Zamilované smsky

Už je tu zase ráno a ty mě musíš opustit, já celý den tě čekám a mobil v ruce tisknu, co kdyby zazvonil... Čekám, až odbije smluvená hodina a opět si padnem do náručí, to jsem pak ta nejšťastnější na světě! Lásko, mooc tě miluju a jsem vděčná za to, že tě mám!

Chci být s Tebou v pelíšku,
jemně Tě líbat na bříšku,
jen hvězdy se budou dívat,
když my dva se budem líbat...

Od hlavy až k patě jsem připraven na lásku. Protože to je můj svět, a dál - už nic!

Sedím nad hromádkou učebnic a pláču. Ptáš se, proč? Propadám z předmětu láska. Nechtěl bys mě po večerech doučovat?

Jsi krásná jako noční nebe.
Miluji Tě, chci jen Tebe.

Lásko, chtěl bych Tě mít u sebe
a dívat se jen na Tebe,
držet Tě a objímat,
oči potom zavírat,
hladit Tvoje vlásky
a okamžik té lásky
cítit už napořád.

Chápu barvu Tvých očí a rtů. Znám Tvé cíle, ale srdce poznat nedovedu... Asi tak jako Bůh sesílá víru do mešity, tak to jsou pro mne hvězdy - to jsi pro mne Ty!

Jsi moje zlatíčko,
moje krásné zářivé sluníčko.
Jsi to nejkrásnější a nejdůležitější, co mám,
jsi mé štěstí, které v srdíčku navždy uchovám...

Pamatuješ, jak jsi říkala, že se otáčím za každou sukní? Přiznávám, je to tak... ale jen když je ta sukně Tvoje.

Vždyť i já Tebe, lásko, miluju,
Tvé polibky a ústa zbožňuju.
Jsi ten, koho celý život hledám
a přísahám, že už Tě nikomu nedám.

Chci Tě držet za ruku
a do očí se Ti dívat.
Říkat, že Tě miluju
a při tom něžně líbat.

Ahojky moje milované sluníčko, čím dál víc si uvědomuji, jak jsi pro mě důležitá, a že život bez tebe by byl prázdný jako studna na poušti. Jsi slunce, které mě hřeje, jsi moje opora vždy, když je mi úzko, jsi ta, pro kterou chci žít. Hrozně tě miluju a věřím, že ve mně cítíš to, co já v tobě!

Miláčku: MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI MILUJI TĚ! Tvoje sladká pusinka.

Lásko, jsi to nejlepší, co mě mohlo potkat. Miluju Tě tak moc, že celý svůj život žiju jenom pro Tebe. Má láska mě naplňuje štěstím a prosím, dovol mi milovat Tě napořád.

Miláčku, jsi pro mě ten nejkrásnější dárek na světě a nechci Tě nikdy ztratit! Miluju Tě.

Kdybych měl umřít nebo odejít velmi daleko, napsal bych Tvé jméno na každou hvězdičku na nebi, aby andělé věděli, jak moc pro mě znamenáš!

Ráno vzpomenu si na tebe. Když jdu do školy, vzpomenu si na tvé oči. Když jsem ve škole, vzpomenu si na tvé rty. Když jdu ze školy, vzpomenu si na tvé tělo. Když jsem doma, cítím, že jsem sám a na naše krásné chvilky vzpomínám. Všechno je krásné, ale já pomalu a jistě umírám!

Chci Tě tu mít, chci Tě líbat.
Chci s Tebou být, nechci o tom jen snít.
Chci se dotýkat Tvého rozehřátého těla,
nechci slyšet z Tvých rtů o tom,
že jsi nic nevěděla.
Chci aspoň chvíli pouhou
s Tebou prožít touhou.
Vím, že je to jen pouhopouhý sen,
ale co je snění
bez touhy, bez představ a bez umění.

Nakreslíš mráček, já řeknu nebe.
Nakreslíš vločku, já řeknu zebe.
Napíšeš MILUJU, já řeknu TEBE.

Probudí mě ze spánku,
úsměv, co máš z heřmánku.
Pohladíš mě jemným slůvkem,
tím co bude jen tím krůčkem.
K tomu abych nezapomněl,
miloval Tě a víc nechtěl.

