Zamilované smsky

Sedím tu sám na lavičce u lesa,
sedím tu, přemýšlím, sleduju nebesa.
Nebesa plná tajemných hvězd,
oblohu noční... a fňuká mi tu pes.
Snad ji taky vidíš, tu velkou... svítivou,
jak tvůj úsměv, tu hvězdu zářivou.
I kdyby s ostatníma dala se na sebe,
nikdy nedaj tolik, jako já mám myšlenek na tebe!
Miluju tě.

Básničku od srdce pro Tebe skládám,
aby jsi věděla, že Tě já rád mám.
Andílku nejsladší, beruško moje,
mé srdce je už navždy Tvoje.

Miluji Tě - a svět má náhle smysl, život má náhle smysl a i smrt bude míti smysl!

Kdyby listy byly polibky, poslala bych Ti celý strom. Kdyby voda byla objetí, poslala bych Ti celé moře. Kdyby zrnko písku bylo pohlazení, poslala bych Ti celou poušť. Kdyby milovat jsi mě chtěl, poslala bych Ti celou svou lásku i se srdcem.

Proč smutný výraz ve tvé tváři
Tě každým dnem doprovází?
Proč se neusměješ aspoň maličko?
Trápíš mi tím srdíčko...
Moc se mi líbíš,
avšak to ještě nevíš.
Líbíš se mi každým dnem víc,
ale stydím se Ti to říct...

Pro Tvé hezké oči,
já ze skály bych skočil.
Pro Tvou krásnou líc,
já snažil bych se víc.
Pro Tvou něžnou pleť,
já rozdal bych se teď.
Pro Tvou krásnou postavu,
já přeplaval bych Sázavu.
Miluju Tě, sněhová vločko.

Když jsem Tě poprvé spatřila,
nikdy bych nevěřila,
že bych Ti patřila.
Teď jsem s Tebou a je to moc krásné,
doufám, že naše láska brzy nevyhasne.

Jseš můj cukroušek. Nic tak křehkého a sladkého na světě není jako ty, tvé rty, tvůj úsměv... No prostě, celičká jsi k nakousnutí.

Miluju Tě, lásko moje, jsi pro mě všechno na světě!

Ještě nikdy v životě jsem nemiloval nikoho tak jako Tebe! Chci se s Tebou smát, líbat se, milovat se (až to přijde), spát, no prostě všechno! Miluju Tě.

Miluju tvůj úsměv, miluju tvé objetí,
miluju tě tak, že o tom nemáš ani ponětí.
Miluju každičký kousek tvého těla,
i místečka, která jsem ještě neviděla.
Miluju tě úplně celá,
miluju tě víc, než jsem chtěla...

Kněz má víru, ďábel peklo,
drak svůj oheň, slunce světlo.
Mráz má chlad a řeka vodu,
mrakodrap má stovky schodů.
Král má svůj hrad, Bůh má nebe,
Ty máš mě a já mám Tebe.

Jsi pro mne na poušti kapka vody,
jsi pro mne to, co fata morgána pro karavany.
Jsi pro mne sluncem na nebi,
jsi pro mne to, co voda pro zemi.
Jsi pro mne záchranným člunem na moři,
jsi ten, kdo mě podpoří.
Jsi pro mne nadějí ve špatné době,
jsi mým světlem ve tmě.
Jsi nezbytnou součástí mých dnů,
jsi pro mne láskou mých snů.
Jsi pro mne prostě vším...

Říká se, že když něco moc chceš, nemáš to, a když to přestáváš chtít, samo Ti to spadne do klína. Je to pravda, teď už to vím... Mám Tebe, lásko, Tebe, kterého chci víc než dlouho, ale také mám strach - strach z toho, že se opět probudím, a pokud to není sen, mám strach z toho, že mi zase ublížíš... a nebo že bych konečně mohla být i já šťastná?

Jsi jak nádherná květina, o kterou chci rád se starat a zalévat ji, před větrem chránit a to vše proto, aby jen pro mě voněla a nikdy mi nezvadla.

Včera večer, když padaly hvězdy,
já na tebe myslel tehdy.
Ráno, než byl jasný den,
mně zdál se o tobě sen!
Pořád na tebe musím myslet.
MILUJU TĚ!

S Tebou jsem začal žít nový život, objevil nové sny, které mi můžeš splnit jenom Ty! Chci být s Tebou do konce života, to je můj sen. Moc Tě miluji!

Myslím na Tebe ve dne v noci,
máš mé srdíčko ve své moci,
já chci zase mít to Tvé,
protože je nádherné!
Chci Tě teď mít vedle sebe,
pozorovat hvězdné nebe,
pak Tě něžně políbit,
navždy v Tvém objetí být.

Koho se láska dotkne, ten celičký se změní,
ten v srdci něco pocítí, co není k vysvětlení...
Mně se to stalo a za to vděčím Tobě.

Tři sirky, jedna po druhé škrtnutá do noci. První, abych viděla tvůj celý obličej, druhá, abych viděla tvé oči, poslední, abych viděla tvá ústa. A tma pustopustá, aby to vše mi připomněla, když ležíš v objetí mého těla.