Zamilované smsky

Nejím, nespím, nedýchám,
myšlenkou za tebou pospíchám,
prožívám extázi v kraji snů,
modlím se, ať nikdy neprocitnu...

Chci probouzet se vedle Tebe
a v noci ukradnout Ti hvězdu z nebe.
Chci líbat Tvé rty
a nemít při tom obavy,
že ráno mi Tě slunce vezme
a vše změní se jen v představy.
Chtěla bych být volná
a každý večer usínat Ti v náručí.
Neničit tu lásku v srdci,
co nenechá si poručit.

Miláčku, jsi krásná žena
a nesahám Ti ani po kolena.
Vyrovnat bych se Ti tolik chtěl,
ale nemůžu, nejsem anděl.
Mám Tě rád a mnohem víc,
chtěl bych Ti to zase říct.

Setkání s tebou nemohu se dočkat,
musím ale ještě nějakou chvíli počkat.
Ať se ta tvá ústa neustále smějí
a ať se se mnou políbit možná jednou chtějí.

Jak rád teď pusu bych Ti dal,
pak cítil bych se jak králů král,
ležel bych na obláčku v sedmém nebi
- miluji Tě, moje

Rande s Tebou chci mít,
po Tvém boku stále snít.
Snít o lásce mezi náma,
líbat Tě chci časně z rána.
Polibek na tvář chci Ti dát,
Tvé myšlenky chtěla bych znát.
Své srdce Ti dám,
moc a moc ráda Tě mám.

Chci se smát, chci být s Tebou.
Chci Tě líbat s velkou něhou.

Nemám nic, co bych před tebou skrýval. A přesto je tu něco, co bych rád, aby ses nikdy v životě nedozvěděla. Pochyboval jsem, byť na vteřinu, jen jedenkrát v životě, pochyboval jsem o naší lásce..

Když se den střetne s nocí
a do srdce vkrade se mi tma,
já raději zavřu oči
a chci být jenom Tvá.
Vzduch je chladný,
Tvé tělo otepluje,
mé srdce touhou hoří,
asi se zamiluje...

Miluji tě, když se probouzím,
myslím na tebe, když v noci sním,
cítím tvou vůni, když usínám
a vidím tě před sebou, když zavřené oči mám.
Miluji tě až ke hvězdám, které na nebi září,
miluji tě víc a víc každým dnem v kalendáři.
Už nechci bez tebe být
- chci jen s tebou žít.
Tvá až po tykadla zamilovaná beruška.

Jsi jako jarní květina,
která provoní mi celý svět,
s tebou mění se i krajina,
i když jsi jen malý květ.
Chtěla bych tě utrhnout,
mít tě stále ve své dlani,
snad bys chtěl mi podlehnout,
tak nevím, co ti brání.
Přijď za mnou do mých snů,
dej mi světlo temných dnů,
chci vedle tebe usínat,
slyšet, jak říkáš: Mám tě rád.

Láska je jako led, který nás chladí.
Láska je jako slunce, které nás hřeje.
Ty jsi má láska, která se směje...

Dnes v noci jsem políbila anděla,
o němž už dávno sním,
mé srdce i hlava jsou plné Tebe
a o nic jiného neprosím...

Když koukám na nebe,
myslím při tom na Tebe.
Vidím Tě všude
a doufám, že z toho něco bude!
Miluji Tě prostě moc,
není mi však na pomoc!

Vše má svůj rub, vše má svůj líc,
tebe já, lásko, miluji čím dál víc.
Miluji tvou lásku, miluji tvou něhu,
na kterou nikdy nezapomenu!
Miluji Tě...

Miluji tě víc než sebe,
snesl bych ti modré z nebe.
Snesl bych i hvězdičku,
za jedinou hubičku.
Miluji tvou krásnou tvář,
již shora zdobí svatozář.
Jsi můj anděl!

Chci Ti říct, že mám Tě rád,
to umí každý dát.
Chci Ti říct, že miluji Tě,
to zvládne i malé dítě.
Tak nevím, jak Ti říct,
že miluji Tě čím dál víc!

Jen Tobě patří srdce moje
a vše, co vůbec mám
- vždyť láska, to je
nejkrásnější, co život dává nám.

Co je to láska? Pojď rychle ke mně, lásko, a uvidíš! Miluju Tě!

Je to přátelství nebo něco víc?
Všechno má rub, ale i líc.
Záleží na tobě, kam se přikloníš,
záleží na osudu, jestli získáš, nebo všechno ztratíš...