Proč dlouze mluvit, když stačí říci pouze... Miluju tě!

Já potkávám tě každý den a každý den Ti chci říct... Miluju jenom tebe.

Jseš můj vánek v bezvětří, jsi má voda na poušti. Jsi maminčino pohlazení pro dítě, jsi všechno, co osvěží mě. Miluju tě.

Ptáček má rád zrní,
růže zase trní,
andělíček nebe,
ale já jen a jen Tebe.

Do sněhu píši tvé jméno,
na ten nádherný list,
za chvíli bude v závěji
a nikdo jej nebude číst.

Miluju Tě víc než nebe,
miluju Tě víc než sebe.
Mně už nepomůže nic,
miluju Tě čím dál víc!

Jsi první, co vidím, když vstávám, a poslední, když jdu spát. Ale já Tě viděla dřív, než jsem Tě našla, protože o někom takovém jsem dávno snila.

Sedím, však radši bych běžel,
běžím, však radši bych ležel,
ležel vedle Tebe a slyšel Tvoje srdce,
naslouchal, jak dýcháš a hladil Tě po ruce.
Konec těchhle tlachů, vždyť to musíš znát,
proč to dělám, protože Tě mám rád...

Prozraď mi, prosím tě, jaký parchantský fluidum způsobuje, že já ti stejně všechno odpustím.

Byla jsem sama, byl jsi sám,
bránu lásky otvírám.
Ty tu mou a já tu Tvou,
pojďme se toulat tmou.
Chci, aby něco víc bylo
a pamatuj, že já jsem Tvá Julie a Ty můj Romeo.
Miluju Tě.

Ty jsi má největší láska.
Láska, v níž skrytá je krása.
Ta krása, která to Tvé tělo rýsuje,
mi každý den do srdce dýku vpichuje.
Ta krása, jenž prioritou na světě se stala.
Ta krása mi štěstí do života dala.
Ne, nechci býti bez ní, sám.
Miluji ji, miluji, a to přísahám.

Každý den, když se probudím,
tvou krásnou tvář si představím,
to z postele potom nechce se ven
a já si nechám zdát další sen.
Pak přec dojde na vstávání,
toť konec sladkého polehávání.
Ty vždy mi zmizíš vstáváním
a zjevíš se až před spaním.
Noc si spolu užijeme
a hezké chvíle zažijeme
a až kohout zakokrhá,
ty zmizíš mi zas jak pára.

Když ji miluješ, není co řešit. JMÉNO

Ať si necháš vyložit karty, nebo číst z ruky, pořád tam budu já :)) Tvůj osud.

Jsi můj miláček.

Jsi úsměv, který nemám,
jsi něhou, kterou hledám.
Jsi láska, co mi schází,
jsi štěstí, co ji doprovází...

Jsi tou nejkrásnější růží v zahradě života mého,
jsi pro mě to, co světlo pro nevidomého.
Jsi vítr, co hladívá mě po mé tváři,
jsi pravda, jež byla vyslovena těmi největšími lháři.
Jsi sen, co zdává se mi každou noc,
jsi další den, na který se těším hrozně moc.

I když se probudím do sychravého, šedého a deštného rána, přesto se usmívám, u srdce mě hřeje... mám totiž Tebe! Ty jsi má radost!

Jsi pro mne slunce, co pluje po nebi. Jsi pro mne jako měsíc, jehož svit mě zahubí. Jsi pro mne jako hvězda, zářící celou noc. Jsi pro mne jako bouře, co nade vším má moc. Jsi pro mne jako blesky, co srážejí mne k zemi. Jsi pro mne jako oheň, co hřeje a přesto se ho bojím. Miluji Tě, lásko.

Čím více se hněváš, tím Tě mám radši,
protože po hněvu jsi ještě sladší!

Bez Tebe volnost je mi volná...

Když život nejsmutnější se Ti zdá,
když moře slz tiše stéká,
když někdo nepochopí, že bolest v srdci máš,
pamatuj, že na tomto čísle mě vždy máš.

