Smsky o smutku

Vím, že jsi nám chtěl dát všechno. Chtěl jsi nám dát sebe. A věř, že přestože nejsme spolu, obohatil jsi můj život na vždy. Já nezapomenu.

Chtěla bych mít křídla a lítat jako pták. Sledovat Tvé kroky a vědět, o čem sníš. Být stále s Tebou, milovat Tě a laskat Tě. Ale to nejde... jsi daleko! Chci Tě vídat a s Tebou se smát, proč pořád odcházíš a nevracíš se? Chybíš mi!

Chybí mi Tvoje přítomnost, Tvé polibky, Tvůj dech, chybí mi Tvoje osobnost, srdce mám jak rozpálený plech, nemá koho hřát! Pořád mi chybí Tvé ruce i oči, proč není jen láska na světě, proč je i bolest?

Jsi sluncem života mého
a strážcem jediným,
nestojím o nikoho jiného,
chci můj život propojit s Tvým.
Asi sám osud mi Tě přičaroval,
jsem vděčná za ten den,
smysl života jsi mi dal,
jsi snad už o tom přesvědčen.
Chtěla bych líbat ústa Tvá,
hladit Tě něžně po tváři,
navždy jen Tobě patřím, lásko má,
vzpomínkou na Tebe se hned rozzářím.
Miláčku, broučku můj,
miluji Tě celým svým srdcem.
Tvoje beruška.

Je na světě jeden blázen,
kterého jeho láska několikrát srazila na zem.
Pokaždé vstal a bojoval dál.
Teď už nemá sílu bojovat...
Proč jsem já ten blázen a Ty ta láska?

Stýská se mi moc,
proto si píši o pomoc.
Doufám, že mě vysvobodíš
a mé srdce rozveselíš.

Když jsi mi lásku chtěl dát, dávala jsem jen naději, nic víc. Ale nic netrvá věčně a ty jsi šel pryč. Utekl nějaký čas a já jsem si uvědomila, jak tě miluju. Je tu ale jeden problém, tvá láska už pominula.

Lásko, není nic v celém vesmíru, co bych Ti odepřela. Nikdy Ti neublížím, nezraním Tě ani nepodvedu, protože to není možný vzhledem k tomu, jak Tě šíleně miluju! Tohle není cit, to je nadpozemský cit lásky! Šíleně Tě miluju. Už nemám slov. Pa, kocourku. Miluju Tě!

Jsem zvyklá říkat, co si myslím a cítím! Jsem zvyklá mít buď vše a užívat si toho, nebo nic! Nedokážu se smířit jen s půlkou a ani nechci! Myslím na tebe a je mi smutno, teď tě potřebuju! Ale ty mě už asi ne! Dokážu zapomenout, snad! Nikdy už neslibuj to, co nemůžeš splnit!