Zamilované smsky

Nemám tě a chci tě. Být s tebou, v tobě a mít tě celou tak, jak jsi - líbeznou a překrásnou princeznu z pohádky.

Tvé rty jsou pro mě nekonečným lákadlem, Tvůj zrychlený dech je pro mě rajskou hudbou. Tvé vzdechy mě nekonečně vzrušují, Ty jsi ta, která mě uvádí v šílenství...

Nejkrásnější na světě je umět milovat toho druhého, a tak, lásko moje, jsem moc rád, že Tě mám, protože Tě šíleně moc miluju!

Dotek Tvůj je jako dotek křídel andělských. Pohled Tvůj, ten pálí jako pekelné plameny, do kterých se z vlastní vůle vrhají jen ti největší blázni. ZAMILOVANÍ blázni.

Noc a tma a tvoje hluboké oči... není nic krásnějšího než Tě milovat... láska je pro mě voda života, když jsi daleko, stále jen kape a já chci, aby pršelo...

Nechci, abys mi nosil kytky, měl fantazii, měl na mě lesy času... Chci, aby jsi byl jako dosud. Protože takového Tě miluju spoustu měsíců!

V koutku ramene slyším zpívat tvůj něžný vzdech, na rtech cítím vůni tvých vlasů. Chci pohladit tvoji lásku... a říct ti, že tě opravdu začínám milovat víc a víc... Pa.

Potřebuju Ti něco říct. Strašně mě štveš! Jak si to vůbec představuješ být tak krásnej, milej a vůbec... Kdo to má vydržet, být Ti nablízku a nemilovat Tě?

Miláčku, mám pro Tebe důležitou zprávu - MILUJI TĚ!

Beruško, chci být jenom s tebou, v čase dobrém i zlém. Moc tě miluji.

Dnes je ten den, kdy ti chci říct, že život bez naší lásky je pro mě nic. Ať touha po druhém nás navěky spojuje, je krásné, když člověk druhého upřímně miluje.

Podívej se, lásko, večer na nebe - vidíš? Tam někde, daleko je stejná holka jako já a stejný kluk jako ty a protože v jejich světě neexistuje čas, peníze, věk a zábrany - tak se milují a promilují celé dny a noci... Tak jen zavři oči a sni o tom, že tam jednou budem spolu...

Láska jsi Ty, Ty a já, láska je to, když můžeme být spolu...

Miluji Tě čím dál víc, neustále slyším ten jemný zvuk Tvé přítomnosti ve svém srdci. Chci Ti dát lásku, něhu, ten pocit štěstí a klidu, který vnášíš do mého srdce. Z celého srdce Tě miluji.

Někdy, nebývá to často, nemáme si co říct, je sněhobílé ráno a slova... nejsou. Někdy, a nebývá to často, když se hádáme, vlastně ani nevím proč, snad ze zvyku. Někdy, a bývá to často, když se snažím představit si, jaký jsi tam uvnitř, někdy, a bývá to často, když se něžně milujeme, tehdy vím, že tě potřebuji přes to i pro to všechno.

Nechoď za mnou, nemusel bych Tě vést. Nechoď přede mnou, nemusel bych Tě následovat... Jdi prostě vedle mě a miluj mě tak, jak miluji já Tebe!

Ani nevíš, jak moc jsem šťastná, že právě já jsem se stala součástí Tvého života... Moc Tě miluju!

Voják potřebuje meč, vládce trůn, filozof knihy, básník pero, ty však bojuješ a vítězíš jediným nádherným pohledem.

Jsi moje láska, jsi můj stín. Moc Tě miluju a bez Tebe už žít neumím!

Koukám na tvoji fotku a náhle cítím v koutku svých očí, že slza se mi tvoří. Broučku můj, každou myšlenkou na tebe mi je čím dál víc smutno. Až zase se sejdeme a já tě budu moci políbit, pak budu alespoň na ten okamžik nejšťastnější člověk na celém světě. Miluji Tě!