Smsky o smutku

I když si mě moc nevšímáš, musím se Ti přiznat k něčemu, co Tě možná trochu překvapí - MILUJU TĚ. Dlouho, dlouho, nadevše v životě Tě miluju. Když máš smutné oči, já mám smutný den. Když se Ti něco nepodaří, mně se nedaří celý den. Všechna Tvá trápení prožívám s Tebou, ačkoliv o tom ani nevíš. Jsme si tak blízcí, a přitom tak vzdálení. Vím však, že Tvoje srdce patří jiné, proto Ti přeju, ať Tě má stejně tak ráda jako já.

Až když ztratíme někoho, koho milujeme nejvíc na světě, uvědomujeme si, jak moc pro nás ten člověk znamená... Miluju Tě.

Říkal jsi, že mě máš rád... něco se pokazilo... Tak proč mám všechno dávat do pořádku jenom já... už vážně nemám sílu... Pomoz, alespoň jedním slůvkem, napověz, jestli mám bojovat...

Jednoho rána se člověk probudí a zjistí, že není zamilovaný... Proč se to muselo stát i mně?

Kde jsi? Proč nejsi se mnou? Nemůžu se na nic soustředit, nic mě netěší, nic mě nebaví. Je to normální? Známe se 3 dny a byli jsme spolu pár desítek minut! Co se děje? Zamiloval jsem se?

Až s tebou jsem poznala, co je to milovat... co je to dotýkat se, líbat... byla jsem donucena tě opustit a teď lituji... snad ale víš, že mé srdce je jen Tvé... a taky... moc to bolí, víš? ;-(

Včera, když na nebe opět samotný jsem hleděl, zahlédl jsem, jak hvězda jasná padá k zemi. V ten okamžik já zopakoval přání, jenž ve svém srdci již dlouho nosím. Přání jest to skromné, jen jednu věc, po které toužím, přál jsem si. Tebe mít u sebe a nikdy Tě nemuset nechat jít. To si přeju každý den, a na to myslím jen.

Jsi měsíček, co na nebi září,
jsi kapka, co teče po mé tváři,
jsi tajemná láska, co mi srdce rozzáří,
jsi blýskavá hvězdička, co mi tolik schází!
Vrať se mi!

Láska, to slovo, které bych Ti chtěl šeptat při každém našem setkání. Tak krásná, tak tajemná, ale ničím nenahraditelná. Chybíš mi!