Smsky o smutku

Stále stojím u okna, cítím silný hic,
ale od mé lásky nepřijde mi nic.

Pláču, pláču do nebe,
myslím, myslím na Tebe.
Koukám, koukám do prázdna
a vzpomínám na nás dva!

Jednou jsem kdesi četla, že každý člověk má právo jednou v životě na svůj vlak... Tak proč mně ujel přímo před očima...?

Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč? Proč už mě nemiluješ? Vždyť TY jsi můj svět!

Nikdy nezapomenu na Tvoji něhu, Tvoji upřímnost, Tvoji čistou duši. Navždy pro mě zůstaneš tím nejkrásnějším, co mě v mém životě potkalo. Forever.

Myslím na Tebe od chvíle, kdy jsem Tě uviděla. Tvůj úsměv a Tvé oči jsou nebe a peklo dohromady. Vím, že Ti chci říct... Ne, nejde to. Usínám s pocitem, že jsem v Tvé náruči. Vím, nikdy se nemá nutit cit druhému, ale má někdo na Zemi právo mi zakázat, abych Tě milovala?

Mé srdíčko pláče, když nevidím Tvé tváře. Když rty naše nejsou u sebe, já vzpomenu si na Tebe. A chce se mi spát, neb ta bolest je vrah. Proto prosím, vrať se, vdechni mi život a buď se mnou.

I když mě to strašně mrzí, muselo to tak skončit. Nevyčítám ti to a doufám, že ani ty mně ne! Snad časem, ale teď to už vážně nejde dál!

Jaké to je, když člověk miluje,
jaké to je, když srdce daruje.
Jaké to je, když ho nehlídá,
jaké to je, když ho tvůj idol užívá!