Smsky o smutku

Miláčku, je to pár minut, co nejsme spolu a já už umírám steskem po Tobě! Chci, abys věděl, že Tě miluju nejvíc ze všeho na světě a mým největším a zároveň jediným přáním je, aby to tak navždy zůstalo. Jsi moje štěstíčko.

S každou falešnou nadějí, s každým zklamáním, který překonám, jsem o něco silnější. A pokaždý si řeknu - tobě už nevěřím. Pak přijde další „princ” a já znovu a znovu udělám stejnou chybu. A to, že mu věřím. Ale promiň, ani já nemám srdce z kamene! :(

Je mi smutno bez Tebe,
slza skví se v řase mé
a srdce tiše ptá se:
Kdy se zase sejdeme?
Miluju Tě, lásko!

Měla jsem tě ráda, a ty to víš. Chtěla jsem tě vídat, a ty to víš. Tys mi všechno sliboval, a přitom jinou miloval!

Jak bílý dým z cigaret ve větru, jak mlha v paprscích ranního slunce, tak mizí má jistota... Otázka KDE? Jak ozvěna noci naráží prázdno do stěn mého srdce, které truchlí a ptá se na toho, koho miluje. Je mu bez Tebe moc smutno.

Zabalila jsem ho do deky, je totiž nemocný. Má horečku a strašně sebou mlátí, nechce žádný prášky a pořád mluví o smrti. Kdo? Moje srdce.

Chybí mi tvůj humor,
chybí mi tvůj smích,
jako bych měl tumor,
když jsem bez rtíků tvých.

Když u okna sedím,
na Tvou fotku smutně hledím,
jak strašně pláču a hledám Tě,
tak zoufale si říkám: Ztrácím Tě!

Když jsem s tebou včera byla, už jsem jen nesnila, u sebe jsem tě totiž měla. Byl jsi se mnou a já měla pocit, jak moc rychle ten čas utíká. Tak krásně jsi mi šeptal do ouška ta nejněžnější slůvka, tak krásně jsi mě objímal, díval jsi se mi do očí a krásně se na mě usmíval. V tu chvíli bych ti cokoli na světě splnila. Teď tu jen sedím a po tobě, miláčku, toužím. Nikdo nemůže víc chtít s tebou teď být.