Zamilované smsky

Vím, že mě miluješ, vím, že jsi má,
místa, kde jsme my dva, jsou si tak vzdálená.
Těším se také na naše setkání,
na Tvoje líbání.
PS: Myslíš také na něco jiného? :)

Tak piš, piš mi dlouhé psaní, o věrné lásce, o bílé dívčí dlani, co nikdy nezradíš...

Dřív než spánek přemůže Tě, chci Ti, moje lásko, chci Ti zašeptat, víš, jak miluji Tě?

Jsi pán mých myšlenek,
jsi útočištěm všech milenek.
Jsi hvězda, která neví, proč vlastně svítí
a pro koho má vlastně žíti.
Proč ty mě nevidíš v mém světle,
proč se na mě díváš sklesle.
Já neubližuju tvému srdci,
ale to své velice rmoutím,
ale vždyť já to přeci vůbec nechci.

Jsem na tebe zlá? Já vím. To je jen tím, že srdce mé hoří láskou k tobě. Bojím se moc, že tě ztratím. Proto říkám A a myslím B.

Buď mi věrný napořád a já tobě taky, buď moje láska a já budu tvoje, buď můj život, ty budeš můj. Miluji tě, lásko!

Posílám Ti pusu, je to pusa z lásky, jestli se Ti nelíbí, pošli mi ji zpátky!

Pozdrav k tobě zasílám,
abys v dáli nebyl sám.
Snad u srdce Tě zahřeje,
když víš, že myslím na Tebe.
Když slunce svítí,
myšlenka na Tebe mě chytí...
a už mě nepustí.

Chci být na tebe tak hodná, jak jsi hodný ke mně ty. Chci, abys sis mě vážil tak, jak si tě vážím já. A nejvíce chci, abys byl na vždy jen a jen se mnou. Miluji tě...

Zahříváš mě u srdíčka jako ranní letní sluníčko! Nevím, jestli nám to vyjde, ale moc, moc si to přeju! Potřebuju lásku, která mě konečně nezklame a věřím, že to budeš Ty! Okouzlil jsi mě hned, jak jsme se poznali a od té doby na Tebe myslím! Jen prosím, ať nejsem jedna z Tvých mnoha!

Lásko, chci Ti jen říct, že jsi pro mě vším a díky Tobě konečně vím, že život má smysl. Má smysl žít kvůli někomu, kvůli Tobě, protože Ty jsi ta nejlepší ze všech a já Tě moc miluju, moje lásko.

Myslela jsem, že už se nikdy nezamiluju. Ale teď jsem potkala Tebe a vím, že Tě nikdy nechci ztratit.

Děkuji Ti, že jsi... a že jsi můj :-) Miluji Tě.

Když obloha náhle potemní,
na krajinu se snese stín,
mé myšlenky k Tobě zabloudí,
jedno už jistě vím
- MILUJU TĚ!

Jediná dívka na světě je nejkrásnější,
jediná dívka na světě je nejmilejší,
s odpovědí nebudu dělat drahoty,
upřímně přiznávám - jsi to TY!

Mít někoho, jako jsi Ty, to je život plný radosti i z maličkostí.

Chci hřát Tvé tělo, když je Ti zima,
chci být jen s Tebou, je to tak prima.
Chci ho hladit, když tolik hoří,
mé tělo po Tvém přesladce touží.
Chci být Tvou múzou, Tvým snem,
Tvou princeznou a miláčkem jen.
Chci být Tvou radostí, sluníčkem na nebi,
chci být Tvou něžností, štěstíčkem na zemi.
V bouřce Tvým deštníkem, v trávě Tvou dekou,
v moři Tvým ostrůvkem, v hladu Tvou vekou.
Jsem jako moucha v pavučině lapená,
jsem jako šelma krotilelem zkrocená.

Byl to jenom jeden den,
však přijde po něm další,
zas do očí si pohlédnem
a nocí budem tančit...

Necítím růži, hlad ani strach - stále myslím jen na Tvou vůni. Takovou... zamilovanou.

Jak často mi připadá, když přivineš mě k sobě, že na světě jsi kvůli mě a já zas kvůli Tobě.

Milovat je krásné. Milovat je vzrušující. Milovat znamená štěstí a ten, kdo miluje, je nejšťastnější! Já miluju, a proto jsem šťastný. Kdo miluje, je milován. Miluju Tě!

Přitiskni své rty na ty mé,
navždy už spolu budeme,
nerozdělí nás nikdo a nic,
budem se milovat čím dál tím víc.

Proč slunce už v dáli nezáří,
proč nemám já úsměv na tváři?
Proč hvězdy již pokryly nebe
a proč já miluji Tebe?
Měsíc už pohltil mrak
a já vím, že je to tak!
Miluji Tě...

Vedle Tebe poznávám, že je možné zažít štěstí už jen tím, že jsi vedle, že je možné pro druhého něco znamenat už svou existencí. Je to něco, co mě zcela naplňuje a mění. Je to víc než láska. Pro lásku člověk žít nemůže, ale pro druhého člověka ano!

Jsi jak růže květ,
krásnější než svět,
svěží jako led
a sladká jako med.
P.S. Chci Tě tu mít hned!