Miluji tě víc a víc,
lásko, chci tě, nechoď pryč.
Byl bych z toho nešťastný,
jiná, ta mi nestačí.
Jiná se ti nevyrovná,
stůj furt při mně, buď mi věrná.
Chtěl bych slyšet: Lásko, chci tě,
zůstaň se mnou, miluji tě.

Tebe, jenom tebe budu milovat,
nemít tebe, tak bych musela sama
jako kůl v plotě stát.
Ale já tvou lásku našla,
nemít ji, tak bych steskem zašla!

Srdce zná důvody, o nichž rozum nic neví. A to vysvětluje to, proč Tě miluju.

Drobečku, jsi moje květinka, která se rozzáří, když mě vidí, máš kukadla tak krásná, že bych se díval jenom do nich, také Tvůj úsměv je jako svěží jarní vánek a Tvá ňadra jsou jak dvě kouzelné hrdličky... Prostě jsem rád, že Tě můžu líbat, hladit a laskat. Mám Tě moc rád a jen tak Tě nikomu nepůjčím nebo nedám. Posílám pusinku. Ahojky broučku.

Cítím Tvé tělo nad svým,
cítím Tvé pohyby,
cítím lásku v našich srdcích,
cítím naše pocity...

Máš krásné oči, krásnou postavu, krásnou pevnou prdelku... Prostě Tě miluju - už chápeš?

Při poslechu hlasu tvého,
při pohledu na tebe,
nevím, co se se mnou děje,
chtěla bych tě pro sebe!

Miláčku, jsi pro mě něco jako kapka rosy pro horkem zmoženou květinu rostoucí na žhavé poušti! Jsi přesně tak vzácný a tak postrádaný... Miluju Tě.

Chci jen Tebe
a ze rtů tvých lásku pít,
na všechno zapomenout,
jen a jen pro Tebe, lásko, žít!

Posílám Ti, miláčku,
sladkou pusinku po mráčku...
a že Tě miluju,
to tam taky maluju.

Potřebuju tě jako květina rosu, pták křídla, ryba vodu, země slunce, noc měsíc, dítě matku, žena muže, píseň noty. A taky k tomu, abych se v životě mohla obrátit na někoho, o kom vím, že mě má rád, že mě nikdy nezklame a bude stát při mně... na Tebe! Jsi moje všechno!

Jsi moje štěstí, jsi moje zlato, jsi moje všechno, chtěl bych Tě. Nemyslím na sex, myslím jen na to, jak bych Tě získal, chybíš mi, zlato. Miluju Tě!

Jsi sen, který se ve mně skrývá,
sen, který se na mě ze spaní dívá,
kytička, ke které bych rád přivoněl,
kterou bych svou dlaní sevřel a nepustil,
když usínám, na polštář ji položil,
nechal si o Tobě něco krásného zdát,
toužím pusu a své srdce Ti dát.

Proč mé srdce pláče steskem,
když Tě nemám u sebe?
Chtěla bych být malým pejskem
a být stále u Tebe.
Toužím mít Tvé srdce,
toužím po Tvých dotycích,
jen mi prosím prozraď,
jakpak toho docílím.
Doufám, že mi poradíš,
už se mi chce spát.
Hezoučky se vyhajej
a nech si o mně zdát.

Miláčku... slyšíš ten hlas?
Křičím do celého světa, že láska je v nás.

Ráda poslouchám tvůj dech, když jdeš spát... A nic jiného nevím jistěji než to, že když si položíš hlavu na mé rameno, jsem na tom nejsprávnějším místě. MILUJI TĚ!

Jsi jako slunce, co teple hřeje
a svými paprsky hladíš mou tvář.
Jsi jako vítr, co bloumá světem
a svým dechem mě objímáš.
Jsi jako voda, bez níž nelze žít,
líbáš mě pokaždé, když piju Ti z dlaně.
Jsi jako oheň, co má silný žár
a díky němuž mé srdce láskou vzplane.
Jsi můj pláč a jsi můj smích,
jsi moje láska, jsi můj hřích.
Moje šťastná hvězda, mé modré z nebe.
Jsi moje všechno, já miluji jen Tebe!

