi Tvé jemné ruce, Tvůj milý úsměv a Tvé krásné oči. Proč tu nejsi se mnou, nehladíš mě a nelíbáš? Proč jen neslyším od Tebe ta tři něžná slova: Mám tě rád? Tak ráda bych je od Tebe slyšela, ale tys už je řekl jiné, a mé srdce umírá láskou a steskem k Tobě! Miluji Tě.

Mysli si o mně, co chceš, ale jsem tebou posedlý a nedokáži si tě vyrvat ze svého srdce. Chci o tebe bojovat. Miluji tě víc než svůj život.

Bylo to tak krásné, jen ty a já! Nemělo to žádnou chybu! Byla jsi pro mě to největší štěstí, které mě kdy potkalo, ale já nikdy nemám tak velký štěstí, a proto to muselo skončit! Chybíš mi a chci tě zpět!

Vzal jsi mou duši do svých dlaní, zlehounka, aby neucukla... Pohladil jsi jí bolístky, pofoukal jsi jí jizvy, usmál ses a vrazil do ní nůž...

Už nevím jak dál žít,
když Tebe nemůžu mít.
Každým dnem mě trápíš
a očima mě dráždíš.

Moc jsi pro mě znamenal, znamenáš a znamenat budeš. Byl jsi první, kterého jsem milovala a jediný, komu jsem dala další šanci. I přesto toho nelituju.

Zase cítit lásku, na očích mít bílou pásku a hlavu tebou spletenou jak kdysi.

Sedím,
na monitor hledím,
co napsat mám?
Tak třeba: že tě ráda mám...
Ale to přece dávno víš.
A já vím, že tě v srdci pořád nosím,
že dotknout se tě a milovat se s tebou
- po tom moc toužím,
ale proč se pořád pochybnostmi soužím?
Čemu přednost dát?
Nenechat si ublížit, nebo bez rozmyslu milovat?

Proč jsi mě nechal samotnou a uplakanou v tomhle světě? Byli jsme jedno tělo, duše, jedno srdce... Tak proč teď stojím sama a kapky deště ze mě smývají bolest, kterou jsi ve mně zanechal?

Ty jsi moje láska, Ty jsi můj sen.
Bez Tebe nemá můj život smysl,
Ty omámils mou mysl.
Miluji Tě moc,
chci Tě líbat, ať je den či noc.
Už se zas moc těším, až budeš u mě.

Tvá očíčka již dávno spí,
má písmenka se k Tobě vkrádají.
Já tolik bych si přála políbit Tvá něžná víčka
a při tom hladit Tvá krásná líčka.
Lásko, chybíš mi čím dál víc.
mé slzy již nezastaví nic.

Bolí mě, když se na mě díváš
a při tom se neusmíváš.
Přemýšlím, jsem bez tebe,
srdce už mě nezebe.
V srdci už mám suchou poušť,
udělals z něj velkou spoušť.
Luna se právě přelívá,
srdce mě ještě bolívá.
Srdce už mi ulpělo,
na věky se zamknulo.

Mám jen jedno přání: Přijď a dej pusinku tomu, kdo Tě má rád a myslí na Tebe pořád!

Miluju Tě, moje nejkrásnější a nejúžasnější holčičko na celém světě. Srdíčko mi moc pláče, protože nemůže být s Tebou, tou, která dává mému životu naději, lásku a smysl. Jsi nejvíc, co mám, to nejdražší a nejvzácnější. Už se nemůžu dočkat, až budeme zase spolu. Miluju Tě.

Miluju Tě, miláčku,
víc než bílou šlehačku.
Miluju Tě hrozně moc,
tak mi spěchej na pomoc,
samým žalem umírám,
že vedle sebe Tě nemám!

Jediné, co bych na tobě změnila, je místo, kde právě jsi. Chybíš mi.