Sluncem se tak stát,
mé paprsky by Ti ve dne zářily,
mohl bych Tě hřát,
mé paprsky by Tvé kroky střežily!
Deštěm se tak stát, alespoň na chvíli,
do Tvých oken by mé kapky bušily!
Deštěm se tak stát, tisíce strun se rozechvějí,
přehluší tóny beznadějí,
odvážná voda
temnotu bodá,
sváže ji svými provazy,
láska má dál Tě provází...

Lásko, kdyby jsi mi řekla, že slunce je jen ledový kruh, věřil bych ti. Kdyby jsi mi řekla, že voda je jen odlesk nebeských slz andělů, věřil bych ti. Když mi říkáš, že mě miluješ, pevně ti věřím, jako nikomu v životě...

Chci Tě hladit po celém Tvém těle,
i já chci cítit Tvé dotyky.
Chci se zase chovat tak nesměle,
jak jsme prožívali první společné roky...

Květina potřebuje ke svému životu vodu, která jí dodává sílu a krásu. Já potřebuji lásku, která mě naplní pocitem štěstí a díky které budu schopna v tomto světě přežít. Ty mi ji dáváš plnými doušky a za to budu jako květinka kvést jen a jen pro TEBE!

Miluji Tě, mé rty šeptají.
Miluji Tě, avšak líbám Tě potají.
Růžičko spanilá, kvítečku rozmilý,
stačí jen ANO říct, a jsem u Tebe za chvíli.

Miluju, miluju, miluju Tě, nemůžu dál. Nemůžu si pomoci a nějak Ti to říci, že jediný mého života jsi Ty a nikdo jiný. Že jediné, co v životě chci, jsi Ty...

Miluju tě čím dál víc, ty tvoje oči, co se smějou, ústa, která hřejou. Jsi ten nej kluk, co kdy existoval a nyní existuje. Miluju tě a už nevím, jak ti to mám říct!

Mráz přeběhne ti po zádech,
přes rty pronikne vzdech,
pohlédnu ti do očí,
svět se s náma zatočí,
mé ruce na zádech ti spočinou,
buď mou láskou jedinou.

Mám šílenou chuť na něco sladkého. Na něco, co rozechvěje chuťové buňky k zbláznění, potěší oko a navíc to nádherně voní. Zkrátka něco neodolatelného. Tak kde jsi?

Srdce je jako uzamčená klenotnice, prázdné nebo plné. Někdy si dva lidé své klenotnice navzájem odemknou a tak vznikne láska. Děkuji Ti za to, že jsi našla můj ztracený klíč.

Je to tak krásně jednoduchý, prostý a čistý a zároveň zázračný, nabíjející i vyčerpávající, klidný, ostrý, romantický, úžasný, nedočkavý, chtivý, roztomilý, nečekaný, MILOVAT TĚ...

Mezi prvním a posledním vydechnutím je kousek života. A já bych ten kousek z něj chtěla prožít s Tebou!

Mraky se táhnou,
táhnou se mraky.
Já Tě stále miluji,
tak mě miluj taky.

Jestli se dožiješ sta let, chci se já dožít sta let bez jednoho dne, abych nemusela nikdy žít bez Tebe.

Jsi krev, co proudí v mých žilách, jsi vzduch, který dýchám, jsi má radost, bez které umírám, jsi mé štěstí, které uhasíná.

Miluju život, protože mým životem jsi TY! Miluju Tě!

Miláčku, až se Ti bude zdát, že je svět zlej,
vzpomeň si na mě a nezoufej...

Jsi růžička mého dne, poupátko mé noci, láska mého srdce. Jsi víla, která dává chuť žít, dýchat a bojovat. To vše jsem našel až s tebou. Moc ti za to děkuji.

Ahoj andílku, až půjdu na to tajemné místo, kde roste ta nejvzácnější růže na světě, tak budu pozorovat, jak se její překrásný květ rozvíjí a budu s jistotou vědět, že jsi někde poblíž, protože příroda nemarní svým uměním pro něco obyčejného. Miluji Tě.

Podívej, kočičko, jak hoří ohýnek,
v tvých očích plápolá žhavější plamínek,
z tvých rtů vychází pekelný žár,
dovol mi, abych se s tvým tělem hřál.

Miláčku, lásku jsem nikdy necítila tak silně a vášnivě, dokud jsem tě nepotkala. Byl to snad osud? Nebo jen pouhá náhoda? To opravdu nevím, ale vím, že jsem nejšťastnější človíček, že tě mám, že tě znám a že cítím tvou lásku už tak dlouhou dobu! Miluju tě navždy!

Jednu věc chtěl bych Ti, lásko, říct
a to, že k Tvému srdci nemám klíč.
Kdybys mi ho chtěla dát,
nemusel bych být jenom kamarád!

Odpovíš mi na otázku?
Hledáš štěstí, hledáš lásku?
Nevidíš, že mám Tě ráda?
Že chci víc než kamaráda?

Už déle bez tebe nemohu být,
přetrhává se má tenká nit,
už nemám dosti sil,
abych bez tebe celý svět prochodil,
a proto z celého srdce lásku ti chci dát
a do nejdelší smrti tě milovat.

Umíš si představit tolik radosti, že ji nemůžeš snést, že prosíš, aby přestala? To cítím já, tak moc tě miluju.