Neznám důvod těch mých citů,
nevím, v čem to spočívá.
Jedna láska náhle zemře,
jiná v srdci ožívá.

Dejte mi pod nohy slunce i nebe,
já řeknu krásný, chci jenom Tebe.
Přineste mi pod nohy třeba i polární zář,
já řeknu milý, jinou mám rád.
A i kdyby na světě tisíckrát krásnější byla,
pro mě tu není žádná už jiná...
Miluju Tě.

Poznání, co je to poznání?
Vždyť přináší i zklamání.
Však potkalo mě štěstí,
štěstí v tomto světě,
když vím, že dýcháš pro mě,
v srdci mi louka kvete.

Chtěl bych, abys mě objímala, protože je mi zima. Chtěl bych, vlastně chci, aby svět byl jenom já a Ty, jenom my dva!

Krásné milování s tebou mám,
do nebes se dostávám.
Jen jednoho anděla v srdci mám,
a proto s klidem v duši usínám.
Nemám tě už ráda, to ty víš,
snad už to jednou pochopíš.
Přišlo to samo, teď to víš,
jednoduše být milován si zasloužíš.
Milovat je vždy mnohem víc,
tak toho si važ, ať to neztratíš...

Nejsem malíř, co hvězdy maluje,
ale jsem dívenka, co Tě miluje...

Neodcházej, nechoď spát,
budem si tu spolu zamilovaně hrát.
Doufám, že chápeš můj záměr,
co takhle mít spolu poměr?

Ty můj malej miláčku, mé srdce touží jen po Tobě a Ty to víš. Šíleně Tě miluju, tak se prosím tolik neboj, nikomu, slyšíš, NIKOMU nedám to, co Tobě. Jsi jak můj vzduch, co musím dýchat, jako voda, kterou musím pít, proto si pamatuj, že chci být s Tebou co nejdéle.

Chci cítit Tvůj dech na své šíji,
chci být jako milenka, která se rozkoší svíjí.
Chci cítit horkost Tvého těla,
chci, aby píseň lásky v nás obou navždy zněla.
Chci s Tebou projít všemi slastmi života,
chci, abych nikdy nepoznala, co je to samota.

Očíčka jako hvězdičky,
uvnitř nich plamínek maličký,
silou však žhne nesmírnou,
nemyslím už na jinou.
Miluji jenom a jenom Tebe.

Mám od Tebe celý svět... lásku, radost, vášeň. O sexu ani nemluvě. Je báječný, nádherný, ale nemyslíš, že můžem víc? Co třeba, lásko má, už dnes?

Miluji tě, napsat na nebe,
nebýt sám, být teď u tebe,
své rty přitisknout na ty tvé,
to je jediné přání mé.

Máš krásné tělo, máš krásné oči,
mé srdce to šíleně mučí.
Zkus jenom trošičku
pohladit zmučenou dušičku.
Nic se mnou nezmůže,
jen Tvá láska pomůže.

Jsi můj andílek. Jsi mé štěstí, součást mého já, jsi můj život a moc Tě miluji, miláčku!

Jahůdko, držet tě v náručí je krása. Líbat tě je jako sen. Milování s tebou je jako pohádka. Ale jen to, být s tebou, je neskutečný zážitek. Miluji tě.

Jsi moje princezna z lístečku,
složená ze spousty kvítečků.
Jsi malý notýsek, na co Tě mám?
Budu psát do Tebe básničky princeznám.

Chtěl mít bych klíč
od nebe, tam, kde spíš...

Myšáčku, mám problém: znamenáš pro mě tolik, že ta dvě slůvka jsou moc málo na to, aby vyjádřila, co cítím... Co takhle kdyby to vyjádřilo dnes v noci něco jiného?

Nechci se vnucovat,
ani Tě prosit,
chci Tě jen milovat
a v srdci nosit!

Co oči nevidí, to srdce nechce,
ale já Tě stejně nevidím
a moje srdce Tě strašně chce!

Říká se, že podmínky pro život jsou: světlo, voda, vzduch. Ale u mě to neplatí: já potřebuji jen jedinou podmínku a tou jsi ty! Miluju Tě!

Poupátko moje kouzelný,
bez tebe jsem v jámě bezedný,
když ke mně nedojde z tvých očí svit,
mé srdce ani duše nemají proč žít.

Když tvoje rty rudé dotknou se těch mých,
nevím, kolik ještě zbude z polibků tvých nevinných.
Ta chvíle se jen chvilkou zdá.
Jako okamžik, kdy slunce zapadá.

Děkuji Ti za krásný den,
zdálo se mi totiž o Tobě
a byl to krásný sen.
Tvá neznámá.

Slíbám hvězdný prach,
co ti utkvěl na řasách.
Pak rty, ty hebké závěje,
až tělo se ti zachvěje.
Pak záblesk v očích,
já vím, co značí,
tiše kývnu, to ti stačí.
Jsem uhranutá, jsem zmámená,
mám podlomená kolena.
Já oddávám se něžným hrám,
k ránu s Tebou usínám,
jsem schoulená v Tvém objetí,
mám v očích slzy dojetí.

Ahojky beruško, já mám tě moc rád,
i když někdy to na mně nejde moc znát.
Miluji tě celým svým srdcem,
ty jsi má jediná,
jsi v životě mém blahodárným sluncem.

Láskou jsem zrazená,
bez kluka opuštěná...
Chci zas jinýho mít
a s ním v noci krásně snít...
Snad chápeš, co tím chci říct
- miluju Tě... nenechej mé slzy dále týct.

Miláčku, vždycky tady budu jenom pro Tebe, bez Tebe si neumím svůj život představit a hlavně - já ani nechci!

Kdyby moje srdce umělo zpívat, byla by to ta nejkrásnější píseň na světě. Všechna láska, kterou uvnitř sebe nosím, by se proměnila v tóny a jejich něžná melodie by oslovila nejen Tebe, ale všechny lidi, kteří milují a jsou milováni.

Nejkrásnější je láska,
nejstarší hry jsou na city,
nejvíc jsi pro mě prostě Ty!

Láska je lísteček z květu,
láska je, když řeknu jednu větu,
že toužím tě mít rád a milovat,
že chci tvoje dlaně v mých hřát.
Miluji tě.

Venku sněží a já jsem šťastná, protože mám sníh moc ráda. Jedna vločka mi spadla na ruku, čekala jsem, kdy roztaje, ale ona neroztála. Právě naopak, přirostla mi k srdíčku a já ji mám moc ráda!

Bobíšku můj, moc tě miluji, nemít tebe znamená nežít život plný lásky, štěstí, pochopení a důvěry. Mé srdíčko bije jen a jen pro tebe, pokud tě ztratím, tak mé srdce přestane navždy bít. Vážím si tě, miláčku můj jediný.

Moje srdce uvádí: PŘÍBĚH LÁSKY... však Ty víš!

Nikdo neučil slunce svítit, nikdo neučil ryby plavat. Nikdo neučil ptáky létat, nikdo neučil trávu růst. Nikdo neučil hvězdy zářit, padat déšť a mraky plynout. Nikdo neučil vodu téct, oheň hořet a vítr vát. Nikdo neučil osiku třást se a květy vonět. Stejně tak nikdo neučil mne milovat právě Tebe. A přesto to tak je...

Srdíčko moje,
jsem jenom tvoje,
v dobré i zlém
spolu životem jdem...

Milovat se může, líbat se musí,
proto Ti posílám tři sladké pusy.

Jak krásný je den,
co trávím s tebou.
Jak krásný je sen,
v němž líbána jsem tebou.
Nevím, co přát si mám víc,
zda sen, či den...
Obojí končí... Proč musí to být,
nikdy tě nechci ztratit.

Kdybych mohla dosáhnout na hvězdu a uchopit ji pokaždé, když jsi mě rozesmál, měla bych celou noční oblohu na dlani své ruky.

Jídlo, vodu, vzduch potřebuje člověk, aby mohl žít.
Já potřebuji jen tvoji lásku, abych tu mohla být!

Jsi pro mě jako slunce, které nezachází, a já jsem jako květina, která potřebuje sluneční svit ke svému životu.